4 C 43/2019-538 — Okresní soud v Kutné Hoře

1. Žalobce se podanou žalobou (a žalobami v původně samostatně projednávaných věcech pod sp. zn. 5 C 189/2020 a 5 C 276/2021) domáhal zaplacení celkové částky 104 939,50 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že oba účastníci byli spoluvlastníky pozemku parc. [číslo] jehož součástí je budova [č. p.], pozemku parc. [číslo] pozemku parc. [číslo] pozemku parc. [číslo] pozemku parc. [číslo] pozemku parc. [číslo] pozemku parc. [číslo] pozemku parc. [číslo] pozemku parc. [číslo] pozemku parc. [číslo] pozemku parc. [číslo] pozemku parc. [číslo] pozemku parc. [číslo] pozemku parc. [číslo] pozemku parc. [číslo] pozemku parc. [číslo] zapsaných na [list vlastnictví] u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Kutná Hora, pro obec a [katastrální uzemí] (dále též„ předmětné nemovitosti“), a to každý v rozsahu podílu ve výši ideální ½. Žalobce byl správcem daně postupně vyzýván k zaplacení daně z předmětných nemovitostí, kdy na této dani zaplatil v roce 2017 částku 31 349 Kč, v roce 2018 částku 44 988 Kč, v roce 2019 částku 44 514 Kč, v roce 2020 částku 44 514 Kč a v roce 2021 částku 44 514 Kč. Po žalované tak požadoval zaplacení žalované částky, která představuje polovinu celkové částky zaplacené žalobcem za daň z předmětných nemovitostí v letech 2017 až 2021, kdy žalovaná jako spoluvlastník nemovitostí je povinna tuto žalobci nahradit z titulu bezdůvodného obohacení. Žalovaná dlužné částky i přes výzvy žalobce neuhradila a se žalobcem nekomunikuje. Žalobce dále poukázal na to, že v obdobných věcech, ve kterých žaloval polovinu jím hrazených částek na daň z předmětných nemovitostí za předešlá zdaňovací období, byl úspěšný. Dalšími obsahově rozsáhlými podáními žalobu doplnil, že stav zapsaný v katastru nemovitostí ohledně předmětných nemovitostí odpovídá skutečnosti. Předmětné nemovitosti nabyl dle zákona č. 403/1990 Sb., o zmírnění následků některých majetkových křivd, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ Zákon“), neboť jako oprávněná osoba výzvou k vydání věci ze dne 7. 1. 1991 uplatnil u vydávající organizace nárok plynoucí mu jako oprávněné osobě ze Zákona, kdy tak učinil sám za sebe. Vůči povinné osobě tak jako jediná oprávněná osoba řádně a včas uplatnil výzvu k vydání věci. Předmětné nemovitosti společně s žalovanou nabyl do vlastnictví na základě dohody o vydání věci ze dne 15. 4. 1998. Tuto dohodu uzavíral jménem svým a jménem žalované, kterou zastupoval na základě plné moci ze dne 9. 4. 1991, kterou žalovaná nikdy nevypověděla. Zápis vlastnického práva k předmětným nemovitostem v katastru nemovitostí je správný, a proto je žalovaná jako spoluvlastník ideální ½ předmětných nemovitostí povinna nést polovinu daně placené z předmětných nemovitostí. 2. Žalovaná namítala nedostatek aktivní věcné legitimace u žalobce i nedostatek pasivní věcné legitimace u žalované. Žalobce správnost stavu zápisu v katastru nemovitostí ohledně předmětných nemovitostí opírá o dohodu o vydání věci ze dne 15. 4. 1998, která byla ovšem uzavřena neplatně. Žalobce tuto dohodu uzavřel i jménem žalované bez jejího řádného zplnomocnění a vědomí, proti její vůli a v rozporu se závětí otce účastníků. Žalovaná tak s dohodou nikdy nesouhlasila, předmětné nemovitosti nikdy nepřevzala a neměla z nich nikdy užitek. Jedinou osobou, která řádně a včas uplatnila restituční nárok na vydání předmětných nemovitostí, byl otec účastníků, [jméno a příjmení] starší. Zemřel-li otec účastníků až po 1. 11. 1990, nemohl ještě za života svůj restituční nárok platně převést na účastníky. Dohoda ze dne 15. 4. 1998 tak byla uzavřena osobou, která nikdy nebyla osobou oprávněnou ve smyslu § 3 Zákona, a proto je taková smlouva absolutně neplatná. Zápis v katastru nemovitostí tak neodpovídá skutečnému právnímu stavu, přičemž soud zápisem v katastru nemovitostí není vázán a je oprávněn si otázku vlastnictví k nemovitosti posoudit jako předběžnou otázku. Jelikož tak žalovaná není spoluvlastníkem předmětných nemovitostí a daň z nemovitostí ji správcem daně nebyla vyměřena, navrhla žalobu v celém rozsahu zamítnout. 3. Soud provedl důkazy listinami, které předložili účastníci k prokázání svých tvrzení (ustanovení § 120 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o.s.ř.“.), z nichž zjistil následující skutečnosti: 4. Žalobce a žalovaná byli zapsáni v katastru nemovitostí na [list vlastnictví] pro katastrální území Kutná Hora jako spoluvlastníci předmětných nemovitostí, a to každý podílem ve výši ideální ½. Oba účastníci byli zapsáni na základě dohody o vydání věci [číslo] [anonymizováno] [rok] (prokázáno výpisem z katastru nemovitostí). 