5 C 352/2022-80 — Okresní soud v Kutné Hoře

1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení žalované částky s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že dne 29. 7. 2021 uzavřela se žalovanou smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě byl žalované poskytnut úvěr na nákup zboží ve výši 215 000 Kč, který byl vyplacen přímo prodejci. Nedílnou součástí smlouvy jsou úvěrové podmínky. Žalovaná se zavázala hradit úvěr v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 5 197 Kč. Žalovaná splátky nehradila řádně a včas, pročež žalobkyně v souladu se smluvními podmínkami úvěr zesplatnila k 29. 12. 2021. Žalovaná dosud na dluh nic nezaplatila. Dlužná částka se sestává z neuhrazené jistiny ve výši 206 985,67 Kč, dlužných splátek ve výši 25 985 Kč, smluvních pokut ve výši 25 259,28 Kč a 1 606 Kč, úroku z prodlení ve výši 536 Kč, a nákladů upomínání ve výši 650 Kč. Dále žalobkyně požadovala zaplacení úroků z prodlení. Žalovaná přes výzvy žalobkyně dluh neuhradila. 2. Žalovaná se k žalobě, ač jí byla řádně doručena, nevyjádřila. 3. Soud se v prvé řadě zabýval otázkou své mezinárodní příslušnosti za situace, kdy žalovaná je subjektem cizího práva, když tato skutečnost zakládá cizí prvek ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) číslo 1215/2012 (dále jen„ nařízení Brusel I bis“), a dospěl k závěru, že zdejší soud je s ohledem na úpravu obsaženou v čl. 4 odst. 1 a čl. 18 odst. 2 nařízení Brusel I bis mezinárodně příslušným ve věci rozhodnout, když žalovaná má bydliště na území České republiky. 4. Soud provedl důkazy listinami, které předložili účastníci k prokázání svých tvrzení (ustanovení § 120 odst. 1 o.s.ř.), účastníci provedení dalších důkazů nenavrhovali a potřeba provedení jiných důkazů v řízení nevyšla najevo a po postupu dle § 132 o.s.ř. byl v řízení prokázán následující skutkový stav: 5. Účastníci uzavřeli dne 29. 7. 2021 smlouvu, na základě které žalobkyně poskytla žalované účelový úvěr na nákup osobního automobilu Nissan Juke ve výši 215 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit úvěr a zaplatit úrok, to vše v 72 pravidelných měsíčních splátkách. Peněžní prostředky byly vyplaceny prodejci [právnická osoba] Smluvní strany si sjednaly úrok ve výši 20,37 % ročně. Podle čl. 5 úvěrových podmínek má žalobkyně právo proti žalované na poplatek ve výši 150 Kč za každou ze třech zaslaných upomínek, dále poplatek ve výši 200 Kč za zaslání oznámení o zesplatnění úvěru, smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je žalovaná v prodlení, a úrok z prodlení v zákonné výši z dlužných částek (prokázáno úvěrovou smlouvou č. [anonymizováno] [číslo] ze dne 29. 7. 2021 včetně dodatku ze dne 29. 7. 2021, úvěrových podmínek [číslo] ze dne 1. 7. 2020, sazebníkem a smlouvou o obchodním zastoupení [číslo] ze dne 5. 12. 2017). Částka 215 000 Kč byla žalobkyní vyplacena na účet prodejce dne 2. 8. 2021 (prokázáno potvrzením o proplacení úvěru). Žalovaná si automobil specifikovaný ve smlouvě osobně převzala (prokázáno protokolem o převzetí vozidla). 6. U specifikace žalované v úvěrové smlouvě byly k žalované uvedeny údaje, že žalovaná je svobodná, nemá vyživovací povinnosti a má pravidelný měsíční příjem ze zaměstnání ve výši 26 500 Kč. Příjem celé její domácnosti poté činí 55 000 Kč. Výdaje na bydlení žalované činí 5 000 Kč a na splátky dalších úvěrů vynakládá částku 3 000 Kč (prokázáno úvěrovou smlouvou). Žalobkyně předložila výpis z jejího systému, dle kterého měla dne 29. 7. 2021 provádět lustraci žalované ve výpisu uvedených registrech (prokázáno tabulkou se seznamem registrů). 