216 C 191/2025-54 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se (po částečném zpětvzetí žaloby) domáhala zaplacení částky ve výši 11 000 Kč. Žaloba byla odůvodněna tím, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost , právnická osoba, . (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela s žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované částku 12 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto částku vrátit společně s úrokem ve výši 360 Kč a s poplatkem ve výši 4 320 Kč do 30 dní. Pro případ prodlení byl sjednán administrativní poplatek ve výši 700 Kč, dále byl sjednán poplatek ve výši 50 Kč za každou odeslanou upomínku prostřednictvím SMS zprávy, poplatek ve výši 30 Kč za každou odeslanou upomínku ve formě e-mailu a poplatek ve výši 500 Kč za každou odeslanou písemnou upomínku. Dále byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Smlouva byla uzavřena distančním způsobem. Před uzavřením smlouvy zkoumala právní předchůdkyně úvěruschopnost žalované tak, že ji prověřila v registrech a zhodnotila její příjmy a výdaje. Následně byla žalované dne 17. 7. 2024 bezhotovostním způsobem poskytnuta jistina. Žalovaná zpět vrátila jen 1 000 Kč, a dostala se tak se svým závazkem do prodlení. Pohledávka byla posléze postoupena na společnost , právnická osoba, , která pohledávku následně postoupila na žalobkyni, což bylo žalované oznámeno. Před podáním žaloby byla žalovaná vyzývána k úhradě dlužné částky. Žalobkyně na jednání konaném dne 3. 12. 2025 vzala zpět částku ve výši 11 629 Kč, jež připadala na náhradu úroku, poplatku za vyplacení úvěru, administrativního poplatku, poplatků za upomínání a smluvní pokuty. Žalobkyně proto po žalované požadovala jistinu ve výši 11 000 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 12 000 Kč od 17. 8. 2024 do 17. 11. 2024 a zákonný úrok z prodlení ve výši 12, 75 % ročně z částky 11 000 Kč od 18. 11. 2024 do zaplacení.2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.3. Soud ve věci nařídil jednání na den 3. 12. 2025. Žalovaná se bez důvodné a včasné omluvy na jednání soudu nedostavila, před zahájením jednání byla žaloba vzata částečně zpět, jednání bylo odročeno na 28. 1. 2026. Žalobkyně se z jednání soud omluvila a požádala, aby soud rozhodl v její nepřítomnosti. Žalovaná se na jednání bez řádné a důvodné omluvy nedostavila. Soud tak rozhodl v nepřítomnosti účastnic.4. Soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.5. Z listiny nazvané „smlouva o spotřebitelském úvěru č., hodnota, “ ze dne 15. 7. 2024 a předsmluvního formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná měly sjednat dohodu, dle které se právní předchůdkyně žalobkyně měla zavázat poskytnout žalované částku 12 000 Kč a žalovaná se měla zavázat tuto částku společně s úrokem ve výši 360 Kč a poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 4 320 Kč vrátit do 16. 8. 2024. Úrok byl sjednán ve výši 36,5 % ročně, RPSN byla 5 395,58 %. Částka měla být poskytnuta na bankovní účet č., č. účtu, . Pro případ prodlení byl sjednán administrativní poplatek ve výši 700 Kč, dále byl sjednán poplatek ve výši 50 Kč za každou odeslanou upomínku prostřednictvím SMS zprávy, poplatek ve výši 30 Kč za každou odeslanou upomínku ve formě e-mailu a poplatek ve výši 500 Kč za každou odeslanou písemnou upomínku. Dále byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Žalovaná byla v listině označena rodným číslem, u jejího jména byla uvedena adresa trvalého pobytu, telefonní číslo , tel. číslo, a e-mailová adresa , e-mail, . Listina nebyla žalovanou podepsána, na místě podpisu žalované je jen číselný SMS kód.6. Z oznámení o provedení příkazu k úhradě bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně poukázala dne 17. 6. 2024 na bankovní účet č., č. účtu, částku 12 000 Kč.7. Ze smluv o postoupení pohledávky a ze seznamu postoupených pohledávek bylo zjištěno, že pohledávka za žalovanou byla postoupena na společnost , právnická osoba, Dále bylo zjištěno, že společnost , právnická osoba, pohledávku za žalovanou postoupila na žalobkyni.8. Z předžalobní výzvy ze dne 24. 7. 2025 ve spojení s poštovním podacím archem z téhož dne bylo zjištěno, že žalobkyně pod hrozbou žaloby vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky do 7 dnů od odeslání výzvy. Žalované bylo zároveň oznámeno, že došlo k postoupení pohledávky na žalobkyni.9. Ze zprávy banky ze dne 29. 10. 2025 bylo zjištěno, že majitelem bankovního účtu č., č. účtu, je žalovaná. V předmětném období byla na tento účet poukázána částka 12 000 Kč, a to z bankovního účtu právní předchůdkyně žalobkyně.10. Soud posoudil věc po právní stránce následujícím způsobem. Na danou věc aplikoval zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), a zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále také „zákon o spotřebitelském úvěru“).11. Podle § 2395 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.12. Podle § 2 odst. 1 SpÚ, spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.13. Podle § 86 odst. 1 SpÚ, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.14. Podle § 87 odst. 1 SpÚ, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou tohoto zákona, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Dle odst. 2 je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Dle odst. 3 změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.15. Podle § 75 SpÚ, poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 SpÚ, poskytovatel a zprostředkovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. Podle § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů, je odborná péče úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.16. Podle § 104 SpÚ, platí, že smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 tohoto uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.17. Podle § 110 SpÚ, platí, že neobsahuje-li smlouva o spotřebitelském úvěru informaci o zápůjční úrokové sazbě, o roční procentní sazbě nákladů nebo o celkové částce, kterou má spotřebitel zaplatit, nebyla-li ohledně některé z těchto informací dodržena písemná forma smlouvy, nebo nebylo-li písemné vyhotovení smlouvy obsahující tyto informace poskytnuto spotřebiteli v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat, platí, že zápůjční úrokovou sazbou je repo sazba uveřejněná Českou národní bankou, platná v den uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, nebyla-li sjednána zápůjční úroková sazba nižší. K ujednáním o jiných platbách sjednaných ve smlouvě o spotřebitelském úvěru se nepřihlíží.18. Podle § 561 odst. 1 o. z. se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nah