210 C 161/2025-45 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení částky 10 849,06 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, IČ , IČO, , sídlem , adresa, a žalovaným došlo dne 9. 10. 2007 k uzavření smlouvy o půjčce č. , hodnota, , přičemž nedílnou součástí smlouvy se staly smluvní podmínky právní předchůdkyně žalobkyně. Na základě citované smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč, s tím, že žalovaný se zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně kromě dlužné jistiny 12 000 Kč ještě částku ve výši 8 352 Kč jakožto souhrnný poplatek. Celkovou částku 12 000 Kč + 8 352 Kč, tedy 20 352 Kč se žalovaný zavázal právní předchůdkyni žalobkyně splatit formou 53týdenních splátek po 384 Kč, přičemž první splátka byla stanovena na 7. den ode dne podpisu smlouvy, poslední splátka měla být splacena 15. 1. 2008. Žalovaný však sjednané splátky nehradil řádně a včas. Pohledávka za žalovaným byla ke dni 4. 10. 2024 s účinností od 9. 10. 2024 postoupena smlouvou o postoupení pohledávek na žalobkyni. Ke dni postoupení pohledávky činila pohledávka z titulu dlužné jistiny 10 849 Kč, k tomu příslušenství. Příslušenství tvoří úroky a zákonné úroky z prodlení.2. Žalobkyně po žalovaném z titulu výše uvedené smlouvy požadovala celkovou dlužnou částku ve výši 10 849 Kč a dlužné kapitalizované zákonné úroky z prodlení ve výši 21 698,12 Kč, zákonné úroky z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 10 849,06 Kč od 22. 7. 2024 do 31. 12. 2024, zákonné úroky z prodlení z částky 10 849,06 Kč od 1. 1. 2025 do 30. 6. 2025 a zákonné úroky z prodlení z částky 10 849,06 Kč od 1. 7. 2025 do zaplacení.3. Žalovaný se k jednání nedostavil a z účasti u jednání se neomluvil, o odročení jednání ale nepožádal. Soud postupoval podlé § 101 odst. 3 o. s. ř. a jednal v jeho nepřítomnosti.4. Při rozhodování soud provedl dokazování listinnými důkazy, předloženými žalobkyní, žalovaný žádné listinné důkazy soudu nepředložil. Soud proto vyšel především ze Smlouvy o půjčce včetně Všeobecných obchodních podmínek a z Oznámení o postoupení pohledávky, adresovaného žalovanému a ze Smlouvy o postoupení pohledávek včetně příloh mezi původním věřitelem a žalobkyní.5. Smlouvou o půjčce ze dne 9. 10. 2007 bylo prokázáno, že žalovaný podepsal se společností , právnická osoba, smlouvu o půjčce 12 000 Kč s formou splácení půjčky, navýšené o poplatek 8 352 Kč, 53týdenními splátkami po 384 Kč, sjednáno bylo 206,8 % RPSN.6. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne bylo vzato za prokázané, že žalobkyně oznámila žalované, že pohledávka za ním z titulu smlouvy o zápůjčce č. , hodnota, ze dne 9. 10. 2007 byla postoupena na žalobkyni oznámení bylo žalované zasláno doporučeně7. Z předžalobní upomínky ze dne 23. 6. 2025 bylo prokázáno, že žalovaný byl vyzván z titulu předmětné smlouvy k zaplacení dlužné částky, v předžalobní výzvě byl stručně popsán skutkový i právní nárok vymáhaného plnění.8. Soud dospěl po provedeném dokazování k následujícímu skutkovému závěru: Ze smlouvy o půjčce bylo zjištěno, že dne 9. 10. 2007 právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný podepsali smlouvu, podle níž právní předchůdkyně žalobkyně půjčila žalovanému částku 12 000 Kč a žalovaný se zavázal částku celkem ve výši 20 352 Kč splatit v 53týdenních splátkách po 384 Kč, poslední splátku dne 15. 10. 2008. Z předžalobní upomínky včetně podacího lístku bylo zjištěno, že byla žalovanému odeslána výzva k úhradě dluhu před soudním vymáháním. Z nesporného tvrzení žalobkyně bylo zjištěno, že žalovaný dluží od 16. 10. 