227 C 224/2025-71 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky ve výši 437 958,97 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně dne , datum, uzavřela se žalovaným smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě které poskytla žalovanému částku 600 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal tuto částku vrátit v pravidelných měsíčních splátkách po 10 000 Kč včetně úroku ve výši 8,49 % ročně. Strany si dále sjednaly poplatky pro případ prodlení. Před uzavřením smlouvy zkoumala žalobkyně úvěruschopnost žalovaného tak, že ho prověřila v registrech a zhodnotila jeho příjmy a výdaje. Žalovaný se však dostal se svým závazkem do prodlení, a proto žalobkyně úvěr ke dni 1. 2. 2025 zesplatnila, a poté zaslala žalovanému předžalobní výzvu, přičemž ani poté žalovaný závazek neuhradil. Žalobkyně se tedy žalobou domáhá jistiny ve výši 435 858,97 Kč, poplatků ve výši 2 100 Kč, kapitalizovaného úroku od 27. 5. 2022 do 15. 9. 2025 ve výši 23 230,1 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši od 27. 5. 2022 do 15. 9. 2025 ve výši 32 253,49 Kč, úroku ve výši 8,49 % ročně z částky 435 858,97 Kč od 16. 9. 2025 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 435 858,97 Kč od 16. 9. 2025 do zaplacení.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.3. Protože ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud účastníky podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s tímto postupem souhlasila již v žalobě, žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání.4. Soud dospěl na základě předložených listin k následujícím skutkovým zjištěním.5. Ze žádosti o poskytnutí úvěrového produktu bylo zjištěno, že žalovaný požádal o úvěr ve výši 600 000 Kč. Žalovaný v žádosti uvedl, že je ženatý, je vyučen s maturitní zkouškou a je OSVČ s průměrným měsíčním příjmem ve výši 83 177 Kč. Dále žalovaný uvedl, že bydlí v pronajatém bytě s náklady ve výši 6 000 Kč. Žádost byla žalovaným podepsána.6. Z listiny nazvané jako „Smlouva o úvěru“ ze dne , datum, , ceníku pro soukromou klientelu a všeobecných obchodních podmínek bylo zjištěno, že žalobkyně uzavřela s žalovaným dohodu, podle níž se zavázala poskytnout žalovanému částku ve výši 600 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku společně s úrokem ve výši 8,49 % ročně vrátit v měsíčních splátkách po 10 000 Kč do 20. 12. 2028. RPSN byla 9,27 %. Dále si strany dále sjednaly paušální náklad spojený s prodlením ve výši 300 Kč po 10. dnech, 900 Kč po 40. dni a 900 Kč po 70. dni prodlení. Úvěr měl být veden na bankovním účtu č., č. účtu, . Žalobkyně měla právo zesplatnit úvěr a požadovat jeho splacení v případě prodlení žalovaného se splátkou déle jak tři měsíce nebo prodlení s více jak dvěma splátkami. Listina byla podepsána žalobkyní i žalovaným.7. Z přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2021, potvrzení ze dne 14. 4. 2022 a výpočtu příjmů OSVČ bylo zjištěno, že žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného. Žalovaný byl OSVČ a za rok 2021 měl příjem ve výši 3 327 094 Kč a výdaje byly 225 375 Kč.8. Z výpisu z úvěrového účtu č. , č. účtu, za období od 27. 5. 2022 do 31. 12. 2024 a z přehledu čerpání úvěru bylo zjištěno, že žalovaný dne 27. 5. 2022 čerpal částku 600 000 Kč. Částka byla poukázána na bankovní účet č. , č. účtu, . Žalovaný v období od 27. 5. 2022 do 31. 12. 2024 uhradil 75 000 Kč, v období od 1. 1. 2023 do 31. 12. 2023 uhradil 120 000 Kč a v období od 1. 1. 2024 do 31. 12. 2024 uhradil 90 922,23 Kč. Dluh ke dni 30. 9. 2025 činil na jistině částku 435 858,97 Kč, na úroku částku 24 874,8 Kč, na úrocích z prodlení částku 34 578,07 Kč a na poplatcích částku 2 100 Kč.9. Z výzvy ze dne 31. 12. 2024 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužných splátek do 1.2. 2025. Žalovaný byl dále upozorněn na možnost naúčtování sjednaných poplatků spojených s prodlením, které pro případ prodlení 10. dnů činily 300 Kč, pro případ prodlení 40.dnů činily 900 Kč a pro případ prodlení 70. dnů činily 900 Kč.10. Ze sdělení ze dne 1. 2. 2025 bylo zjištěno, že žalobkyně prohlásila úvěr za splatný.11. Z předžalobní výzvy ze dne 18. 9. 2025 a poštovního podacího archu z téhož dne bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného pod hrozbou žaloby do 5 dnů od odeslání výzvy.12. Soud posoudil věc po právní stránce následujícím způsobem. Na danou věc aplikoval zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), a zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „SpÚ“), ve znění k datu právního jednání.13. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.14. Podle § 2399 o. z. úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.15. Podle § 2 odst. 1 SpÚ spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.16. Podle § 122 odst. 1 až 4 SpÚ věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu. Uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy, nižší než 3 000 Kč a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše 500 Kč. Souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla , hodnota, a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200 000 Kč. U dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší.17. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením (č. 351/2013 Sb.); neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.18. Z hlediska právního hodnocení má soud za to, že dohoda žalobkyně a žalovaného je smlouvou o úvěru podle § 2395 a násl. o. z., přičemž s ohledem na skutečnost, že žalovaný v daném právním jednání vystupoval jako spotřebitel (§ 419 o. z.) a žalobkyně jako podnikatelka, tedy osoba vykonávající samostatnou výdělečnou činnost spočívající v poskytování půjček (§ 420 o. z.), na věc aplikoval také příslušná ustanovení o spotřebitelském úvěru. Bylo prokázáno, že žalovaný úvěrový rámec vyčerpal v plné výši, ovšem naopak prokázáno nebylo, že by žalovaný řádně hradil splátky. Žalobkyně dostatečně posoudila schopnost žalovaného splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr. Na smluvním základě tak žalobkyně oprávněně prohlásila úvěr za splatný a požadovala po žalovaném uhrazení jistiny a kapitalizovaného příslušenství. Povinnost k úhradě poplatku za náklady spojené s vymáháním taktéž plyne co do důvodu i výše ze smluvních ustanovení.19. Odůvodněný je také nárok na příslušenství pohledávky dle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., neboť žalovaný se dostal do prodlení s peněžitým plněním v rámci jednotlivých splátek a od 2. 2. 2025 se dostal do prodlení s celou nesplacenou jistinou. Žalobkyně však požadovala zákonný úrok až od 16. 9. 2025. V případě úvěrového dluhu dále platí, že žalovaný je po dobu prodlení povinen k úhradě nejen úroku z prodlení, ale taktéž smluvního úroku, a to až do zaplacení dlužné částky. Podle § 122 odst. 4 SpÚ je smluvní úrok po 90 dnech prodlení s dluhem ponížen na úrok dle repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o 8 procentních bodů. Nárok žalobkyně splňuje zákonné požadavky, a pro