11 C 67/2022-14 — Okresní soud v Kutné Hoře

Žalobkyně se žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 10 624 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o zápůjčce. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a o.s.ř. vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Žalobkyně ani žalovaný se k této výzvě nevyjádřili, ačkoliv žalobkyni byla doručena výzva a žalovanému výzva a žaloba na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o.s.ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. Ze smlouvy o zápůjčce [číslo] standardních informací o zápůjčce, potvrzení o provedené platbě má soud za prokázané, že žalovaný a právní předchůdce žalobkyně, společnost [právnická osoba], uzavřeli smlouvu o zápůjčce. Na základě smlouvy byla žalovanému poskytnuta zápůjčka ve výši 8 000 Kč a to bezhotovostním převodem. Žalovaný se zavázal peněžní prostředky vrátit a zaplatit poplatek ve výši 2 624 Kč do 15. 11. 2019. Žalovaný svou smluvní povinnost nesplnil. Z rámcové smlouvy o postoupení pohledávek, Realizační smlouvy o postoupení pohledávek [číslo] oznámení o postoupení pohledávky má soud za prokázané, že pohledávka za žalovaným byla na základě smlouvy postoupena na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno. Z předžalobní upomínky a podacího lístku má soud za prokázané, že žalobkyně žalovaného k zaplacení dluhu vyzvala předžalobní upomínkou. Po právní stránce soud posoudil vztah účastníků tak, že uzavřeli smlouvu o zápůjčce v souladu s ustanovením § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), dle nějž přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 o.z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Za shora uvedeného soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, a proto rozhodl, jak uvedeno ve výroku. Žalovaný své smluvní povinnosti nedostál a zápůjčku s poplatkem v termínu splatnosti nezaplatil. Tím se žalovaný dostal dnem následujícím po dni splatnosti do prodlení. Úrok z prodlení ve smyslu § 1970 o.z. přiznal soud žalobkyni zákonný ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ustanovení § 160 odst. 1 věta první o.s.ř., když neshledal důvody pro její prodloužení. Žaloba byla z uvedených důvodů shledána jako důvodná a bylo jí proto zcela vyhověno. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, byla jí proto přiznána náhrada nákladů řízení ve výši 2 252 Kč. Náhrada nákladů řízení tvoří zaplacený soudní poplatek 800 Kč, odměna advokáta podle § 14b, § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (v platném znění) ve výši 900 Kč za 3 úkony právní služby po 300 Kč (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva k plnění, sepis žaloby) paušální částka náhrady hotových výdajů 300 Kč (3 úkony po 100 Kč) podle § 14b advokátního tarifu + 21% DPH.