2008 na jistině částku 10 846,06 Kč.9. Dle § 3028 odst. 1 nového občanského zákoníku se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Podle § 3028 odst. 2 nového občanského zákoníku není-li stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných, jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé před dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. Podle § 3028 odst. 3 nového občanského zákoníku není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. O tom ale z obsahu spisu nic nevyplývá, proto soud věc posoudil podle právních předpisů ve znění do 31. 12. 2013.10. Dle § 657 a § 658 odst. 1 zák. č. 40/1964, Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy, smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.11. Dle § 517 odst. 1 a 2 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroku z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis, kterým je nařízení vlády č. 351/2013 Sb.12. Dle § 39 občanského zákoníku neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.13. Podle § 524 občanského zákoníku věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému. S postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená.14. Soud se zabýval pravomocí spor rozhodnout. Žalobkyně je právnickou osobou se sídlem v členském státě Evropské unie a žalovaný má bydliště v České republice, ve věci se jedná o závazek ze spotřebitelské smlouvy o úvěru, je tedy dána věcná příslušnost soudů ČR rozhodnout o žalobě podle čl. 17 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech. Rozhodné právo je v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. 6. 2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I) dáno volbou práva původními účastníky smlouvy, a je jím tedy české právo.15. Soud zhodnotil všechny důkazy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti (§ 132 o.s.ř.), přičemž přihlédl ke všemu, co vyšlo za řízení najevo. Poté dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně pouze zčásti.16. V řízení žalobkyně tvrdila, že před datem 9. 10. 2007 byla mezi účastníky uzavřena smlouva o půjčce, jejímž předmětem byla půjčka peněžité částky (12 000 Kč). U smlouvy o půjčce se dle právní teorie jedná o tzv. kontrakt reálný, tudíž kontraktační proces je dovršen až předáním předmětu smlouvy smluvní stranou druhé smluvní straně, v daném případě tedy předáním peněz žalobkyně žalovanému. Tímto okamžikem počínají ze smlouvy plynout práva a povinnosti. Nebylo však prokázáno, že původní věřitelka svou povinnost, vyplývající ze smlouvy, tedy povinnost žalovanému předat částku 12 000 Kč, skutečně fakticky splnila, ostatně žalovaný podpisem smlouvy stvrdil sice uzavření formulářové, drobným písmem psané smlouvy, ale nikoliv zároveň faktické převzetí částky 12 000 Kč, když až tímto okamžikem lze mít smlouvu za reálně uzavřenou. Nebylo ani prokázáno, že by žalovaný, byť třeba jen částečně, ze smlouvy plnil – to vše žalobkyně pouze tvrdila, nenabídla soudu ale ke svému tvrzení žádný důkaz (potvrzení o platbě atd.). Nebylo proto postaveno najisto, že žalovaný po právní předchůdkyně žalobkyně peníze fakticky skutečně obdržel.17. Soud měl v úmyslu poučit žalobkyni podle § 118a odst. 3 o. s. ř. o její povinnosti unést důkazní břemeno ke svému tvrzení, že skutečně došlo k uzavření reálné smlouvy o půjčce, avšak toto po poučení soud žalobkyni poskytnout nemohl, protože žalobkyně se z účasti u jednání předem omluvila, nedostavila se.18. Za této situace nezbývalo nežli žalobu pro neprokázání nároku zamítnout. Pokud nebylo prokázáno faktické neplnění smlouvy o půjče, tedy reálné předání peněz, nelze se domáhat jakýchkoliv nároků z titulu tvrzené smlouvy.19. O nákladech řízení bylo rozhodnuto za situace, kdy žalobkyně nebyla ve sporu úspěšná a žalovanému žádné náklady řízení nevznikly.