9 C 396/2021-40 — Okresní soud v Kutné Hoře

1. Žalobkyně se domáhá po žalované zaplacení nejprve částky ve výši 6 800 Kč s příslušenstvím, což odůvodnila tím, že právní předchůdce žalobkyně, společnost [právnická osoba] ([IČO], dále jen„ právní předchůdce“), uzavřel s žalovanou dne 19. 4. 2016 smlouvu o půjčce [číslo] na jejímž základě byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 7 000 Kč, a to v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaná se zavázala za poskytnutí peněžních prostředků věřiteli zaplatit úrok ve výši 980 Kč s úrokovou sazbou 23,72 % ročně, poplatek za administrativní činnost ve výši 1 400 Kč, poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 800 Kč, a to v 58 týdenních splátkách po 210 Kč. Žalovaná splátky nehradila řádně a včas, v důsledku čehož se stal její závazek splatným v celém rozsahu. Žalovaná na svůj dluh dosud uhradila částku ve výši 5 380 Kč. Dále žalobkyně požaduje po žalované zaplacení částky ve výši 5 730 Kč s příslušenstvím z titulu neplnění platebních povinností vyplývajících ze smlouvy o půjčce [číslo] kterou s žalovanou uzavřel právní předchůdce dne 24. 1. 2016 a na jejímž základě byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaná se zavázala za poskytnutí peněžních prostředků věřiteli zaplatit úrok ve výši 1 120 Kč s úrokovou sazbou 23,72 % ročně, poplatek za administrativní činnost ve výši 1 600 Kč, poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 200 Kč, a to v 58 týdenních splátkách po 240 Kč. Žalovaná splátky nehradila řádně a včas, v důsledku čehož se stal její závazek splatným v celém rozsahu. Žalovaná na svůj dluh dosud uhradila částku ve výši 8 190 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 15. 1. 2021 uzavřené mezi právním předchůdcem a žalobkyní došlo s účinností k témuž dni k postoupení uvedených pohledávek za žalovanou na žalobkyni. Postoupení pohledávek bylo žalované oznámeno přípisem. Přes výzvy žalobkyně žalovaná zbytek dluhu neuhradila. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním. 4. Žalovaná s právním předchůdcem chtěla dne 19. 4. 2016 uzavřít smlouvu o zápůjčce [číslo]. Ve smlouvě se právní předchůdce zavázal poskytnout žalované částku ve výši 7 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit spolu s úrokem ve výši 980 Kč, poplatkem za administrativní činnost 1 400 Kč, poplatkem za hotovostní inkaso splátek 2 800 Kč, a to v 58 týdenních splátkách po 210 Kč. Svým podpisem potvrdila žalovaná převzetí zápůjčky ve výši 7 000 Kč v hotovosti (prokázáno smlouvou o půjčce [číslo]). Pohledávka za žalovanou byla s účinností ke dni 15. 1. 2021 převedena na žalobkyni, o čemž byla žalovaná vyrozuměna (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 15. 1. 2021, včetně seznamu, a oznámením ze dne 12. 2. 2021 včetně podacího lístku). K zaplacení zbývající dlužné částky, a to nejpozději do 28. 5. 2021, byla žalovaná řádně vyzvána upomínkou před podáním žaloby (prokázáno předžalobní výzvou ze dne 13. 5. 2021 včetně podacího lístku). Žalovaná zatím na svůj dluh uhradila celkovou částku 5 380 Kč (tvrzení žalobkyně). 5. Žalovaná s právním předchůdcem chtěla dne 24. 1. 2016 uzavřít smlouvu o zápůjčce [číslo]. Ve smlouvě se právní předchůdce zavázal poskytnout žalované částku ve výši 8 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit spolu s úrokem ve výši 1 120 Kč, poplatkem za administrativní činnost 1 600 Kč, poplatkem za hotovostní inkaso splátek 3 200 Kč, a to v 58 týdenních splátkách po 240 Kč. Svým podpisem potvrdila žalovaná převzetí zápůjčky ve výši 8 000 Kč v hotovosti (prokázáno smlouvou o půjčce [číslo]). Pohledávka za žalovanou byla s účinností ke dni 15. 1. 2021 převedena na žalobkyni, o čemž byla žalovaná vyrozuměna (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 15. 1. 2021, včetně seznamu, a oznámením ze dne 12. 2. 2021 včetně podacího lístku). K zaplacení zbývající dlužné částky, a to nejpozději do 28. 5. 2021, byla žalovaná řádně vyzvána upomínkou před podáním žaloby (prokázáno předžalobní výzvou ze dne 13. 5. 2021 včetně podacího lístku). Žalovaná zatím na svůj dluh uhradila celkovou částku 8 190 Kč (tvrzení žalobkyně). 6. Soud však dále z hlediska skutkového stavu nemohl učinit skutkový závěr takový, že právní předchůdce žalobkyně řádně provedl posouzení úvěruschopnosti (schopnosti splácet spotřebitelský úvěr) žalované s odbornou péčí. 7. Po právní stránce soud hodnotil věc dle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“) a zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti. 8. Žalobkyně, resp. její právní předchůdce, smlouvy uzavírala v postavení podnikatele (§ 420 o.z.) a žalovaná v postavení spotřebitele (§ 419 o. z.), jedná se tedy o spotřebitelské smlouvy ve smyslu ustanovení § 1810 a násl. o. z. Tím se tak na smlouvy neaplikuje pouze obecná právní úprava obsažená v o. z., ale i úprava obsažená v zákoně o spotřebitelském úvěru, kdy peněžitá zápůjčka je ve smyslu § 1 citovaného zákona spotřebitelským úvěrem. <i>9. Podle § 9 zákona o spotřebitelském úvěru věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.</i> 10. Dále soud zdůrazňuje, že„ součástí odborné péče poskytovatele úvěru dle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod.) (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1 As 30/2015 - 39).“ 11. Jak uvedl Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018,„ věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka (srov. Wachtlová, L a Slanina, J.: Zákon o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů č. 145/2010 Sb. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2011, s. 98-109, ISBN 9788074001185). Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích. <i>12. Co se rozumí odbornou péčí, stanoví § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění ke dni uzavření smlouvy. Jde o takovou úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli„ rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.“</i> <i>13. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.</i> <i>14. Podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.</i> <i>15. Podle § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.</i> <i>16. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana