21 C 32/2025-36 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 14 450 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tak, že mezi ní a žalovaným byla dne 19. 2. 2021 uzavřena podnájemní smlouva, jejímž předmětem byl na jedné straně závazek žalobkyně poskytnout žalovanému k užívání bytovou jednotku č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, situovanou v 6. NP v domě č. p. , Anonymizováno, na drese , adresa, , a na druhé straně závazek žalovaného hradit žalobkyni měsíční podnájemné ve výši 12 500 Kč a poplatky za služby spojené s užíváním bytu ve výši 1 900 Kč (tento údaj byl podáním ze dne 2. 9. 2025 žalobkyní opraven na částku 1 950 Kč), a to vždy nejpozději do 20. dne předchozího měsíce, za který je podnájemné hrazeno. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou od 1. 3. 2021 do 28. 2. 2023. Podnájemní vztah tedy k 1. 3. 2023 zanikl, přičemž žalobkyně evidovala za žalovaným dluh ve výši nájemného za měsíc říjen 2021 v celkové výši 14 450 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky, avšak marně. Před podáním žaloby byl žalovaný opětovně marně upomínán k úhradě dluhu.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k jednání soudu se, ač byl řádně předvolán, bez řádné a včasné omluvy nedostavil. Žalobkyně se k jednání rovněž nedostavila, i přesto, že byla rovněž řádně předvolána, se řádně a včas z jednání neomluvila. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků podle § 101 odst. 3 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“).3. Z podnájemní smlouvy ze dne 19. 2. 2021 a z předávacího protokolu soud zjistil, že mezi žalobkyní jako podnajímatelem (resp. nájemcem) a žalovaným jako podnájemcem uzavřena smlouva o podnájmu na dobu určitou do 28. 2. 2022 s možností prodloužení, týkající se bytové jednotky č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, umístěné v 6. nadzemním podlaží domu č. p. , Anonymizováno, , k. ú. , adresa, , zapsané u , právnická osoba, pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště , adresa, , a to včetně příslušenství a vybavení. Strany se dohodly na nájemném ve výši 12 500 Kč měsíčně a poplatcích spojených s užíváním bytu ve výši 1 950 Kč měsíčně.4. Z faktury č. , hodnota, soud zjistil, že žalobkyně vystavila žalovanému fakturu na částku 14 450 Kč se splatností ke dni 7. 10. 2021.5. Z výzvy k úhradě ze dne 14. 5. 2024 bylo prokázáno, že žalobkyně měla žalovanému zaslat výzvu k úhradě dlužné částky ve výši 14 450 Kč. Z předžalobní výzvy včetně podacího lístku bylo prokázáno, že žalovaný byl před podáním žaloby vyzván k úhradě dlužné částky do 10. 6. 2024.6. Na základě provedeného důkazního řízení měl soud za prokázané, že žalobkyně jakožto nájemkyně uvedených prostor uzavřela se žalovaným podnájemní smlouvu na dobu určitou (od 1. 3. 2021 do 28. 2. 2022), na jejímž základě bylo žalovanému umožněno užívat bytovou jednotku č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, umístěnou v 6. nadzemním podlaží domu č. p. , Anonymizováno, , k. ú. , adresa, , zapsanou u , právnická osoba, pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště , adresa, za sjednanou částku 12 500 Kč měsíčně a poplatků spojených s užíváním bytu ve výši 1 950 Kč měsíčně. Žalovaný netvrdil, že by po ukončení doby podnájmu žalované na částku ve výši 14 450 Kč odpovídající nájemnému a poplatkům za měsíc říjen 2021 něčeho uhradil a ani taková skutečnost v řízení nevyšla najevo. Dluh žalovaný neuhradil ani poté, co byl k jeho úhradě vyzván žalobkyní, ani na základě předžalobní upomínky, zaslané mu zástupcem žalobkyně.7. Podle § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.8. Podle § 2215 odst. 1 o. z., souhlasí-li pronajímatel, může nájemce zřídit třetí osobě k věci užívací právo; byla-li nájemní smlouva uzavřena v písemné formě, vyžaduje i souhlas pronajímatele písemnou formu.9. Podle § 2215 odst. 3 o. z., užívací právo lze třetí osobě zřídit jen na dobu nájmu věci; k odchylnému ujednání se nepřihlíží.10. Podle § 2274 o. z., nájemce může dát třetí osobě do podnájmu část bytu, pokud v bytě sám trvale bydlí, i bez souhlasu pronajímatele. Ustanovení § 2272 se použije přiměřeně.11. Podle § 2278 o. z. podnájem skončí nejpozději s nájmem.12. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením (č. 351/2013 Sb.); neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.13. Soud při právním hodnocení vycházel z ustanovení upravujících užití věci, která je obsahu daného podnájmu nejbližší (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17. 3. 2020, sp. zn. , spisová značka, ). Právně soud hodnotil smlouvu uzavřenou mezi účastníky jako platnou smlouvu o podnájmu. Jejím uzavřením vznikl právní vztah mezi žalobkyní jako podnajímatelem (resp. nájemcem) a žalovaným jako podnájemcem, jehož obsah se řídí s ohledem na úplatné zřízení užívacího práva žalovaného úpravou nájmu bytu (§ 2235 a násl. o. z.). Žalovaný však porušil svou povinnost hradit řádně nájemné (resp. podnájemné), ocitl se tak s jeho úhradou v prodlení. Soud proto žalovanou částku odpovídající dlužnému podnájemnému a dluhu na poplatcích shledal jako oprávněnou a výrokem I. tohoto rozsudku uložil žalovanému, aby ji žalobkyni uhradil. Žalobkyni rovněž dle § 1968 o. z. ve spojení s § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. vznikl nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení. Zákonný úrok bylo možné žalobkyni přiznat od 8. 10. 2021, neboť splatnost tohoto dluhu byla žalobkyní stanovena na den 7. 10. 2021. Ode dne následujícího je tak žalovaný v prodlení.14. Ze shora uvedených důvodů proto soud žalobě vyhověl v části, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení částky 14 450 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 14 450 Kč od 8. 10. 2021 do zaplacení. Výše úroku je dána dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění se opírá o § 160 odst. 1 o. s. ř.15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, která byla ve věci zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 8 804,50 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 14 450 Kč, sestávající z částky 1 700 Kč za každý ze tří úkonů v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava právního zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 6 450 Kč ve výši 1 354,50 Kč. Žalobkyni nebyla přiznána náhrada za podání ze dne 2. 9. 2025, jímž žalobkyně k výzvě soudu doplňovala, resp. upřesňovala žalobní tvrzení.16. Zaplacení nákladů řízení soud žalovanému uložil ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku podle § 160 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř.