5 C 174/2021-16 — Okresní soud v Kutné Hoře

1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení zažalované částky s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že dne 18. 4. 2018 uzavřela se žalovaným smlouvu, na jejímž základě poskytla žalovanému převodem na účet částku 1 500 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit částku žalobkyni spolu s úroky ve výši 2 000 Kč, to vše do 2. 6. 2018. Žalovaný se pro případ prodlení zavázal zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z nevrácené částky, nejvýše však 750 Kč, a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 700 Kč. Přes výzvu žalobkyně dluh neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobě, ač mu byla řádně doručena, nevyjádřil. 3. Žalobkyně souhlasila s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání již v podaném návrhu, žalovaný se k navrženému postupu nevyjádřil, a proto má soud za to, že nemá námitek (§ 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o.s.ř.“). Soud dospěl k závěru, že věc lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, proto postupoval podle ustanovení § 115a o.s.ř. a věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání. 4. Soud provedl důkazy listinami, které předložili účastníci k prokázání svých tvrzení (ustanovení § 120 odst. 1 o.s.ř.), účastníci provedení dalších důkazů nenavrhovali a potřeba provedení jiných důkazů v řízení nevyšla najevo a po postupu dle § 132 o.s.ř. byl v řízení prokázán následující skutkový stav: Žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 18. 4. 2018 prostředky komunikace na dálku smlouvu, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému částku ve výši 1 500 Kč. Žalovaný se zavázal peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky za jejich poskytnutí ve výši 2 000 Kč, to vše do 2. 6. 2018. Peněžní prostředky byly převedeny na bankovní účet žalovaného (prokázáno smlouvou [číslo] potvrzením banky). V čl. VI odst. 2.1.1 smlouvy se žalovaný zavázal v případě prodlení zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z nevrácené částky denně, přičemž celková výše smluvní pokuty byla omezena součinem čísla 0,5 a výše úvěru, a z částky 1 500 Kč za období od 3. 6. 2018 do 28. 5. 2021 činí 750 Kč. Žalovaný dluh ve smluvené lhůtě nesplatil a dostal se tak do prodlení. V čl. VII odst. 3 se žalovaný dále zavázal nahradit žalobkyni náklady spojené s mimosoudním vymáháním pohledávky ve výši 700 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného ke splnění dluhu (prokázáno předžalobní výzvou ze dne 2. 3. 2021 včetně kopie podacího archu). 5. Po právní stránce soud posoudil vztah účastníků podle ustanovení § 2390 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“). 6. Ze shora uvedeného bylo prokázáno, že žaloba je důvodná, neboť žalovaný si zapůjčil peněžní prostředky, které v dohodnutém termínu nevrátil a nezaplatil smluvené úroky. Žalovaný byl dále podle smluvních ujednání povinen zaplatit smluvní pokutu za prodlení s vrácením zápůjčky. Protože žalovaný nezaplatil v termínu splatnosti, dostal se tak dnem následujícím po dni splatnosti do prodlení. O příslušenství rozhodl soud podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012, občanský zákoník, a podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věta první o.s.ř., když neshledal důvody pro její prodloužení. 7. Podle § 142 odst. 1, o. s. ř. a § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb. je žalovaný povinen zaplatit úspěšné žalobkyni na náhradě nákladů řízení celkem částku 1 100 Kč, a to za dva úkony nezastoupeného účastníka (výzva k plnění, podání žaloby) a náhradu za zaplacený soudní poplatek.