222 C 165/2025-53 — Okresní soud v Kladně

1. Podanou žalobou se žalobce domáhal proti žalované zaplacení částky 35 000 Kč s příslušenstvím z titulu nesplaceného úvěru. Žalobu odůvodnil tím, že s žalovanou uzavřel dne 30. 3. 2025 smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě které žalované poskytl úvěr ve výši 35 000 Kč. Před uzavřením smlouvy žalobce zkoumal úvěruschopnost žalované. Žalovaná se úvěr zavázala splácet v měsíčních splátkách po 5 250 Kč. Žalovaná však úvěr nesplácela řádně a včas, v důsledku čehož žalobce úvěr ke dni 28. 7. 2025 zesplatnil. Žalobce žalovanou opakovaně upomínal. Žalobce se domáhá dlužné jistiny ve výši 35 000 Kč, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 000 Kč (2 x 500 Kč) a zákonného úroku z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 35 000 Kč od 12. 8. 2025 do zaplacení.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, soud tak podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), ve věci rozhodl na základě listin založených ve spise, když žalobce s tímto postupem souhlasil a žalovaná k výzvě soudu i přes poučení námitky nesdělila, soud proto vyšel v souladu s poučením z toho, že také souhlasí.3. Ze smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , hodnota, bylo zjištěno, že žalobce a žalovaná uzavřeli dne 30. 3. 2025 smlouvu o úvěru, na základě které se žalobce zavázal poskytnout žalované úvěr ve výši 35 000 Kč a žalovaná se úvěr zavázala splatit v pravidelných měsíčních splátkách po 5 250 Kč. Účastníci si v čl. V. bodu 5.4 sjednali poplatek 500 Kč za první písemnou upomínku a 500 Kč za druhou písemnou upomínku. Dále si účastníci v čl. V. bodu 5.5. sjednali oprávnění žalobce zesplatnit jistinu úvěru, pokud ani po dvou upomínkách nebude celá dlužná částka žalovaným uhrazena. Před uzavřením smlouvy žalobce zkoumal úvěruschopnost žalované. Z detailu pohybu na bankovním účtu soud zjistil, že žalobce zaslal dne 31. 3. 2025 částku 35 000 Kč na bankovní účet č. , č. účtu, vedený na jméno žalované. Žalovaná byla opakovaně upomínána k úhradě dlužné částky, a to upomínkou ze dne 20. 4. 2025 a dne 5. 5. 2025, úvěr však řádně a včas nesplácela, v důsledku čehož žalobce úvěr zesplatnil. Před podáním žaloby žalobce vyzval žalovanou k úhradě předžalobní výzvou ze dne 28. 7. 2025 a stanovil lhůtu k plnění do 11. 8. 2025.4. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.5. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením (č. 351/2013 Sb.); neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.6. Po zhodnocení shora uvedených zjištění tak soud uzavřel, že mezi žalobcem a žalovanou byla uzavřena shora uvedená smlouva o úvěru č. , hodnota, , na základě které žalovaná obdržela částku 35 000 Kč. Žalovaná porušila smluvní podmínky, když nehradila dohodnuté splátky řádně a včas. V důsledku tohoto jednání prohlásil žalobce v souladu se smlouvou úvěr za splatný a vyzval žalovanou k úhradě celé dlužné, tj. jistiny a poplatku za upomínky. Soud proto podle § 2395 o. z. uložil žalované zaplatit žalobci dlužnou jistinu 35 000 Kč a náklady spojené s uplatněním pohledávky 1 000 Kč, jejichž výši shledal přiměřenou. Vedle práva na zaplacení jistiny vznikl žalobci dle § 1968 o. z. ve spojení s § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. též nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř., neboť nebyly shledány podmínky pro její prodloužení ani pro uložení peněžitého plnění ve splátkách.7. O nákladech řízení pak soud rozhodl ve smyslu § 142 odst. 1 o.s.ř., přičemž přihlédl ke skutečnosti, že žalobce zaslal žalované včasnou výzvu k plnění ve smyslu § 142a odst. 1 o.s.ř. Pokud jde o konkrétní výši náhrady nákladů řízení, vycházel soud s ohledem na nález Ústavního soudu ČR ze dne 17. dubna 2013 sp. zn. Pl. ÚS 25/12 z ustanovení § 151 odst. 2 věta první in fine o.s.ř. Při stanovení výše odměny za zastoupení tak aplikoval vyhl. č. 177/1996 Sb. a úspěšnému žalobci přiznal náhradu nákladů řízení v celkové výši 4 704 Kč, kterou tvoří zaplacený soudní poplatek za žalobu ve výši 1 800 Kč, náklady právního zastoupení, sestávající z odměny za zastupování advokátem ve výši 2 100 Kč dle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. za 3 úkony právní služby (jedná se o žalobu podávanou na ustálených vzorech, v nichž jsou měněny pouze údaje týkající se žalovaného, viz např. řízení vedená u zdejšího soudu pod sp. zn. , spisová značka, , , spisová značka, ) ve smyslu § 11 vyhlášky (příprava a převzetí zastoupení, podání žaloby, výzva k plnění) dále z paušální náhrady hotových výdajů advokáta v celkové výši 300 Kč dle § 14b odst. 5 vyhl. č. 177/1996 Sb. za 3 úkony právní služby po 100 Kč, a z náhrady za 21% DPH (vyjma soudního poplatku) dle § 137 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s § 151 odst. 2 o.s.ř., představované částkou 504 Kč, neboť zástupce žalobce jakožto advokát osvědčil, že je plátcem daně z přidané hodnoty. V souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř. pak soud stanovil ve výroku II. rovněž třídenní lhůtu k plnění, ve smyslu § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta, který žalobce v řízení zastupoval.