217 C 146/2025-30 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala po žalovaném zaplacení částky 24 950 Kč se smluvním úrokem z prodlení z částky 16 100 Kč ve výši 0,5 % denně, což je 182,5 % ročně s odůvodněním, že uzavřela se žalovaným v rámci podnikatelské činnosti obou smlouvu o podnikatelském úvěru č. , hodnota, , Anonymizováno, na základě které žalovanému vyplatila úvěr ve výši 13 000 Kč dne 26. 8. 2025. Žalovaný se zavázal úvěr splatit do 20. 9. 2025 spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 2 800 Kč a poplatkem za vyhodnocení úvěrového případu ve výši 300 Kč, pro případ prodlení se zavázal platit shora uvedený smluvní úrok z prodlení a smluvní pokutu ve výši 50 % z celkové dlužné částky, dále poplatky za upomínání – žalobkyně nárokuje 6 x 50 Kč za SMS upomínky, a poplatek za doporučenou upomínku ve výši 500 Kč. Žalovaný na smlouvu nic nezaplatil ani k předžalobní upomínce právní zástupkyně žalobkyně.2. Ve věci nebyl vydán elektronický platební rozkaz.3. Dne 10. 2. 2023 bylo ve věci podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“) jednáno v nepřítomnosti účastníků, když žalobkyně se omluvila a žalovaný, ač řádně předvolán, se k ústnímu jednání bez omluvy nedostavil.4. Z písemnosti nazvané „Smlouva o úvěru na podporu a rozvoj podnikání č. , hodnota, , Anonymizováno, podepsané žalobkyní a žalovaným dne 26. 8. 2025 bylo zjištěno, že žalovaný, identifikovaný IČ a sídlem podnikání a žalobkyně uzavřeli smlouvu o úvěru, na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 13 000 Kč na dobu 25 dní od odeslání peněz, žalovaný se zavázal zaplatit spolu s jistinou úvěru poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 2 800 Kč a poplatek za vyhodnocení úvěru, dále se zavázal zaplatit za odeslání doporučené upomínky poplatek ve výši 500 Kč, za odeslání jedné SMS upomínky částku 50 Kč, pro případ prodlení se zavázal zaplatit smluvní úrok z prodlení ve výši 0,5 % denně z dlužné částky a smluvní pokutu ve výši 50 % z celkové dlužné částky v případě marného uplynutí 15. kalendářního dne od počátku prodlení (čl. VIII odst. 1 smlouvy). Z žádosti o úvěr a žalovaným podepsaného čestného prohlášení o použití finančních prostředků ze dne 26. 8. 2025 soud prokázal, že žalovaný si vzal úvěr na financování své podnikatelské činnosti. Z potvrzení o provedení platby má soud za prokázané, že žalobkyně vyplatila žalovanému částku 13 000 Kč dne 26. 8. 2025. Jak soud zjistil z výpisu zasílaných SMS zpráv a těchto SMS, žalobkyně prostřednictvím SMS zpráv upomenula žalovaného o zaplacení celkem 4 x, a to zprávou ze dne 23. 9. 2025, 25.9.2025, 4. 10. 2025 a 5. 10. 2025. Výzva k zaplacení spolu s doručenkou do datové schránky prokazují, že doporučeně byl žalovaný upomenut písemně 5. 10. 2025. Předžalobní upomínka právní zástupkyně žalobkyně spolu s doručenkou dokládají upomenutí žalovaného ještě před podáním žaloby. Výpisem z živnostenského rejstříku bylo prokázáno, že žalovaný v době uzavření úvěrové smlouvy podnikal.5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. Podle § 2048 občanského zákoníku, ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením tvrzené povinnosti vznikla škoda.7. Podle § 122 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „z.s.u.“) věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu. Podle § 122 odst. 5 z.s.u. se odstavce 1, 2 a 4 se použijí obdobně i na odloženou platbu, peněžitou zápůjčku, úvěr nebo obdobnou finanční službu, kde dlužník, který je fyzickou osobou, avšak není spotřebitelem, je v prodlení delším než 90 dnů s plněním peněžitého dluhu. Souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut v takovém případě nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše odložené platby, peněžité zápůjčky, úvěru nebo obdobné finanční služby.8. Podle § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.9. Po zhodnocení shora provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že mezi účastníky byla v rámci jejich podnikatelské činnosti (o čemž svědčí i identifikace žalovaného číslem podnikající osoby, sídlem podnikání, a především čestné prohlášení o účelovém určení úvěru na podnikání) uzavřena smlouva o podnikatelském úvěru, na základě které žalobkyně poskytla a vyplatila žalovanému dne 26. 