223 C 35/2024-64 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky , částka, s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru s odůvodněním, že mezi žalobkyní a žalovanou byla dne , datum, uzavřena smlouva o úvěru, a to po prověření úvěruschopnosti žalované prostřednictvím zjištění kreditního skóre posouzením příjmů a výdajů, proměnných údajů týkajících se osoby žalované a lustrací v příslušných registrech. Na základě smlouvy byla žalované poskytnuta částka ve výši , částka, s tím, že tato jí byla odeslána z účtu žalobkyně na její účet č. , č. účtu, . Úvěr se zavázala vrátit pravidelnými měsíčními splátkami po 24 měsících s tím, že ve smlouvě se zavázala k úhradě celé dlužné částky a poplatku za poskytnutí ve výši , částka, . Smlouvou byly sjednány také další volitelné služby, a to za poplatek za tzv. bezpečnou splátku ve výši , částka, , za poplatek za SMS , Anonymizováno, výši , částka, . V rámci 2. až 8. splátky byl sjednán úrok pevnou částkou ve výši , částka, , a v rámci první, 9. až 24. splátky bylo uvedeno, že úrok se nevynáší. Žalobkyně uvedla, že žalovaná si 2 x prodloužila splatnost aktuálně splatné splátky o 1 měsíc tzv. korunovým odkladem, kdy dne , datum, uhradila , částka, a dne , datum, uhradila , částka, . Za takovéto prodloužení je žalobkyní účtován poplatek ve výši , částka, . Žalobkyně dále uvedla, že po zaslání výzev o výši dluhu byla žalované dne , datum, , , datum, a , datum, uložena smluvní pokuta po , částka, . Žalované byly dále účtovány účelně vynaložené náklady, a to 3 x po , částka, a 1 x po , částka, (dne , datum, , , datum, a , datum, po , částka, a dne , datum, 130 Kč). Úvěr byl z důvodu nedodržování povinností ze strany žalované ke dni , datum, zesplatněn a žalovaná byla o ukončení smlouvy informována dne , datum, . Žalobkyně proto po žalované požaduje uhradit celkovou částku , částka, sestávající z neuhrazené jistiny ve výši , částka, , poplatku za poskytnutí úvěru ve výši , částka, , poplatků za bezpečnou splátku ve výši , částka, , poplatků za SMS , Anonymizováno, ve výši , částka, , poplatků za prodloužení splatnosti korunovým odkladem ve výši , částka, , z úroků v celkové výši , částka, , účelně vynaložených nákladů v celkové výši , částka, a smluvních pokut ve výši , částka, . Žalobkyně rovněž po žalované požadovala zákonný úrok z prodlení v kapitalizované výši , částka, za období od , datum, do , datum, a zákonný úrok z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení.2. Žalovaná se ve věci vyjádřila v tom smyslu, že si je svého dluhu vědoma a tento uznala v požadované výši. Požádala o zaplacení dluhu formou splátek. Z nařízeného jednání se omluvila, protože si nemohla vzít dovolenou a den neplaceného volna by pro ni byla finanční ztráta. Žalobkyně se z jednání soudu omluvila prostřednictvím právního zástupce, odročení nežádala. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, /dále jen „o. s. ř.“/)., právnická osoba, předložených listin učinil soud následující zjištění o skutkovém stavu.4. Ze smlouvy o úvěru č. , tel. číslo, ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně a žalovaná uzavřely dohodu, kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši , částka, , žalovaná se naproti tomu zavázala úvěr splácet formou 24 měsíčních splátek s tím, že se zavázala zaplatit částku ve výši , částka, . Dále se žalovaná zavázala zaplatit poplatky za poskytnutí úvěru, ověřovací poplatek, poplatek za SMS , Anonymizováno, , za službu bezpečná splátka, za prodloužení doby splatnosti a za korunový odklad s tím, že 2 x požádala o prodloužení splatnosti aktuálně splatné splátky o 1 měsíc. Protože žalovaná neplnila řádně své povinnosti, byla jí dne , datum, zaslána výzva, kterou byla vyzvána k okamžité úhradě dlužné částky s upozorněním na zesplatnění úvěru. Úvěr byl zesplatněn k , datum, s tím, že žalobkyně požaduje nejen jistinu, poplatky, smluvní pokuty, ale i náklady vynaložené účelně k vymožení dlužné částky, a rovněž úrok z prodlení. Žalobkyně žalovanou vyzvala k zaplacení dluhu předžalobní výzvou ze dne , datum, , zásilka byla odeslána následující den po vyhotovení na adresu trvalého pobytu žalované s tím, že žalovaná měla povinnost dluh zaplatit do , datum, .5. Podle smlouvy žalobkyně před jejím uzavřením od žalované zjistila, že je zaměstnancem s dosažením příjmu , částka, , že je bezdětná, že příjem ostatních členů domácnosti činí , částka, s tím, že závazky jiným společnostem splácí částkou , částka, . K těmto údajům ani k dalším tvrzeným procesům týkajícím se úvěruschopnosti nepředložila žalobkyně žádné doklady, pouze předložila metodiku, kterou se řídí. Zcela absentoval údaj o výdajích žalované a nebylo uvedeno ani jaké další splátky jiným společnostem má žalovaná hradit.6. Z předžalobní výzvy k plnění spolu s podacím archem soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení dluhu do , datum, , výzvu vyhotovenou , datum, jí odeslala následující den na adresu trvalého pobytu.7. Po právní stránce soud postupoval takto.8. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.9. Podle § 86 odst. 1,2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Dle ustanovení § 87 odst. 1 téhož zákona platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.10. V případě porušení povinnosti úvěrujícího dostatečně zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před poskytnutím úvěru je smlouva o úvěru uzavřená v režimu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru neplatná absolutně (viz aktuálně např. rozsudek Soudního dvora ze dne , datum, ve věci C679/18).11. Podle § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.12. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.13. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.14. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením (č. 351/2013 Sb.); neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.15. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žalobkyně sjednala úvěrovou smlouvu shora uvedeného rozsahu se žalovanou jakožto spotřebitelem, jak vyplývá zejména z označení její osoby ve smlouvě osobními údaji (rodné číslo, bydliště, číslo občanského průkazu). Smluvní vztah proto spadá pod úpravu zákona o spotřebitelském úvěru ve znění účinném ke dni tvrzeného právního jednání a žalobkyně tudíž, jakožto úvěrující, byla povinna splnit zákonné podmínky při sjednávání úvěru. Žalobkyně však soudu