210 C 25/2025-40 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobce se po žalovaném domáhal zaplacení částky 300 000 Kč s příslušenstvím z důvodů, že dne 6. 8. 2024 byla mezi nimi uzavřena dohoda o uznání dluhu a dohoda o splátkovém kalendáři. Žalovaný podle uvedené dohody učinil nesporným svůj dluh vůči , jméno FO, , narozené , datum, , bytem , Adresa žalobce, , ve výši nejméně 190 000 Kč vzniklý na základě smlouvy o zápůjčce, přičemž pohledávka odpovídající tomuto dluhu žalovaného byla dne 9. 6. 2024 na základě smlouvy o postoupení pohledávky postoupena na žalobce. Skutečnost, že došlo k postoupení pohledávky, byla v dohodě výslovně zmíněna. Dále žalovaný podle výše uvedené dohody učinil nesporným svůj dluh vůči žalobci ve výši 300 000 Kč vyplývající ze smlouvy o zápůjčce uzavřené mezi žalobcem a žalovaným. Zároveň byl podle dohody žalovaným oproti uvedeným nárokům žalobce částečně započten jeho nárok na náhradu škody vůči žalobci ve výši 160 000 Kč vzniklé tím, že žalobce užíval motorové vozidlo žalovaného a v rámci užívání je poškodil. Žalovaný a žalobce se dohodli, že žalovaný uhradí žalobci zbývající část dluhu, a to v celkové výši 300 000 Kč. Žalovaný podle dohody uznal svůj dluh vůči žalobci právě v této zbývající výši, tedy ve výši 300 000 Kč, a to co do důvodu a výše, a prohlásil, že tento dluh v celém jeho rozsahu trvá. Mezi žalobcem a žalovaným bylo v rámci dohody dále ujednáno, že dluh žalovaného bude splácen v měsíčních splátkách po 4 000 Kč tak, aby byla splátka připsána na bankovním účtu žalobce vždy nejpozději 30. den v měsíci. Současně bylo mezi žalobcem a žalovaným v dohodě ujednáno, že pokud žalovaný neuhradí některou splátku ve sjednané výši nebo v termínu splatnosti, stane se celý zbytek dluhu splatným dnem následujícím po dni splatnosti neuhrazené splátky a žalobce bude oprávněn jej po žalovaném v plné výši požadovat. Žalovaný však neuhradil ani jednu splátku podle dohody. Ke ztrátě výhody splátek tak došlo nejpozději dne 1. 9. 2024. Žalovaný žalobci neuhradil ze splátek dluhu ničeho ani přes své následné přísliby, ani přes výzvu, kterou mu žalobce zaslal doporučeně dne 12. 12. 2024 a jež mu byla bezúspěšně doručována. Žalobce popřel existenci pohledávky žalovaného, kterou žalovaný v průběhu řízení v této věci započetl proti žalobcově pohledávce, a namítl neplatnost takového započtení.2. Žalovaný s podanou žalobou nesouhlasil a žalobou uplatněný nárok neuznal ani zčásti. Uvedl, že naopak on má vůči žalobci pohledávku z titulu bezdůvodného obohacení vzniknou tím, že s žalobcovým vědomím nechal v servisu provést opravu osobního vozidla ve vlastnictví žalobce. Jednalo se přitom o nutnou opravu, aby vozidlo mohlo být vůbec užíváno. Žalobce tuto opravu žalovanému neuhradil ani přes opakované urgence. Oprava byla ve výši 180 000 Kč. Žalovaný v rámci svého písemného vyjádření ve věci ze dne 5. 5. 2025 (č. l. 24 p. v.) tuto svou pohledávku započetl proti tvrzené pohledávce žalobce za žalovaným. Mezi účastníky došlo v minulosti k opakované výpomoci, podání žaloby v této věci proto žalovaný považoval za předčasné. Žalovaný nebyl ke dni 6. 8. 2024 informován o tom, že by došlo k postoupení pohledávky , jméno FO, ve výši 190 000 Kč na žalobce. Důvod dluhu žalovaného uvedený v dohodě o uznání dluhu a dohodě o splátkovém kalendáři ze dne 6. 8. 2024 byl vymezen velmi vágně a neurčitě, takže byl snadno zaměnitelný.3. Soud věc projednal při jednání dne 2. 7. 2025 (č. l. 31–32), při němž provedl dokazování a vyhlásil rozsudek.4. Z písemnosti označené jako dohoda o uznání dluhu a dohoda o splátkovém kalendáři (č. l. 6–7) soud zjistil, že žalovaný dne 6. 8. 2024 písemně prohlásil, že k danému dni trvá jednak jeho dluh vůči žalobci ve výši nejméně 190 000 Kč vzniklý žalovanému na základě smlouvy o zápůjčce původně vůči , jméno FO, , narozené , datum, , bytem , Adresa žalobce, , jež postoupila pohledávku odpovídající tomuto dluhu smlouvou o postoupení pohledávky na žalobce, o čemž byl žalovaný informován a což vzal na vědomí. Dále žalovaný prohlásil, že ke dni 6. 8. 2024 trvá jeho dluh vůči žalobci ve výši 300 000 Kč vzniklý na základě smlouvy o zápůjčce ze dne 29. 6. 