221 C 34/2026-95 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky ve výši 51 850 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že dne 1. 8. 2025 uzavřela s žalovanou smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě se zavázala poskytnout žalované na její žádost finanční prostředky až do výše úvěrového rámce, který byl stanoven na částku 50 000 Kč a žalovaná se zavázala úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 2 500 Kč vždy do 15. dne každého kalendářního měsíce. Žalovaná fakticky načerpala úvěr ve výši 50 000 Kč. Smlouva o úvěru byla uzavřena elektronicky prostřednictvím klientské zóny. Před uzavřením smlouvy žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalované. Žalovaná porušila smlouvu o úvěru, když neuhradila měsíční splátku splatnou dne 15. 9. 2025. Žalobkyně proto žalované zaslala dne 20. 9. 2025 a dne 5. 10. 2025 písemné upomínky, na které však žalovaná nijak nereagovala. Žalobkyně proto úvěr ke dni 21. 12. 2025 zesplatnila. Žalobkyně po žalované požadovala dlužnou jistinu ve výši 50 000 Kč, kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 7 149,45 Kč (vypočtený jako úrok ve výši 57,99 % z částky 50 000 Kč od 16. 9. 2025 do 13. 12. 2025), náklady na upomínkování ve výši 1 000 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 57 149,45 Kč od 5. 1. 2026 do zaplacení a náhradu nákladů soudního řízení. Dále požadovala smluvní pokutu ve výši 1 850 Kč.2. K výzvě soudu žalobkyně stran posuzování úvěruschopnosti žalované doplnila, že si pro tyto účely vyžádala od žalované občanský průkaz, průkaz pojištěnce, výpis z bankovního účtu za poslední 3 měsíce. Žalovanou lustrovala v insolvenčním rejstříku, v centrální evidenci exekucí, v databázi odcizených dokladů, a v registru SOLUS. Žalobkyně následně vyhodnotila, že žalovaná má příjem ve výši 50 000 Kč měsíčně, náklady na bydlení ve výši 9 008 Kč, na domácnost ve výši 8 951 Kč a finanční závazky ve výši 6 051 Kč měsíčně, náklady na sázení a hazardní hry ve výši 333 Kč. Základem interního skóringového systému je algoritmus, který vyhodnocuje údaje spotřebitele. Výsledné skóre určuje, zda je spotřebitel dostatečně bonitní. K čerpání tranše uvedla, že první tranše úvěru ve výši 10 000 Kč byla vyplacena dne 4. 8. 2025. Z druhé tranše úvěru v částce 40 000 Kč byl odečten dlužný úrok ve výši 127,10 Kč, kdy tato tranše byla vyplacena dne 12. 8. 2025, později byla částka ponížena o 15,89 Kč, proto bylo dne 13. 8. 2025 vyplaceno 39 857,01 Kč. Ohledně čísel bankovních účtů uvedla, že se ve všech případech jedná o bankovní čísla žalované a byly na nich ověřovány transakce při posuzování úvěruschopnosti.3. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. Ve věci bylo nařízeno jednání na den 23. 4. 2026, ke kterému se žalovaná, ač řádně předvolána, bez odůvodněné a včasné omluvy nedostavila. Žalobkyně se z jednání soudu omluvila, o odročení nežádala. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.“).4. Soud v řízení provedl níže uvedené důkazy, z nichž zjistil tyto skutečnosti.5. Z listiny nazvané „Smlouva o poskytnutí revolvingového úvěru č. , hodnota, “ bylo zjištěno, že na listině jsou jako smluvní strany na jedné straně označena žalobkyně jakožto poskytovatel, na druhé straně žalovaná jako spotřebitel. V listině je uvedeno, že žalované bude poskytnut spotřebitelský úvěr ve výši 50 000 Kč na bankovní účet č. , č. účtu, . Zápůjční úroková sazba činí 57,99 % měsíčně. V listině se dále uvádí, že poskytovatel spotřebitele vyzve k úhradě dlužné částky a poskytne mu k tomu lhůtu alespoň 30 dnů. Tato upomínka je zpoplatněna částkou 500 Kč. Spotřebitel je tak povinen vrátit poskytovateli celkovou dlužnou částku do 72 měsíců od okamžiku čerpání poslední tranše úvěru. Na listině