5 C 288/2022-14 — Okresní soud v Kutné Hoře

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení zažalované částky s příslušenstvím s tím, že účastníci uzavřeli pojistnou smlouvu [číslo] na pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalovaný dne 5. 3. 2020 na čerpací stanici [příjmení] v [obec], [ulice a číslo], způsobil s pojištěným vozidlem dopravní nehodu, když odjel od tankovacího stojanu s tankovací pistolí zasunutou v nádrži vozidla, čímž došlo k poškození tankovací pistole. Žalovaný z místa nehody ujel. Žalobkyně vyplatila poškozenému pojistné plnění za opravu tankovací pistole ve výši 4 124 Kč podle faktury č. [anonymizováno]. Protože žalovaný ztížil řádné šetření pojistné události, má žalobkyně vůči žalovanému právo na náhradu vyplaceného pojistného plnění. Žalovaný dluh žalobkyni nezaplatil ani po předžalobní výzvě. 2. Žalovaný se k žalobě, ač mu byla řádně doručena, nevyjádřil. 3. Žalobkyně souhlasila s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání v podání ze dne 11. 1. 2022, žalovaný se k navrženému postupu nevyjádřil, a proto má soud za to, že nemá námitek (§ 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o.s.ř.“). Soud dospěl k závěru, že věc lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, proto postupoval podle ustanovení § 115a o.s.ř. a věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání. 4. Soud provedl důkazy listinami, které předložili účastníci k prokázání svých tvrzení (ustanovení § 120 odst. 1 o.s.ř.), účastníci provedení dalších důkazů nenavrhovali a potřeba provedení jiných důkazů v řízení nevyšla najevo a po postupu dle ustanovení § 132 o.s.ř. byl v řízení prokázán následující stav: Účastníci platně uzavřeli pojistnou smlouvu [číslo] na pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla Volkswagen Golf, [registrační značka] (prokázáno pojistnou smlouvou [číslo] ze dne 13. 2. 2018). Dne 5. 3. 2020 ve 23:45 hodin na čerpací stanici [příjmení] v [obec], [ulice a číslo], způsobil žalovaný s pojištěným vozidlem dopravní nehodu, při které byla poškozena tankovací pistole ve vlastnictví společnosti [právnická osoba] Žalovaný nehodu neohlásil a z místa ujel, čímž žalobkyni ztížil šetření pojistné události (prokázáno záznamem o škodní události, fotodokumentací, dopisem Policie ČR s informacemi o průběhu nehody). Žalobkyně vyplatila poškozené [právnická osoba] na pojistném plnění částku 4 124 Kč (prokázáno příkazem k platbě, fakturou č. [anonymizováno]). Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení náhrady za vyplacené pojistné plnění ve výši zažalované částky, kterou žalovaný žalobkyni nezaplatil ani po předžalobní výzvě (prokázáno předžalobní výzvou ze dne 25. 2. 2022 včetně podacího archu). 5. Po právní stránce soud posoudil vztah účastníků tak, že uzavřeli pojistnou smlouvu dle § 3 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen„ zákon“). Dle § 2 písm. f) citovaného zákona je pojištěným ten, na jehož povinnost nahradit újmu se pojištění odpovědnosti vztahuje. Dle § 6 odst. 1 citovaného zákona se pojištění odpovědnosti vztahuje na každou osobu, která je povinna nahradit újmu způsobenou provozem vozidla uvedeného v pojistné smlouvě. Dle ustanovení § 10 odst. 1 písm. b), c) citovaného zákona má pojistitel proti pojištěnému právo na náhradu toho, co za něho plnil, jestliže prokáže, že pojištěný bez zřetele hodného důvodu nesplnil povinnost podle zákona upravujícího provoz na pozemních komunikacích sepsat společný záznam o dopravní nehodě nebo ohlásit dopravní nehodu, která je škodnou událostí, a v důsledku toho byla ztížena nebo znemožněna možnost řádného šetření pojistitele podle § 9 odst. 3 tohoto zákona nebo možnost pojistitele uplatnit toto právo na náhradu pojistného plnění, resp. že pojištěný bez zřetele hodného důvodu opustil místo dopravní nehody nebo jinak znemožnil zjištění skutečné příčiny vzniku dopravní nehody. 6. Za shora uvedeného bylo prokázáno, že žaloba je důvodná, neboť žalovaný pojištěným vozidlem způsobil dopravní nehodu a bez zřetele hodného důvodu nesplnil svoji povinnost sepsat společný záznam o dopravní nehodě, tuto nehodu ani neohlásil a místo nehody opustil, čímž žalobkyni ztížil řádné šetření pojistné události a znemožnil zjištění její skutečné příčiny. Žalobkyně podle pojistné smlouvy vyplatila vlastníku poškozeného zařízení pojistné plnění ve výši ceny provedené opravy, a vyzvala žalovaného, aby jí podle zákona takto vyplacené pojistné plnění nahradil. Protože žalovaný nezaplatil ve lhůtě stanovené žalobkyní, dostal se tak dnem následujícím do prodlení. O příslušenství rozhodl soud podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012, občanský zákoník, a podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věta první o.s.ř., když neshledal důvody pro její prodloužení. 7. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně byla v řízení plně úspěšná a náleží ji plná náhrada účelně vynaložených nákladů řízení a náhrady za daň z přidané hodnoty, jelikož advokát žalobkyně je plátcem této daně. Konkrétně má žalobkyně nárok na náhradu částky: -) 400 Kč (zaplacený soudní poplatek), o) Advokát žalobkyně učinil v řízení celkem tři úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení (§ 11 odst. 1 písm. a/ adv. tarifu), návrh ve věci samé, výzva k plnění (§ 11 odst. 1 písm. d/; vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarifu). o) Mimosmluvní odměna za tři úkony právní služby činí 3 x 1 000 Kč (§ 8 odst. 1 a § 7 bod 5 vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarifu), o) Paušální náhrada hotových výdajů advokáta činí 3 x 300 Kč (§ 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarifu), -) 819 Kč (náhrada za 21 % daň z přidané hodnoty z odměny zástupce žalobkyně a jeho hotových výdajů podle § 137 odst. 3 o.s.ř.). Celkem tak má žalobkyně nárok na úhradu nákladů řízení ve výši 5 119 Kč, a to k rukám zástupce žalobkyně ve standardní třídenní lhůtě k plnění s počátkem běhu od právní moci rozsudku (§ 149 odst. 1, § 160 odst. 1 o.s.ř.). Pokud se přisouzená částka podrobí testu proporcionality, přiměřenosti a účelnosti (viz rozhodnutí Ústavního soudu Pl. ÚS 25/12 a další rozhodnutí ve věci náhrady nákladů civilního řízení) má soud za to, že obstojí, když odráží jak povahu uplatněného nároku i jeho výši v návaznosti na počet úkonů právní služby.