2021. Žalobce a žalovaný se současně dohodli, že oproti uvedeným pohledávkám žalobce se započítává pohledávka žalovaného vůči žalobci ve výši 160 000 Kč představující náhradu škody, kterou žalobce způsobil žalovanému v důsledku havárie vozidla , Anonymizováno, rok výroby 2012, VIN , VIN kód, , SPZ , SPZ, , jež bylo po celou dobu ve vlastnictví žalovaného. Po popsaném započtení celkový dluh žalovaného vůči žalobci podle jejich písemné dohody činil 300 000 Kč a žalovaný prohlásil, že tento dluh v celém jeho rozsahu trvá, a písemně jej uznal co do důvodu a výše. Žalovaný se zároveň zavázal uvedený dluh splatit ve splátkách po 4 000 Kč měsíčně počínaje červencem 2024 tak, aby splátka byla nejpozději 30. dne v měsíci připsána na bankovní účet č. , č. účtu, vedený u společnosti , právnická osoba, ., s čímž žalobce souhlasil. Žalobce a žalovaný se dále dohodli, že pokud žalovaný neuhradí některou splátku ve sjednané výši nebo v termínu splatnosti, stane se dnem následujícím po splatnosti neuhrazené splátky splatným celý zbytek dluhu a žalobce bude oprávněn jej po žalovaném požadovat v plné výši. Žalovaný byl v písemnosti označen adresou , adresa, .5. Dále soud z předžalobní výzvy ze dne 12. 12. 2024 (č. l. 8) včetně podací stvrzenky (č. l. 8 p. v.) a náhledu sledování zásilek (č. l. 9) zjistil, že advokátka zastupující žalobce v tomto řízení vyzvala žalovaného k zaplacení částky 300 000 Kč s úrokem z prodlení dopisem odeslaným jako doporučená zásilka prostřednictvím , právnická osoba, ., dne 16. 12. 2024 na adresu žalovaného , adresa, .6. Pravost a správnost písemných důkazů nebyly při jejich provádění žádným z účastníků zpochybňovány a ani soud neměl důvod o nich pochybovat, zvlášť když mezi jednotlivými provedenými důkazy nebyl zjištěn žádný rozpor.7. Soud neprovedl žalovaným navrhované důkazy (č. l. 24 p. v.) potvrzením o zaplacení ani potvrzením ze servisu, neboť žalovaný tyto listiny k důkazu sice označil, ale soudu je nepředložil, byť k tomu byl povinen a i sám se k tomu již při jejich označení zavázal. Jelikož žalovaný tyto listiny, které sám k důkazu označil a k jejichž předložení se sám zavázal již dne 5. 5. 2025, nepřeložil ani při jednání před soudem, které se konalo až dne 2. 7. 2025, soud mu další lhůtu k jejich obstarání neposkytl. Navíc skutečnosti tvrzené žalovaným, které měly být těmito důkazy prokázány, o tom, že žalovaný nechal v servisu provést opravu žalobcova vozidla, nebyly pro rozhodnutí věci významné vzhledem k nezpůsobilosti žalovaným namítané pohledávky k započtení, jak je vyloženo níže. Ze stejného důvodu byl nadbytečným i žalovaným navrhovaný důkaz jeho účastnickým výslechem. Důkaz přitom slouží k prokázání účastníkových tvrzení, nikoliv ke zjištění, co by vůbec mohl účastník ve svém zájmu v řízení tvrdit. Kromě toho nelze přehlédnout, že důkaz výslechem účastníka lze podle § 131 odst. 1 o. s. ř. provést jen k prokázání takových skutečností, které nelze prokázat jinak. Žalovaný přitom nijak nevysvětlil, proč by snad některá jeho tvrzení nemohla být prokázána žádným jiným důkazem než jeho výslechem. Jiné důkazy žalovaný po výzvě ze strany soudu podle § 118a odst. 3 o. s. ř. při jednání před soudem dne 2. 7. 2025 (č. l. 31 p. v.) ani neoznačil, byť byl soudem současně poučen o následcích nesplnění této výzvy.8. Právě tak soud neprovedl ani žalobcem navrhovaný důkaz dohodou o pronájmu motorového vozidla (č. l. 28 p. v.), protože žalobce tuto listinu sice k důkazu označil, ale soudu ji nepředložil, ačkoliv k tomu byl povinen. Navíc tvrzení žalobce, která měla být tímto důkazem prokázána, ohledně jiné jeho pohledávky vůči žalovanému týkající se vozidla Audi A6 nebyla pro rozhodnutí věci významná, protože danou pohledávku žalobce předmětem tohoto řízení neučinil.9. Na základě výše uvedených skutkových zjištění z jednotlivých provedených důkazů soud učinil následující závěr i skutkovém stavu. Prohlášením ze dne 6. 8. 2024 učiněným v písemné formě žalovaný uznal svůj dluh vůči žalobci co do důvodu jako souhrn dluhů ze smluv o zápůjčce a co do celkové výše 300 000 Kč a zavázal se jej splácet v ujednaných splátkách se splatností do 30. dne v měsíci. Mezi účastníky bylo ujednáno, že pokud nebude některá splátka zaplacena v ujednané výši do data splatnosti, dnem následujícím se stane splatným celý dluh.10. Podle § 580 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o. z.“) „[n]eplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.“11. Podle § 586 odst. 1 o. z., „[j]e-li neplatnost právního jednání stanovena na ochranu zájmu určité osoby, může vznést námitku neplatnosti jen tato osoba.“12. Podle § 1982 odst. 1 o. z., „[d]luží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. K z