7. Žalovaná úvěr řádně a včas nesplácela, na svůj dluh dosud ničeho nezaplatila (prokázáno tabulkou umoření). Žalobkyně oznámila žalované, že došlo k zesplatnění dluhů z úvěru a žalovanou opakovaně vyzvala k jejich zaplacení nejpozději do 25. 1. 2022 (prokázáno zesplatněním pohledávky ze dne 5. 1. 2022 včetně dodejky, odstoupením od dohody o zajišťovacím převodu vlastnického práva ze dne 17. 1. 2022 včetně dodejky). K okamžitému zaplacení zbývající dlužné částky byla žalovaná řádně vyzvána upomínkou před podáním žaloby (prokázáno předžalobní výzvou ze dne 28. 4. 2022 včetně poštovního podacího archu). 8. Po právní stránce soud posoudil vztah účastníků dle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“), a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“). 9. Žalobkyně smlouvu uzavírala v postavení podnikatele (§ 420 o.z.) a žalovaná v postavení spotřebitele (§ 419 o.z.), a jedná se tedy o spotřebitelskou smlouvu ve smyslu ustanovení § 1810 a násl. o.z. Tím se tak na smlouvu neaplikuje pouze obecná právní úprava obsažená v o.z., ale i úprava obsažená v zákoně o spotřebitelském úvěru, kdy peněžité zápůjčka nebo úvěr je ve smyslu § 2 odst. 1 citovaného zákona spotřebitelským úvěrem. 10. Podle § 84 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel před poskytnutím rady podle § 85 odst. 1 nebo posouzením úvěruschopnosti spotřebitele podle § 86 zveřejní nebo spotřebiteli sdělí, jaké informace a doklady pro jejich ověření musí spotřebitel poskytovateli nebo zprostředkovateli poskytnout za účelem posouzení jeho úvěruschopnosti a poskytnutí rady ohledně výběru pro spotřebitele vhodného produktu spotřebitelského úvěru a dobu pro jejich poskytnutí. Tyto informace musí být přiměřené a nezbytné. Žádá-li poskytovatel o tyto informace prostřednictvím zprostředkovatele, zprostředkovatel vyžádané informace předá poskytovateli. 11. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 12. Podle § 78 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Povinností je zejména uchovávat mj. dokumenty a záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele. Dokumenty je nutno uchovávat nejméně po dobu pěti let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty a záznamy vznikly. 13. Podle § 2991 odst. 1, 2 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 14. Ze shora citovaných ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru vyplývá povinnost poskytovatele úvěru zkoumat schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr nastává tehdy, kdy v závislosti na frekvenci splácení zbude spotřebiteli v jeho osobním/domácím rozpočtu dostatek finančních prostředků na to, aby bez jakýchkoliv problémů a omezení mohl splácet jednotlivé splátky úvěru v předpokládané výši. Proto poskytovatel musí mimo jiné analyzovat spotřebitelův osobní/domácí rozpočet, a to jak stranu příjmů, tak stranu výdajů, a to vždy ve vztahu ke konkrétnímu žadateli o úvěr (tj. konkrétní příjmy ze zaměstnanecké či jiné činnosti, konkrétní náklady na bydlení, dopravu, domácnost nebo nezaopatřené děti, v neposlední řadě též případné závazky žadatele z dříve uzavřených smluv). Analýza pouze některé ze stran rozpočtu sama o sobě k posouzení úvěruschopnosti nepostačuje. 15. Jde-li o posuzování majetkových poměrů žalované, žalobkyně soudu předložila pouze kupní smlouvu s uvedenými příjmy žalované, resp. její domácnosti. Je třeba zároveň dodat, že doklady prokazující skutečnou výši těchto příjmů již žalobkyně nedoložila. Nutno potom připomenout, že ve smyslu § 78 zákona o spotřebitelském úvěru je pak i zákonnou povinností poskytovatele úvěru dokumenty a záznamy týkající se posuzování schopnosti spotřebitele splácet úvěr uchovávat, a to nejméně po dobu pě