219 C 174/2025-48 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala zaplacení částky 27 388 Kč se shora uvedeným příslušenstvím s odůvodněním, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, ., a žalovanou byla dne 25. 5. 2023 uzavřena smlouva o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě byl žalované poskytnut úvěr ve výši 15 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná stvrdila svým podpisem. Žalovaná se zavázala úvěr spolu se smluvním úrokem 761 Kč, poplatkem za poskytnutí úvěru 7 350 Kč, administrativním poplatkem 2 077 Kč a poplatkem za hotovostní splácení v místě bydliště 2 700 Kč, celkem tedy částku 27 888 Kč, vrátit formou 14 měsíčních splátek po 1 992 Kč. Poslední splátka byla splatná 25. 7. 2024. Žalovaná nehradila splátky úvěru řádně a včas, naposledy plnila 26. 1. 2024 částku ve výši 500 Kč, čímž porušila svůj závazek, proto právní předchůdkyně žalobkyně úvěr zesplatnila. Po zesplatnění žalovaná nezaplatila ničeho. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 12. 3. 2025 s účinností k 25. 3. 2025, přičemž se skládá z dosud neuhrazené jistiny úvěru ve výši 10 855,70 Kč, smluvního úroku ve výši 402,01 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 5 218 Kč, administrativního poplatku ve výši 1 483,72 Kč, poplatku za hotovostní splácení ve výši 1 928,57 Kč dále nárok sestává z úroku ve výši 8 % ročně z jistiny ve výši 10 855,70 Kč od 26. 07. 2024 a zákonného úroku z prodlení ze splatné nezaplacené částky jistiny úvěru ve výši 10 855,70 Kč a splatné nezaplacené částky úvěru v pevné výši 402,10 Kč). Žalobkyně odeslala žalované předžalobní výzvu k zaplacení, žalovaná však svůj dluh neuhradila.2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, k jednání se, ač řádně předvolána, bez odůvodněné a včasné omluvy nedostavila. Soud proto věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, /dále jen „o.s.ř.“/).3. Soud zároveň při jednání poučil žalobkyni prostřednictvím právního zástupce ve smyslu § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. v tom směru, aby uvedla tvrzení a označila důkazy k prokázání zkoumání úvěruschopnosti žalované při poskytování úvěru s odbornou péčí včetně zkoumání výdajů, nejen příjmů, a aby pro případ domáhání se bezdůvodného obohacení z neplatné smlouvy uvedla tvrzení a označila důkazy k prokázání, kdy se žalovaná dostala do prodlení s poučením o případném neúspěchu. Žalobkyně poté uvedla, že její předchůdkyně ověřovala úvěruschopnost žalované s odbornou péčí, když vycházela z žalovanou sdělených údajů, které ověřila předloženými listinami.4. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním:5. Z žádosti o úvěr vyplývá, že žalovaná pobírala v době žádosti o úvěr vdovský důchod ve výši 13 664 Kč, měla mít srážky na důchod ve výši 139 Kč a neměla vyživovat žádné osoby. Z čehož byla ověřena pouze výše zasílaného důchodu ve výši 13 803 Kč měsíčně (viz složenky), výdaje pak nebyly ověřovány nijak. Žalovaná úvěr částečně splácela, zaplacené částky byly započteny, s tím, že dle přehledu plateb zaplatila dne 26. 05. 2023 částku 2 000 Kč, dne 18. 06. 2023 částku 2 000 Kč, dne 25. 07. 2023 částku 1 000 Kč, dne 28. 08. 2023 částku 1 000 Kč a ve dnech 25. 09. 2023, 26. 10. 2023, 22. 12. 2023 a 26. 01. 2024 vždy po 500 Kč, celkem tedy zaplatila částku 8 000 Kč.6. Ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, včetně předpisu splátek bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně dne 25. 05. 