ECLI: ECLI:CZ:OSKD:2026:223.C.50.2026.1 Datum: 2026-06-16 Předmět: o zaplacení částky 30 426 Kč s příslušenstvím Ustanovení: § 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb., § 6 vyhl. č. 177/1996 Sb., § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., § 101 z. č. 99/1963 Sb., § 118a z. č. 99/1963 Sb., § 142 z. č. 99/1963 Sb., § 149 z. č. 99/1963 Sb., § 160 z. č. 9 právní domněnkanáklady řízeníneplatnost smlouvylhůtydokazovánísmlouva o úvěrunáhrada nákladůelektronický podpispostoupení pohledávky
O co šlo: o zaplacení částky 30 426 Kč s příslušenstvím (§ 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb., § 6 vyhl. č. 177/1996 Sb., § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., § 101 z. č. 99/1963 Sb., § 118a z. č. 99/1963 Sb., § 142 z. č. 99/1963 Sb.)
1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně, tj. společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, , (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) s žalovaným uzavřela dne 18. 7. 2025 smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě poskytla žalovanému úvěr ve výši 20 000 Kč, který měl být splacen nejpozději dne 25. 9. 2025. Úvěr byl poskytnut prostřednictvím webové stránky www.zaplo.cz, na které si žalovaný vybral parametry úvěru (výši a termín splatnosti) a vyplnil registrační formulář se svými osobními údaji včetně telefonního čísla a emailové adresy. Poté se žalovaný seznámil s obsahem a podmínkami konkrétní smlouvy o úvěru a potvrdil, že návrh smlouvy přečetl. Právní předchůdkyně žalobkyně úvěr žalovanému vyplatila dne 18. 7. 2025 převodem na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, s variabilním symbolem , var. symbol, . Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou pravidelných měsíčních splátek a byl opakovaně vyzýván k úhradě dluhu. Pohledávka byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2025. Žalovaná částka se skládá z nesplacené jistiny ve výši 20 000 Kč a smluvního úroku ve výši 10 426 Kč, to vše se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 30 426 Kč od 26. 9. 2025 do zaplacení. Žalovaný dlužnou částku nezaplatil, ač k tomu byl před podáním žaloby vyzván.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, k jednání se nedostavil, neomluvil se. Žalobkyně se z jednání soudu omluvila a požádala, aby soud o věci rozhodl v její nepřítomnosti. Soud tak věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.“).3. Z provedených listinných důkazů soud zjistil následující skutečnosti.4. Z listiny označené jako „Smlouva o úvěru č. , hodnota, “ s datem 18. 7. 2025 bylo zjištěno, že na listině je jako věřitel označena právní předchůdkyně žalobkyně a jako klient je označen žalovaný. V listině se uvádí, že je žalovaný oprávněn čerpat úvěr ve výši 20 000 Kč s úrokovou sazbou 279,83 % ročně. Na místě určeném pro podpisy je uvedeno pouze jméno a příjmení žalovaného s tím, že žalovaný měl potvrdit návrh smlouvy pomocí kódu dne 18. 7. 2025 v 17:59 hod.; za právní předchůdkyni žalobkyně je uvedena pouze její obchodní firma.5. Z výpisu z běžného účtu u , právnická osoba, . bylo zjištěno, že dne 18. 7. 2025 je na účtu evidována odchozí platba ve výši 20 000 Kč ve prospěch bankovního účtu č. , č. účtu, .6. Ze zprávy , právnická osoba, ze dne 26. 5. 2026 bylo zjištěno, že majitelem a jediným disponentem bankovního účtu č. , č. účtu, je žalovaný a na účet byla dne 18. 7. 2025 připsána platba ve výši 20 000 Kč s variabilním symbolem , var. symbol, od právní předchůdkyně žalobkyně.7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2025 včetně příloh a seznamu postoupených pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky ze dne 21. 2. 2026, předžalobní výzvy a potvrzení o podání zásilky ze dne 24. 2. 2026 bylo zjištěno, že pohledávka za žalovaným byla právní předchůdkyní žalobkyně postoupena na žalobkyni, což bylo žalovanému písemně oznámeno. Současně s oznámením o postoupení pohledávky byla dne 24. 2. 2026 žalovanému zaslána předžalobní výzva k úhradě dlužné částky ve lhůtě tří dnů.8. Z ostatních předložených listin soud žádné další relevantní skutečnosti nezjistil.9. Na základě takto provedeného dokazování dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu věci. Žalovanému byla právní předchůdkyní žalobkyně poskytnuta bezhotovostní formou částka ve výši 20 000 Kč. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni, o čemž byl žalovaný písemně informován. Dne 24. 2. 2026 byla žalovanému zaslána předžalobní výzva k zaplacení dlužné částky ve lhůtě 3 dnů. Pokud však žalobkyně v řízení tvrdila, že její právní předchůdkyně a žalovaný uzavřeli dne 18. 7. 2025 distančním způsobem úvěrovou smlouvu, pak toto tvrzení nebylo v řízení dostatečně prokázáno, neboť z listiny označené „Smlouva o úvěru č. , hodnota, “ ani z jiných listinných důkazů neplyne skutečnost, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným došlo k dohodě, na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky a žalovaný se zavázal tyto prostředky vrátit spolu s úrokem. Nebyl ani prokázán obsah tvrzené dohody, když soudu byla předložena pouze jednostranně právní předchůdkyní žalobkyně vyhotovená listina, která mohla být jakkoliv změněna. Není zřejmé, zda strany elektronicky právně jednaly způsobem a v rozsahu zachyceném na předložených listinách. Jednání účastníků v elektronické formě nebylo soudu relevantně doloženo a pouze na základě tvrzení žalobkyně nelze jejímu návrhu vyhovět. Skutečnost, že listiny předložené žalobkyní obsahují osobní údaje žalovaného, není dostatečným důkazem jeho projevu vůle.10. Věc byla posouzena podle právních předpisů platných v době uskutečnění právního jednání, tedy dle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), dle zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, (dále jen „zákon o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce“) a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).11. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.12. Podle § 104 zákona o spotřebitelském úvěru smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 tohoto uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.13. Podle § 110 zákona o spotřebitelském úvěru neobsahuje-li smlouva o spotřebitelském úvěru informaci o zápůjční úrokové sazbě, o roční procentní sazbě nákladů nebo o celkové částce, kterou má spotřebitel zaplatit, nebyla-li ohledně některé z těchto informací dodržena písemná forma smlouvy, nebo nebylo-li písemné vyhotovení smlouvy obsahující tyto informace poskytnuto spotřebiteli v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat, platí, že zápůjční úrokovou sazbou je repo sazba uveřejněná Českou národní bankou, platná v den uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, nebyla-li sjednána zápůjční úroková sazba nižší. K ujednání o jiných platbách sjednaných ve smlouvě o spotřebitelském úvěru se nepřihlíží.14. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.15. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Dle odst. 2 je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Dle odst. 3 změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.16. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí17. Podle § 561 odst. 1 o. z. se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání uči