227 C 232/2025-56 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky ve výši 23 788,01 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, . (dříve , Anonymizováno, . a dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“), uzavřela dne 1. 9. 2021 se žalovaným smlouvu o půjčce č. , hodnota, na základě, které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku ve výši 30 000 Kč. Žalovaný se zavázal tuto částku společně s příslušenstvím vrátit v pravidelných 84 měsíčních splátkách po 822 Kč. Žalovaný však splátky nehradil řádně a včas, a dostal se tak se svým závazkem do prodlení, proto právní předchůdkyně žalobkyně úvěr ke dni 17. 2. 2025 zesplatnila, o čemž žalovaného informovala. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni, což bylo žalovanému písemně oznámeno. Před podáním žaloby byl žalovaný marně vyzýván k úhradě dlužné částky. Žalobkyně proto nyní požaduje neuhrazenou jistinu ve výši 23 518,01 Kč, poplatky ve výši 270 Kč, kapitalizovaný ve výši 2 955,8 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 103,93 Kč, úrok ve výši 12 % ročně z částky 23 518,01 Kč od 18. 2. 2025 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 23 788,01 Kč od 18. 2. 2025 do zaplacení.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.3. Protože ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud účastníky podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Protože se účastníci k výzvě soudu ve stanovené lhůtě nevyjádřili, soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání4. Soud po provedeném dokazování dospěl k těmto skutkovým zjištěním.5. Z listiny nazvané jako „Rámcová smlouva o poskytování bankovních, platebních a investičních služeb“ ze dne 22. 1. 2019 bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný sjednali dohodu, dle které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala žalovanému zřídit bankovní účet.6. Z návrhu na uzavření Smlouvy o půjčce ze dne 1. 9. 2021, akceptace návrhu na uzavření Smlouvy o půjčce ze dne 1. 9. 2021, produktových obchodních podmínek, sazebníku a všeobecných obchodních podmínek bylo zjištěno, že dne 1. 9. 2021 právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli dohodu, dle které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout částku 30 000 Kč. Žalovaný se pak zavázal tuto částku vrátit formou 84 měsíčních splátek po 822 Kč společně s úrokem ve výši 25,9 % ročně a poplatkem ve výši 45 Kč za pojištění schopnosti splácet. Celkem měl žalovaný zaplatit 65 197,67 Kč. RPSN byla 29,21 %. Dohoda byla uzavřena distančním způsobem. Částky byly poukázány na bankovní účet č. , č. účtu, .7. Z prohlášení o okamžité splatnosti zajišťovaného závazku ze dne 17. 2. 2025 a přehledu podacích čísel ze dne 19. 6. 2025 bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně písemně informovala žalovaného, že z důvodu prodlení žalovaného došlo ke zesplatnění celého úvěru. Žalovaný byl zároveň vyzván k úhradě dlužné částky.8. Z listiny nazvané jako „Smlouva o postoupení pohledávek č., Anonymizováno, “ ze dne 25. 6. 2025, potvrzení o přijetí úplaty ze dne 1. 7. 2025 a seznamu postoupených pohledávek bylo zjištěno, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 3. 7. 2025 a přehledu podacích čísel bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému postoupení pohledávky na žalobkyni.9. Z předžalobní výzvy ze dne 25. 8. 2025 a podacího lístku z téhož dne bylo zjištěno, že žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovaného k úhradě dluhu do 9. 9. 2025.10. Soud posoudil věc po právní stránce následujícím způsobem. Na danou věc aplikoval zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), a zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „SpÚ“), ve znění k datu právního jednání.11. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.12. Podle § 2 odst. 1 SpÚ spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli13. Podle § 122 odst. 1 až 4 SpÚ věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu. Uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy, nižší než 3 000 Kč a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše 500 Kč. Souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200 000 Kč. U dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší.14. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením (č. 351/2013 Sb.); neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.15. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).16. Z hlediska právního hodnocení má soud za to, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 a násl. o. z., přičemž s ohledem na skutečnost, že žalovaný v daném právním jednání vystupoval jako spotřebitel (§ 419 o. z.) a právní předchůdkyně žalobkyně jako podnikatelka tedy osoba vykonávající samostatnou výdělečnou činnost spočívající v poskytování půjček (§ 420 o. z.), na věc aplikoval také příslušná ustanovení o spotřebitelském úvěru. Bylo prokázáno, že žalovaný částku čerpal v plné výši, ovšem naopak prokázáno nebylo, že by žalovaný řádně uhradil splátky. Na smluvním základě tak právní předchůdkyně žalobkyně oprávněně prohlásila úvěr za splatný a požadovala po žalovaném vedle uhrazení jistiny i příslušenství, přičemž je nutné zmínit sjednaný nízký smluvní úrok a poplatky. Pohledávka na zaplacení těchto částek za žalovaným byla v souladu s § 1879 o. z. posléze postoupena na žalobkyni, což bylo písemně žalovanému oznámeno. V řízení má soud tedy za prokázané, že závazek žalovaného vůči žalobkyni platně vznikl a dospěl, přičemž žalovaný v řízení zánik těchto závazků netvrdil, ani v řízení tato skutečnost nevyšla najevo. Odůvodněný je také nárok na příslušenství pohledávky dle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., neboť žalovaný se dostal do prodlení s peněžitým plněním v rámci jednotlivých splátek a později se dostal do prodlení s celou nesplacenou jistinou.17. Soud proto žalobě vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit částku 23 788,01 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 103,93 Kč, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 955,8 Kč, úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 23 788,01 Kč od 18. 2. 2025 do zaplacení a úrok ve výši 12 % ročně z částky 23 518,01 Kč od 18. 2. 2025 do zaplacení.18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 151 odst. 1 o. s. ř. a § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jenž byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 767 Kč. Tyto náklady sestávají ze soudního poplatku ve výši 952 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 23 788,01 Kč sestávající z částky 400 Kč za převzetí a přípravu zastoupení podle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 400 Kč za výzvu k