2023 uzavřela se žalovanou smlouvu, kterou se zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, což také učinila, když částku v hotovosti předala žalované, což tato svým podpisem smlouvy stvrdila. Žalovaná se naproti tomu zavázala zaplatit poskytnutou jistinu spolu s náklady úvěru ve výši 27 888 Kč představující úrok a poplatky za poskytnutí, vyhodnocení a inkaso splátek, a to formou 14 měsíčních splátek po 1 992 Kč se splatností první splátky do měsíce od podpisu smlouvy a dalších splátek vždy do měsíce od splatnosti bezprostředně předcházející splátky. Úrok byl sjednán v pevné výši 761 Kč a dále ve výši 8 %. Pro případ prodlení se splácením bylo sjednáno oprávnění právní předchůdkyně požadovat zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné částky a náklady na upomínání, a dále úvěr zesplatnit (po uplynutí dodatečné lhůty k plnění). Podle přehledu plateb uhradila žalovaná celkem 8 000 Kč. Z žádosti o úvěr bylo dále zjištěno, že právní předchůdkyně při poskytování úvěru zjistila od žalované, že je vdova, nevyživuje dítě, má základní vzdělání, žije u rodičů, je nezaměstnaná s vdovským důchodem ve výši 13 664 Kč měsíčně, výdaje uvedla ve výši 6 000 Kč za bydlení, 3 500 Kč za dopravu, jídlo a jako osobní náklady a srážky z důchodu ve výši 139 Kč měsíčně. Disponibilní příjem tak právní předchůdkyně vypočetla v částce 4 025 Kč. Sdělené údaje dle žádosti nebyly nijak ověřovány, vyjma občanského průkazu. Ze smlouvy o postoupení pohledávek včetně seznamu postupovaných pohledávek a oznámení právní předchůdkyně žalobkyně o postoupení pohledávky bylo zjištěno, že pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni (jejíž právní subjektivita byla ověřena z výpisu z obchodního rejstříku) a že žalovaná byla o tomto postupu informována. Z předžalobní výzvy ve spojení s podacím lístkem bylo zjištěno, že žalobkyně žalovanou upomínala o zaplacení do 01. 08. 2025, zásilku ze dne 17. 07. 2025 odeslala 17. 07. 2025. Ze složenek bylo zjištěno, že žalobkyně měla k dispozici složenky žalované, podle nichž jí byl v předmětné době vyplácen vdovský důchod ve výši 13 803 Kč měsíčně.7. Žalobkyně nepředložila (vyjma žádosti o úvěr a dokladů o příjmu žalované) žádné listiny k prokázání jejího tvrzení v tom směru, že skutečně došlo k ověřování žalovanou sdělených údajů ve smyslu zákona a poučení soudu.8. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.9. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Dle ustanovení § 87 odst. 1 téhož zákona platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.10. V případě porušení povinnosti úvěrujícího dostatečně zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před poskytnutím úvěru je smlouva o úvěru uzavřená v režimu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru neplatná absolutně (viz rozsudek Soudního dvora ze dne 5. 3. 2020 ve věci C679/18).11. Přestože soud při jednání poučil žalobkyni o její povinnosti uvést tvrzení a označit důkazy k prokázání zkoumání úvěruschopnosti žalované s odbornou péčí ze strany právní předchůdkyně včetně následků nevyhovění výzvě, žalobkyně vyjma výše uvedeného žádné další důkazy neoznačila, své břemeno tvrzení a zejména důkazní tak neunesla. V rámci žádosti o úvěr právní předchůdkyně určité údaje od žalované zjistila, tyto však žádným způsobem neověřila, respektive jejich ověření soudu neprokázala (vyjma částečného ověření příjmu žalované). Nadto k obsahu zjištěných poměrů soud uvádí, že právní předchůdkyně tyto nezjistila komplexně, přičemž nevěrohodným či pro posouzení úvěruschopnosti významným sdělením (zejména komplexní náklady bydlení ve velmi nízké výši, uvedené výdaje na srážky ze mzdy/důchodu apod.) nevěnovala zvýšenou pozornost a k dalšímu prověřování nepřistoupila, a proto následně nemohla relevantně dospět s odbornou péčí k závěru o schopnosti žalované úvěr s