11 C 23/2020-822 — Okresní soud v Kutné Hoře

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] domáhala určení vlastnictví žalobkyně k pozemku parc. [číslo] na [list vlastnictví] v katastru nemovitostí pro [územní celek], [katastrální uzemí], u [stát. instituce], [stát. instituce], jehož hranice je patrná z geometrického plánu pro průběh vytyčené nebo vlastníky zpřesněné hranice pozemků Ing. [jméno] [příjmení] ze dne [datum], č. pl. [číslo] [rok]. Žalobkyně uvedla, že je výlučným vlastníkem předmětného pozemku parc. [číslo] zahrada, v [katastrální uzemí], [územní celek] a dále pozemku parc. č. st. [číslo], jehož součástí je stavba, [adresa], rodinný dům, zapsaném v katastru nemovitostí u [stát. instituce], [stát. instituce] hora, na [list vlastnictví], když k převodu vlastnického práva k zahradě a pozemku parc. č. st. [číslo] na žalobkyni došlo na základě darovací smlouvy ze dne [datum]. Žalovaná je výlučným vlastníkem pozemku parc. [číslo] pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí], [územní celek], zapsaném v katastru nemovitostí [anonymizováno] [stát. instituce], [stát. instituce] [anonymizováno], na [list vlastnictví]. Mezi zahradou žalobkyně a pozemky žalované probíhá hranice, na jejímž přesném průběhu nepanuje mezi žalobkyní a žalovanou shoda. Na pozemku parc. [číslo] je umístěna účelová komunikace, která zajišťuje přístup chatařů k jejich nemovitostem, tato komunikace se nicméně v současné době vychyluje ze svého původního umístění a průjezd vozidel přes komunikaci tak zasahuje ve stále větší míře též zahradu; komunikace začala být vychylována ze svého původního umístění následkem přístavby na pozemku parc. č. st. [číslo], jehož součástí je stavba [adresa], rodinný dům (historicky ve vlastnictví rodiny současné starostky obce) sousedícím s komunikací z druhé strany, a zasahujícím do komunikace. Žalobkyně dále uvedla, že mezi zahradou a komunikací je značný rozdíl v terénu, cca 1,45 metrů, který vyrovnává opěrná zeď; oplocení zahrady není umístěno na hranicích zahrady s komunikací, nýbrž nad opěrnou zdí, přičemž průjezd vozidel po neoplocené části zahrady významně narušuje statiku této zdi. Žalobkyně se opakovaně pokoušela o smírné řešení sporu, avšak s žalovanou nedosáhly společného konsenzu, když žalovaná pouze nabídla žalobkyni odkoupení sporné části zahrady. Žalobkyně v březnu 2019 a v říjnu 2019 také nechala vytyčit hranice svých pozemků geodetem; hranice mezi zahradou a komunikací byla vytyčena v terénu pevnými geodetickými železnými kolíky, o čemž byly pořízeny vytyčovací protokoly. Následně v roce 2017 uzavřela žalovaná s žalobkyní nájemní smlouvu na užívání sporné části zahrady z důvodu umístění veřejného osvětlení do zahrady žalobkyně. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaná dlouhodobě zpochybňuje vlastnické právo žalobkyně v rozsahu, jak je zakresleno v geometrickém plánu, je pro žalobkyni stěžejní, aby byly hranice mezi její zahradou a pozemky žalované postaveny najisto, a aby byly odstraněny jakékoliv pochybnosti ohledně jejich průběhu, neboť bez toho není možné uplatňovat vlastnická práva k zahradě v plném rozsahu. Žalobkyně tak spatřuje naléhavý právní zájem na určení vlastnictví a eliminaci stavu nejistoty v právních vztazích účastníků. 2. Žalovaná s podanou žalobou nesouhlasila a navrhovala její zamítnutí, když vytýčení hranic ve vytyčovacích protokolech vypracovaných na žádost žalobkyně, a v geometrickém plánu ze dne [datum], nebylo správné, a když průběh hranic v terénu nelze zjistit, tudíž nelze shledat naléhavý právní zájem žalobkyně na určení vlastnictví. Žalovaná uvedla, že komunikace (parc. [číslo]), umožňující chatařům jediný přístup k jejich nemovitostem, se vždy nacházela na stejném místě. Ohledně tvrzeného vychýlení komunikace na pozemek žalobkyně uvedla, že k žádnému vychýlení nedošlo, přístavba a úpravy domu [adresa] a nahrazení původního oplocení kamennou zdí, nezpůsobilo zúžení komunikace. Žalovaná dále uvedla, že hranice mezi komunikací a zahradou se stala vlastnickou hranicí v důsledku kupní smlouvy ze dne 5. 3. 1984, kterou pan [jméno] [příjmení] prodal tehdejšímu Místnímu národnímu výboru v [obec] parcelu [číslo]. Tato parcela přešla do vlastnictví žalované na základě ustanovení § 1/1 zák. 72/1991 Sb., o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí, a později byla sloučena do parcely [číslo] rovněž ve vlastnictví žalované. Prostor mezi oplocením parcely [číslo] na straně jedné a domem [adresa] a navazující zdí na straně druhé byl od osmdesátých let minulého století užíván jako komunikace ve vlastnictví státu a posléze obce, a pouze prostor za oplocením byl užíván jako zahrada nejprve právním předchůdcem žalobkyně a posléze žalobkyní; do roku 2015 tento stav nikdo nezpochybnil. Žalovaná uzavřela, že oplocení parcely [číslo] tvoří hranici poslední pokojné držby mezi parcelami [číslo] [číslo]. 