5 C 379/2022-14 — Okresní soud v Kutné Hoře

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalované zaplacení žalované částky s tím, že žalovaná byla dne 23. 8. 2021 kontrolována přepravní kontrolou v prostředku hromadné dopravy provozovaném společností [právní předchůdce žalobkyně] (vlak [číslo]), neprokázala se platným přepravním dokladem a bezdůvodně uvedla do činnosti záchrannou brzdu, čímž porušila své povinnosti vyplývající ze zákona a přepravního řádu. Žalované tak vznikla povinnost uhradit jízdné a přirážku k jízdnému v celkové výši 3 280 Kč. Žalovaná však přes výzvu žalovanou částku dosud nezaplatila, čímž se též dostala do prodlení. Pohledávka za žalovanou byla smlouvou ze dne 9. 2. 2022 postoupena na žalobkyni. 2. Žalovaná se k žalobě, ač jí byla řádně doručena, nevyjádřila. 3. Účastníci se k výzvě soudu, zda souhlasí s projednáním a rozhodnutí věci bez nařízení ústního jednání, nevyjádřili, a proto má soud za to, že nemají námitek (§ 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o.s.ř.“). Soud dospěl k závěru, že věc lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, proto postupoval podle § 115a o.s.ř. a věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání. 4. Soud provedl důkazy listinami, které předložila žalobkyně k prokázání svých tvrzení (§ 120 odst. 1 o.s.ř.), účastníci provedení dalších důkazů nenavrhovali a potřeba provedení jiných důkazů v řízení nevyšla najevo a po postupu dle ustanovení § 132 o.s.ř byl v řízení prokázán následující skutkový stav: Po skutkové stránce má soud z předložených listin za prokázané, že žalovaná se dne 23. 8. 2021 podrobila přepravní kontrole ve vlaku [číslo] provozovaném právním předchůdcem žalobkyně, při které se neprokázala jízdním dokladem a uvedla bezdůvodně do činnosti záchrannou brzdu, čímž způsobila zpoždění vlaku. O provedené přepravní kontrole byl pořízen zápis, v němž byla žalovaná řádně identifikována (prokázáno potvrzeními o nedodržení SPPO ze dne 23. 8. 2021, oznámením o závadách). Dle tarifu právního předchůdce žalobkyně činí přirážka k jízdnému při jízdě bez platného přepravního dokladu 1 000 Kč, přirážka za bezdůvodné uvedení záchranné brzdy do činnosti 1 000 Kč a náhrada za zpoždění vlaku vyšší kvality 1 000 Kč (prokázáno [tarifem právního předchůdce žalobkyně] pro vnitrostátní přepravu cestujících a zavazadel, Ceník 6, položky 1, 6 a), 7). Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni, o čemž byla žalovaná právním předchůdcem žalobkyně informována (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 9. 2. 2022 včetně příloh, oznámením o postoupení pohledávky ze dne 23. 2. 2022). Žalovaná dosud z dlužné částky ničeho neuhradila, ačkoliv k tomu byla vyzvána (prokázáno předžalobní výzvou ze dne 23. 2. 2022). 5. Po právní stránce soud posoudil vztah účastníků tak, že uzavřeli smlouvu o přepravě osob dle ustanovení § 2550 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“); dále dle ustanovení § 37 odst. 5 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, je cestující povinen se na výzvu pověřené osoby prokázat platným jízdním dokladem; neprokáže-li se platným jízdním dokladem, zaplatit jízdné a přirážku nebo prokázat svoji totožnost, případně sdělit osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému, když výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách, výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč, přirážka za porušení podmínek stanovených přepravním řádem činí nejvýše 1 500 Kč. 6. Ze shora uvedeného soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, proto rozhodl, jak uvedeno ve výroku. Tím, že žalovaná svůj dluh nezaplatila v termínu splatnosti, dostala se tak dnem následujícím po dni splatnosti do prodlení. Úrok z prodlení přiznal soud žalobci zákonný dle § 1970 o.z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., jak žalobkyně požadovala. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 věta první o.s.ř., když neshledal důvody pro její prodloužení. 7. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně byla v řízení plně úspěšná a náleží ji plná náhrada účelně vynaložených nákladů řízení a náhrady za daň z přidané hodnoty, jelikož advokát žalobkyně je plátcem této daně. Konkrétně má žalobkyně nárok na náhradu částky: -) 400 Kč (zaplacený soudní poplatek), o) Advokát žalobkyně učinil v řízení celkem tři úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení (§ 11 odst. 1 písm. a/ adv. tarifu), návrh ve věci samé, výzva k plnění (§ 11 odst. 1 písm. d/; vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarifu). o) Mimosmluvní odměna za tři úkony právní služby činí do podání návrhu (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, návrh ve věci samé) 3 x 200 Kč (§ 14b odst. 1 písm. c) bod 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarifu). o) Paušální náhrada hotových výdajů advokáta do podání návrhu činí 3 x 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarifu). -) 189 Kč (náhrada za 21 % daň z přidané hodnoty z odměny zástupce žalobkyně a jeho hotových výdajů podle § 137 odst. 3 o.s.ř.). 8. Celkem tak má žalobkyně nárok na úhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč, a to k rukám zástupce žalobkyně ve standardní třídenní lhůtě k plnění s počátkem běhu od právní moci rozsudku (§ 149 odst. 1, § 160 odst. 1 o.s.ř.). Pokud se přisouzená částka podrobí testu proporcionality, přiměřenosti a účelnosti (viz rozhodnutí Ústavního soudu Pl. ÚS 25/12 a další rozhodnutí ve věci náhrady nákladů civilního řízení) má soud za to, že obstojí, když odráží jak povahu uplatněného nároku i jeho výši v návaznosti na počet úkonů právní služby.