12 C 169/2022-53 — Okresní soud v Kutné Hoře

1. Žalobkyně se podanou žalobou po žalovaném domáhá zaplacení částky 320 000 Kč s příslušenstvím, což odůvodnila tím, že žalovaný neplnil platební povinnosti vyplývající ze smlouvy o zápůjčce, kterou uzavřel dne [datum] s právním předchůdcem žalobkyně, [jméno] [příjmení] ([IČO], sídlem [adresa], dále jen„ právní předchůdce“). Na základě této smlouvy byla žalovanému poskytnuta zápůjčka ve výši 320 000 Kč, úroková sazba byla sjednána ve výši 2,5 % ročně ode dne [datum] do zaplacení; žalovaný se zavázal zápůjčku splatit nejpozději do [datum]. Na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne [datum] přešla pohledávka z právního předchůdce na žalobkyni, o čemž byl žalovaný vyrozuměn dopisem ze dne [datum]. Žalovaný na dluh ničeho neuhradil, dluh žalovaného tvoří jistina ve výši 320 000 Kč, dlužné smluvní úroky ve výši 2,5 % ročně od [datum] Kč do zaplacení a zákonné úroky z prodlení. Přes upomínky žalovaný zažalovanou částku dosud neuhradil. 2. Žalovaný se k věci nevyjádřil. 3. Soud v této věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř. a věc rozhodl jen na základě listinných důkazů předložených žalobkyní bez nařízeného jednání. Postup soudu dle § 115a o. s. ř. je podmíněn tím, aby se účastníci práva účasti na projednávání věci vzdali nebo s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasili a věc bylo možno rozhodnout jen na základě listinných důkazů předložených účastníky. Účastníci řízení byli usnesením zdejšího soudu ze dne [datum] vyzváni, aby se k navrženému postupu vyjádřili; žalobkyně se vyjádřila v tom smyslu, že s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí, žalovaný se nevyjádřil, soud tak dle § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládal, že proti tomuto postupu nemá námitky. 4. Z listin předložených žalobkyní soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: 5. Dne [datum] sjednal právní předchůdce s žalovaným smlouvu o zápůjčce, ve které se právní předchůdce zavázal přenechat žalovanému peněžní prostředky ve výši 320 000 Kč s tím, že účastníci stvrdili uhrazení těchto peněz v hotovosti před uzavřením smlouvy; žalovaný se zavázal vrátit předmět zápůjčky v hotovosti do [datum] s úrokovou sazbou 2,5 % ročně (prokázáno smlouvou o zápůjčce ze dne [datum]). Pohledávka za žalovaným byla smlouvou o postoupení pohledávky ze dne [datum] postoupena na žalobkyni, o čemž byl žalovaný vyrozuměn původním věřitelem dopisem ze dne [datum] (prokázáno smlouvou o postupování pohledávky ze dne [datum] a oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum] včetně podacího lístku ze dne [datum]). Žalovanému byla zaslána předžalobní výzva k plnění (prokázáno dopisem ze dne [datum], včetně podacího lístku). 6. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: <i>7. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen "o. z.) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.</i> <i>8. Podle § 2392 odst. 1 věty prvé o. z. lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky.</i> <i>9. Podle § 1970 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splacením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> 10. Soud shledal, že mezi právním předchůdcem a žalovaným došlo k platnému uzavření smlouvy o zápůjčce dle § 2390 an. o. z. Z provedeného dokazování vyplývá, že právní předchůdce dle smluvního ujednání žalovanému peněžní prostředky poskytl, avšak žalovaný se dostal do prodlení s placením svého závazku vyplývajícího ze smlouvy. Pohledávka právního předchůdce žalobkyně za žalovaným byla postoupena dle § 1879 o. z. na žalobkyni; postoupení bylo žalovanému oznámeno a žalobkyně je aktivně legitimovaná nárokovat si svou pohledávku. Žalobkyně tak má nárok na nesplacenou jistinu zápůjčky ve výši 320 000 Kč a smluvní úrok ve výši 2,5 % ročně od [datum], protože žalovaný nezaplatil v termínu splatnosti, dostal se dnem následujícím po dni splatnosti do prodlení. Úroky z prodlení byly přiznány v souladu s § 1970 o. z. ve spojení s nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění platném a účinném ke dni prodlení žalovaného. 11. Výše žalované částky nebyla v řízení nijak rozporována. 12. Žaloba byla z uvedených důvodů shledána jako důvodná a bylo jí proto vyhověno (výrok I.). 13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná nárok na náhradu nákladů řízení v částce 46 068,50 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 16 000 Kč, z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 6 odst. 1, § 7 bod 6., § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 320 000 Kč sestávající z částky 23 950 Kč za 2,5 úkonů právní služby po 9 580 Kč, včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle §13 odst. 4 a. t. (jednoduchá výzva k plnění, převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby); dále náklady tvoří náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 24 850 Kč ve výši 5 218,50 Kč, neboť zástupce žalobkyně doložil osvědčení o registraci plátce DPH. 14. Povinnost k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.) O splatnosti náhrady nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně soud rozhodl podle § 149 odst. 1 o. s. ř.