219 C 213/2025-35 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky 30 060,53 Kč s příslušenstvím z důvodů, že společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, , s ní dne 03. 06. 2024 uzavřela smlouvu o úvěru č., hodnota, , na jejímž základě jí poskytla na její bankovní účet č. , č. účtu, peněžní prostředky v celkové výši 50 000 Kč. Žalovaná se smlouvou zavázala vrátit společnosti , právnická osoba, uvedené peněžní prostředky a zaplatit jí úrok, to vše v pravidelných měsíčních splátkách. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím webových stránek společnosti , právnická osoba, , kde se žalovaná nejprve zaregistrovala zadáním svého jména, data narození, rodného čísla, adresy bydliště, telefonního čísla a e-mailové adresy, dále odsouhlasila znění smlouvy, byl jí zřízen uživatelský účet, dále požádala o poskytnutí konkrétní výše peněžních prostředků, společnost , právnická osoba, jí zaslala návrh smlouvy s konkrétní výší poskytovaných peněžních prostředků a žalovaná jej přijala. Společnost , právnická osoba, prověřila schopnost žalované splatit požadované peněžní prostředky na základě tvrzení žalované o jejích příjmech a výdajích a dále na základě lustrace žalované v insolvenčním rejstříku, centrální evidenci exekucí a registrech SOLUS, NRKI a BRKI. Žalovaná se však dostala do prodlení s placením. Společnost , právnická osoba, jí z toho důvodu opakovaně upomínala a v upomínce ze dne 19. 07. 2025 žalovanou v souladu s ujednáním smlouvy vyzvala k okamžitému vrácení všech poskytnutých a dosud nevrácených peněžních prostředků. Žalobkyní požadovaná částka 30 060,53 Kč se skládá z poskytnutých a dosud nevrácených peněžních prostředků ve výši 22 738,16 Kč, ze smluvního úroku ve výši 6 787,86 Kč, ze smluvní pokuty ve výši 534,51 Kč a dále ze zákonného úroku z prodlení 04. 06. 2025 do zaplacení.2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.3. Soud věc projednal při jednání dne 08. 12. 2025, při němž provedl dokazování a vyhlásil rozsudek. Žalobkyně ani její zástupkyně a ani žalovaná se k jednání nedostavily ani nepožádaly o odročení. Soud proto podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o. s. ř.“) věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků řízení.4. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním.5. Z písemnosti označené jako smlouva o úvěru splatném ve splátkách č. , hodnota, ze dne 03. 06. 2024 (č. l. 5–6) soud zjistil, že v uvedené písemnosti jsou jako smluvní strany označeny společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, , jako věřitel a žalovaná jako klient. V písemnosti je uvedeno, že společnost , právnická osoba, se zavazuje poskytnout žalované na její bankovní účet č. , č. účtu, peněžní prostředky ve výši 50 000 Kč. V písemnosti bylo dále uvedeno, že žalovaná se zavazuje vrátit společnosti , právnická osoba, poskytnuté peněžní prostředky a zaplatit jí úrok ve výši 110,18 % ročně z poskytnutých a dosud nevrácených peněžních prostředků, a to ve 12. splátkách splatných dle splátkového kalendáře vždy do 3. dne v měsíci, počínaje od 03. 07. 2024 a konče 03. 06. 2025. Pro případ prodlení se splacením byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1% z jistiny za každý den prodlení. Podle písemnosti byly součástí smlouvy také obchodní podmínky , právnická osoba, Písemnost nebyla opatřena vlastnoručním ani uznávaným elektronickým podpisem žalovaného, namísto toho obsahovala pouze údaje o kódu zaslaném v SMS na telefonní číslo , tel. číslo, a email. , e-mail, .6. Z výpisů z běžného účtu (č. l. 7) soud zjistil, že dne 30. 6. 2024 byla provedena platba ve výši 50 000 Kč pod variabilním symbolem , Anonymizováno, ve prospěch účtu č. , č. účtu, .7. Dále soud ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12. 12. 2024 (č. l. 12-15 a 19, 20, včetně výpisu ze systému soudu) včetně dodatku č. 1 ze dne 12. 12. 2024, ze seznamu postoupených pohledávek a z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 19. 07. 2025 zjistil, že na základě smlouvy ze dne 12. 12. 2024 společnost , právnická osoba, postoupila pohledávku vůči žalované související se smlouvou číslo , hodnota, na žalobkyni, o čemž žalovanou vyrozuměla žalobkyně dopisem ze dne 19. 7. 2025 na základě plné moci udělené jí pro ten účel společností , právnická osoba8. Konečně z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 19. 7. 2025 (č. l. 16) včetně podacího lístku (č. l. 18) soud zjistil, že uvedeným dopisem odeslaným téhož dne advokát , tituly před jménem, , jméno FO, jako zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k zaplacení dlužné částky 31 187,86 Kč související se smlouvou uzavřenou se společností , právnická osoba, dne 03. 06. 2024, a to nejpozději do 3 dnů s tím, že podání bylo odesláno dne 23. 07. 2025.9. Na základě výše uvedených skutkových zjištění z jednotlivých provedených důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Společnost , právnická osoba, v červnu 2024 poskytla žalované na bankovní účet peněžní prostředky v celkové výši 50 000 Kč. Podle žalobkyní předložené písemnosti se žalovaná zavázala vrátit společnosti , právnická osoba, poskytnuté peněžní prostředky a zaplatit jí ujednaný úrok, což však v plné míře nesplnila, když dle tvrzení žalobkyně uhradila na svůj dluh na jistině toliko částku 27 261,84 Kč. Pohledávka vůči žalované byla společností , právnická osoba, postoupena na žalobkyni, o čemž byla žalovaná vyrozuměna. Dopisem ze dne 19. 7. 2025 pak žalobkyně vyzvala žalovanou ke splacení dlužné částky do 3 dnů, výzva byla odeslána 23. 07. 2025.10. Z ostatních provedených důkazů soud žádná pro věc podstatná zjištění neučinil.11. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o. z.“) „[s]mlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.“12. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) „[p]oskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.“ Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru „[p]skytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.“13. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, „[p]oskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.“14. Podle § 2993 o. z., „[p]lnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.“15. V případě porušení povinnosti úvěrujícího dostatečně zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před poskytnutím úvěru je smlouva o úvěru uzavřená v režimu zákona o spotřebitelském úvěru neplatná absolutně, neboť podle účinného znění daného zákona soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu.16. Z provedených důkazů nebylo zjištěno, že by společnost , právnická osoba, před poskytnutím úvěru řádně s odbornou péčí ověřovala schopnost žalované jako spotřebitelky úvěr splácet. Jelikož žalovaná uzavřela smlouvu jako spotřebitelka, což vyplývá z obsahu smlouvy s ní i z označení její osoby ve smlouvě rodným číslem, spadá tento právní vztah pod úpravu zákona o spotřebitelském úvěru.17. Soud měl v úmyslu při jednání vyzvat žalobkyni podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř., aby doplnila svá tvrzení a označila důkazy, které by byly schopné prokázat, jednak že společnost , práv