3. Usnesením zdejšího soudu ze dne 28. 5. 2020 č. j. 11 C 23/2020-126 bylo zastaveno řízení o vzájemném návrhu na určení, že hranice mezi pozemky v obci a k. ú. [obec], parc. [číslo] parc. [číslo] jsou se (v místě oplocení) vyznačeny v geometrickém plánu, který je nedílnou součástí tohoto rozsudku. 4. Z provedeného dokazování soud zjistil následující skutečnosti: 5. Z informativního výpisu z katastru nemovitostí pro [list vlastnictví], ze dne 15. 1. 2020, bylo zjištěno, že vlastníkem pozemku parc. č. st. [číslo], zastavěná plocha a nádvoří, v k. ú. [obec], [územní celek], o výměře 251 m2 je žalobkyně. 6. Z informativního výpisu z katastru nemovitostí pro [list vlastnictví], ze dne 7. 8. 2018, bylo zjištěno, že vlastníkem pozemku parc. [číslo] ostatní plocha, v k. ú. [obec], [územní celek], o výměře 610 m2 je žalovaná. Jako nabývací titul je zapsána listina [číslo] [rok] [anonymizováno] [číslo] a kupní smlouva ze dne 30. 1. 2017. 7. Z informativního výpisu z katastru nemovitostí pro [list vlastnictví], ze dne 15. 1. 2020 a ze dne 6. 4. 2020, bylo zjištěno, že vlastníkem pozemku parc. [číslo] ostatní plocha, v k. ú. [obec], [územní celek], o výměře 610 m2 je žalovaná. 8. Z informativního výpisu z katastru nemovitostí pro [list vlastnictví], ze dne 15. 1. 2020, bylo zjištěno, že vlastníkem pozemku parc. [číslo] ostatní plocha, v k. ú. [obec], [územní celek], o výměře 550 m2 je žalovaná. 9. Z informativního výpisu z katastru nemovitostí pro [list vlastnictví], ze dne 15. 1. 2020, bylo zjištěno, že vlastníkem pozemku parc. [číslo] zahrada, v k. ú. [obec], [územní celek], o výměře 268 m2 je žalobkyně. 10. Z kupní smlouvy ze dne 5. 3. 1984 uzavřené mezi Místním národním výborem [obec], okres [okres], jako stranou kupující, a [jméno] [příjmení], bytem [část obce] [adresa], jako prodávajícím, bylo zjištěno, že právní předchůdce žalované jako kupující koupil od [jméno] [příjmení] pozemek par. [číslo] cesta, o výměře 174 m2, v k. ú. [obec]. Předmětný pozemek byl právním předchůdcem žalované vykoupen, neboť byl jedinou možnou cestou umožňující příjezd k již vybudovaných chatám. 11. Z darovací smlouvy ze dne 12. 2. 2001 uzavřené mezi [jméno] [příjmení] (jako dárcem), [datum narození], bytem [adresa], a [celé jméno žalobkyně] (jako obdarovanou), [datum narození], bytem [adresa], bylo zjištěno, že žalobkyně se na základě této darovací smlouvy stala mimo jiné výlučným vlastníkem nemovitosti [adresa] se stavebním pozemkem [číslo] o výměře 209 m2 a zahrady parc. [číslo] o výměře 212 m2, vše v k. ú. [obec], [územní celek], okres [okres]. 12. Ze screenshotu webové stránky [územní celek] bylo zjištěno, že starostou obce v době podání žaloby byla paní [jméno] [příjmení] a místostarostkou obce Mgr. [jméno] [příjmení]. 13. Z [anonymizováno] příjmu stížnosti ze dne 15. 6. 1983, č. st. [číslo], spolu se stížností ze dne 6. 7. 1983, dopisy ze dne ze dne 16. 8. 1983, ze dne 23. 9. 1983, ze dne 26. 9. 1983, ze dne 1. 11. 1983, ze dne [datum], bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně podal dne 6. 7. 1993 stížnost k Okresnímu národnímu výboru v [obec], odbor výstavby a územního plánování, na provádění staveb u [adresa] v [část obce] (koupelny, WC a jímky) prováděné [jméno] [příjmení]. Z předložených listin bylo zjištěno, že vlastnictví pozemku, na němž měla být realizována výstavba jímky a WC, bylo v době podání stížnosti nejasné. Právní předchůdce žalobkyně se domáhal pozastavení prací na shora uvedených objektech a posunutí oplocení na původní hranici, jež dle právního předchůdce žalobkyně zřetelně vyplývala z výpisu z evidence nemovitostí vydaným střediskem Geodezie v [obec]. Z výše uvedeného vyplynulo, že dotčená stavba koupelny a WC byla povolena v roce 1957, tudíž v době podání stížnosti již nešlo povolení napadnout prokurátorským opatřením ani zahájením o řízení o odstranění stavby; právní předchůdce žalobkyně se však mohl domáhat svých práv občanskoprávní cestou u příslušného soudu. Vedoucí odboru výstavby a územního plánování ONV uzavřel, že bylo postupováno v souladu se zákonnými předpisy a s ohledem k vlastnickým a uživatelským právům k pozemkům, na kterých měly být stavby zřízeny. 14. Z dopisu ze dne 19. 9. 1983 a návrhu kupní smlouvy bylo zji