208 C 21/2026-37 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobce se u zdejšího soudu domáhal zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že žalované pronajal dne 27. 9. 2021 č. , hodnota, o velikosti , Anonymizováno, , Anonymizováno, ve , Anonymizováno, . patře domu č.p. , adresa, , žalovaná byt stále užívá, za období červenec 2022-říjen 2023 nezaplatila žalobci nájemné a úhrady za plnění poskytovaná s užíváním bytu a nezaplatila ani vyúčtování služeb za rok 2022 a 2023.2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, stejně tak se nevyjádřila ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ačkoli byla poučena, že v opačném případě bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí. Proto soud se souhlasem žalobce věc rozhodl podle § 115a o. s. ř. bez jednání na základě předložených listinných důkazů.3. Podle předložené smlouvy o nájmu bytu ze dne 27. 9. 2021 pronajal žalobce žalované shora uvedený byt na dobu určitou. Předpis nájemného a služeb činil podle evidenčního listu a přehledu předpisů a plateb v roce 2022 částku 4 503 Kč měsíčně, z toho nájemné částku 2 562 Kč, v roce 2023 částku 5 053 Kč měsíčně. Podle smlouvy bylo nájemné a zálohy na služby splatné vždy do 5. dne příslušného měsíce.4. Podle předloženého vyúčtování služeb poskytovaných s užíváním bytu v roce 2022, které žalovaná převzala, činil nedoplatek 26 928 Kč, splatnost nastala dne 31. 8. 2023. Vyúčtování nebylo reklamováno. Podle předloženého vyúčtování služeb poskytovaných s užíváním bytu v roce 2023, které žalovaná převzala, činil nedoplatek 78 558 Kč včetně nedoplatku z minulých let, splatnost nastala dne 31. 8. 2024. Vyúčtování nebylo reklamováno.5. Žalovaná netvrdila, a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by na shora uvedený dluh cokoli zaplatila.6. Ze shora uvedených skutkových zjištění tak soud učinil následující závěr. Žalobce a žalovaná sjednali nájemní smlouvu ke shora uvedenému bytu od 27. 9. 2021 na dobu určitou. Žalovaná v období červenec 2022-říjen 2023 žalobci za užívání bytu řádně neplatila, v červenci 2022 měla nedoplatek ve výši 56 Kč, v srpnu 2022 ve výši 4 098 Kč a poté již nezaplatila nic, ačkoli předpis nájemného a služeb činil v roce 2022 částku 5 053 Kč měsíčně, v roce 2023 rovněž 5 053 Kč měsíčně vše splatné vždy do 5. dne příslušného měsíce. Žalovaná nezaplatila ani nedoplatek vyúčtování služeb poskytovaných v roce 2022 v celkové hodnotě 26 928 Kč splatný do 31. 8. 2023 a nedoplatek za rok 2023 včetně dlužných předchozích období ve výši 78 588 Kč splatný do 31. 8. 2024. Z přehledu předpisů a proplacení za rok 2024 bylo zjištěno, že za rok 2024 dluží žalovaná 1 944 Kč.7. Je tedy zřejmé, že žalovaná v předmětném období červenec 2022-říjen 2023 užívala předmětný byt na základě platné nájemní smlouvy, ale svou základní povinnost platit nájemné a zálohy na služby podle § 2240 ve spojení s § 2246, § 2247, § 2251 a § 2252 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen o.z.) nesplnila. Žaloba tak byla podána po právu. Dále žalovaná neuhradila vyúčtování za služby spojené s nájmem bytu za rok 2022 a 2023, proto bylo vyhověno i co do částek za tyto služby.8. Podle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. byly žalobci přiznány i úroky z prodlení, neboť žalovaná je v prodlení s plněním peněžitého dluhu.9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 19 688,70 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3 027 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 75 652,77 Kč sestávající z částky 4 140 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 13 770 Kč ve výši 2 891,70 Kč.