8. 2005 úvěr ve výši 13 000 Kč, jež byl splatný dne 20. 9. 2025. Spolu s jistinou se žalovaný zavázal zaplatit poplatek – kapitalizovaný úrok ve výši 2 800 Kč a poplatek za vyhodnocení úvěru ve výši 300 Kč, jak prokazuje úvěrová smlouva. Žalovaný v řízení ani netvrdil, že by na úvěr cokoliv zaplatil. Soud proto podle § 2395 občanského zákoníku uložil žalovanému zaplatit žalobkyni jistinu ze smlouvy o úvěru včetně kapitalizovaného úroku ve výši 15 800 Kč a podle § 1721 a § 1723 odst. 1 občanského zákoníku ve spojení se smlouvou o úvěru poplatek za vyhodnocení úvěru ve výši 300 Kč.10. Podle § 1721 a § 1723 odst. 1 občanského zákoníku ve spojení se smlouvou o úvěru bylo žalovanému dále uloženo zaplatit žalobkyni poplatky za upomínání prostřednictvím SMS 4 x 50 Kč, když výpis zaslaných SMS a předložené SMS prokazují, že žalovanému žalobkyně zaslala 4, nikoliv 6 SMS upomínek. Co do částky 100 Kč byla žaloba zamítnuta, neboť žalobkyně neprokázala zaslání dalších dvou SMS upomínek. Dále soud podle § 1721 a § 1723 odst. 1 občanského zákoníku ve spojení se smlouvou o úvěru zavázal žalovaného k povinnosti zaplatit žalobkyni poplatek za písemnou upomínku ve smluvené výši 500 Kč, když zaslání upomínky prokazuje tato upomínka ve spojení s doručenkou.11. Protože v řízení bylo prokázáno, že žalovaný se dostal se zaplacením částky 16 100 Kč do prodlení 21. 9. 2025, vznikla mu uplynutím 15. dne prodlení v souladu s § 2048 občanského zákoníku a smlouvou o úvěru také povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 50 % z dlužné částky, maximálně ve výši 50 % z úvěrované částky 13 000 Kč, jak smluvní pokutu omezuje § 122 odst. 5 z.s.u. Soud proto uložil žalovanému podle § 2048 občanského zákoníku ve spojení s § 122 odst. 5 z.s.u. povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 6 500 Kč. Co do částky 1 450 Kč byl nárok na smluvní pokutu jako neplatný pro rozpor se zákonem podle § 588 občanského zákoníku ve spojení s § 122 odst. 5 z.s.u. zamítnut.12. Žalovaný ve lhůtě splatnosti dluh nezaplatil, dostal se tak podle § 1968 občanského zákoníku do prodlení a je podle § 1970 občanského zákoníku povinen zaplatit žalobkyni z dlužné jistiny a poplatků úrok z prodlení. K prvnímu dni prodlení žalovaného, ke dni 21. 9. 2025, činil úrok z prodlení stanovení dle § 122 odst. 1 písm. b a odst. 5 z.s.u. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., 11,5 % ročně. Soud proto podle § 1970 občanského zákoníku v návaznosti na v předchozí větě jmenované předpisy uložil žalovanému, jako podnikateli – fyzické osobě, povinnost zaplatit úrok z prodlení tak, jak uvedeno v I. výroku tohoto rozsudku. Nárok na rozdíl mezi přisouzeným úrokem z prodlení a smluvním úrokem z prodlení ve výši 171 % ročně byl zamítnut jako absolutně neplatně sjednaný pro rozpor se zákonem podle § 588 občanského zákoníku ve spojení s § 122 odst. 1 písm. b) a § 122 odst. 5 z.s.u. Podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., bylo žalovanému jako podnikateli uloženo zaplatit žalobkyni paušální náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky.13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 183,09 Kč, přičemž tato částka představuje 86,78 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 93,39 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 6,61 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 248 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z