je uveden podpis žalované prostřednictvím služby DigiSign.6. Z dokumentu nazvaného předsmluvní informace, souhlas se zpracováním osobních údajů, zásady zpracování osobních údajů bylo zjištěno, že jako poskytovatel úvěru byla označena žalobkyně a jako spotřebitel žalovaná. V prvním z uvedených dokumentů je uveden podpis žalované prostřednictvím služby DigiSign.7. Z bankovní historie a bankovní historie smlouvy bylo zjištěno, že žalobkyně při ověřování úvěruschopnosti vyžila služeb externí společnosti a získala data z bankovního účtu č. , č. účtu, , , č. účtu, .8. Ze záznamu o podpisu DigiSign bylo zjištěno, že došlo k elektronickému podpisu žádosti o čerpání tranše revolvingového úvěru a dále dokumentů předsmluvní informace a smluvní dokumentace, a to dne 1. 8. 2025 a 12. 8. 2025.9. Z žádosti o čerpání tranše revolvingového úvěru je patrné, že požadovaná částka činila 40 000 Kč a zároveň je zde uveden souhlas s odečtením dlužného úroku ve výši 127,10 Kč z čerpané částky. V listině je uveden orientační platební kalendář, přičemž listina je za žalovanou podepsána prostřednictvím služby DigiSign.10. Ze zprávy , právnická osoba, . soud zjistil, že majitelem bankovního účtu č. , č. účtu, je žalovaná. detailu pohybu – bezhotovostní platby bylo zjištěno, že žalobkyně zaslala žalované částky ve výši 39 857,01 Kč a 10 000 Kč a žalobkyně od žalované obdržela platbu ve výši 1 Kč (operace s ID 27195498270 a 27182625675 a 27180758921).11. Z upomínek ze dne 20. 9. 2025 a 5. 10. 2025 bylo zjištěno, že žalobkyně žalovanou upomínala prostřednictvím písemné výzvy a e-mailové zprávy o úhradu dlužné částky.12. Z předžalobní výzvy včetně podacího lístku bylo zjištěno, že žalobkyně dne 21. 12. 2025 vyzvala k úhradě dlužné částky ve lhůtě do 4. 1. 2026.13. Z ostatních předložených listin soud žádné další relevantní skutečnosti nezjistil.14. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu věci. Žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky v celkové výši 49 857,01 Kč (od žalovanou požadovaných 50 000 Kč odečetla 142,99 Kč), přičemž žalovaná na dlužnou částku nezaplatila ničeho. Před podáním žaloby byla žalovaná marně upomínána, aby dlužnou částku ve stanovené lhůtě zaplatila. Pokud však žalobkyně v řízení tvrdila, že s žalovanou uzavřela dne 1. 8. 2025 smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě poskytla žalované spotřebitelský úvěr ve výši 50 000 Kč, který se žalovaná zavázala splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 2 500 Kč vždy do 15. dne každého kalendářního měsíce, pak toto tvrzení nebylo v řízení prokázáno. Soud neměl za prokázané, že by se žalovaná seznámila s obsahem předložené písemnosti označené jako smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru, natož že by projevila vůli být obsahem této písemnosti vázána. Písemnost byla vyhotovena pouze v elektronické podobě bez jakéhokoliv vlastnoručního podpisu žalované. Byť byl k dokumentu připojen elektronický podpis ve smyslu § 6 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon č. 296/2016 Sb.“), nebylo zjištěno žádné logické spojení těchto dat s jakýmkoliv případným aktivním úkonem provedeným osobně žalovanou mimo vlastní písemnost.15. Věc byla posouzena podle právních předpisů platných v době uskutečnění právního jednání, tedy dle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), dle zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, (dále jen „zákon o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce) a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).16. Podle § 2395 o. z. se úvěrující smlouvou o úvěru zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.17. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Dle ustanovení § 87 odst. 1 téhož zákona platí