5. Žalobci byla za rok 2017 z předmětných nemovitostí vyměřena daň ve výši 44 988 Kč, kdy část daně ve výši 22 494 Kč byla splatná dne 31. 5. 2017 a část ve výši 22 494 Kč byla splatná dne 30. 11. 2017. Daň měla být uhrazena na číslo účtu [číslo] (prokázáno platebním výměrem Finančního úřadu pro Středočeský kraj). Žalobce na této dani uhradil dne 29. 5. 2017 částku 31 349 Kč převodem na shora uvedený účet (prokázáno historií transakcí). 6. Žalobci byla dále za rok 2018 z předmětných nemovitostí vyměřena daň ve výši 44 988 Kč, kdy část daně ve výši 22 494 Kč byla splatná dne 31. 5. 2018 a část ve výši 22 494 Kč byla splatná dne 30. 11. 2018. Daň měla být uhrazena na číslo účtu [číslo] (prokázáno složenkou Finančního úřadu pro Středočeský kraj). Žalobce na této dani uhradil dne 24. 5. 2018 částku 713 Kč, dne 4. 7. 2018 částku 21 781 Kč a dne 26. 11. 2018 částku 22 494 Kč, všechny převodem na shora uvedený účet (prokázáno historií transakcí). 7. Žalobci byla z předmětných nemovitostí za rok 2019 vyměřena daň ve výši 44 514 Kč, kdy část daně ve výši 22 257 Kč byla splatná dne 31. 5. 2019 a část ve výši 22 257 Kč byla splatná dne 2. 12. 2019. Daň měla být uhrazena na číslo účtu [číslo] (prokázáno složenkou Finančního úřadu pro Středočeský kraj). Žalobce na této dani uhradil dne 27. 5. 2019 částku 22 257 Kč a dne 27. 11. 2019 částku 22 257 Kč, a to obě platby převodem na shora uvedený účet (prokázáno výpisem transakcí). 8. Žalobci byla z předmětných nemovitostí za rok 2020 a 2021 vyměřena daň ve výši 44 514 Kč za rok 2020 a daň ve výši 44 514 Kč za rok 2021, kdy část daně za rok 2020 ve výši 22 257 Kč byla splatná dne 1. 6. 2020 a část daně za rok ve výši 22 257 Kč byla splatná dne 30. 11. 2020. Část daně za rok 2021 ve výši 22 257 pak byla splatná dne 31. 5. 2021 a část daně za rok 2021 ve výši 22 257 Kč pak byla splatná dne 30. 11. 2021. Daň měla být uhrazena na číslo účtu [číslo] (prokázáno informacemi Finančního úřadu pro Středočeský kraj pro placení daně z nemovitých věcí). Žalobce na dani z nemovitých věcí za rok 2020 uhradil dne 13. 5. 2020 částku 22 257 Kč a dne 26. 11. 2020 částku 22 257 Kč, a to obě platby převodem na shora uvedený účet. Na dani z nemovitých věcí za rok 2021 uhradil dne 12. 5. 2021 částku ve výši 22 257 Kč a dne 29. 11. 2021 částku ve výši 22 257, přičemž tyto taktéž uhradil na shora uvedené číslo účtu (prokázáno výpisem transakcí). 9. Daň z nemovitých věcí zapsaných na [list vlastnictví] pro katastrální území Kutná Hora byla v letech 2017 až 2021 uhrazena v plné výši. Daň z nemovitých věcí za uvedená léta byla přitom vyměřena pouze žalobci, žalované jako v katastru nemovitostí zapsanému spoluvlastníku vyměřena nebyla (prokázáno zprávami Finančního úřadu pro Středočeský kraj ze dne 17. 2. 2021 a ze dne 2. 5. 2022). Žalobce se po žalované domáhal e-mailovou komunikací zaplacení částky představující polovinu z uhrazených daní za jednotlivá období (prokázáno e-mailovou výzvou ze dne 1. 4. 2019 a ze dne 5. 12. 2021). 10. Výzvou ze dne 7. 1. 1991 adresovanou podniku [název], [anonymizováno], [obec], žalobce na základě tvrzení, že jakožto osoba mající vůči adresátu restituční nárok dle Zákona, adresáta vyzval k učinění všech potřebných kroků vedoucích k vydání předmětných nemovitostí, které byly rodině odňaty rozhodnutím ONV v Kutné Hoře ze dne [datum] na základě vládního nařízení č. 15/1958 Sb. a vyhlášky č. 88/1959 (prokázáno výzvou ze dne 7. 1. 1991). Žalovaná udělila žalobci plnou moc k zastupování při jednáních a převzetí majetku navráceného dle Zákona, a to včetně podpisu smluv a převzetí nemovitého a movitého majetku (prokázáno plnou mocí ze dne 9. 4. 1991). [jméno a příjmení] starší, RČ [číslo], prohlášením ze dne 29. 4. 1991 postoupil svůj nárok plynoucí ze Zákona ve prospěch účastníků řízení (prokázáno prohlášením ze dne 29. 4. 1991). 11. Mezi [podnikem] [anonymizováno 6 slov], [IČO] (dále též„ povinná osoba“), jako vydávající organizací a žalobcem a žalovanou zastoupenou žalobcem jako příjemci byla dne 15. 4. 1998 uzavřena dohoda o vydání věci, na základě které vydávající strana účastníkům řízení vydala předmětné nemovitosti, kdy podíl každého z příjemců na vydaných předmětných nemovitostech činil ½. Příjemci dle smlouvy doložili písemným prohlášením [jméno a příjmení] staršího, RČ [číslo], že jmenovaný na základě písemné dohody postoupil svůj restituční nárok na příjemce. Dohoda byla podepsána