11 C 23/2023-14 — Okresní soud v Kutné Hoře

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 2 700 Kč s příslušenstvím z titulu nezaplacených televizních poplatků. 2. Žalovaný se k návrhu nevyjádřil. 3. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a o.s.ř. vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Žalobkyně ani žalovaný se k této výzvě nevyjádřili, ačkoliv žalobkyni byla doručena výzva a žalovanému byla doručena výzva a žaloba na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o.s.ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. 4. Podáním ze dne [datum] vzala žalobkyně návrh částečně zpět co do jistiny ve výši 2 700 Kč s ohledem na to, že žalovaný po podání návrhu jistinu uhradil. Soud tedy řízení, co do částky 2 700 Kč v souladu s ustanovením § 96 odst. 2,4 o.s.ř. zastavil. 5. Z výzvy k zaplacení dlužných televizních poplatků, doručenky, potvrzení o přihlášení poplatníka televizních poplatků, specifikace výpočtu kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení, bylo zjištěno, že žalovaný se stal držitelem televizního přijímače, čímž mu ze zákona vznikla povinnost přihlásit se jako poplatník televizního poplatku do příslušné evidence. Tuto svou povinnost žalovaný splnil v březnu 2012. 6. Shora popsaným jednáním tak žalovanému zároveň vznikla povinnost platit v souladu se zák. č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, v platném znění, televizní poplatek ve stanovené výši. 7. Žalovaný nedostál své zákonné poplatkové povinnosti v souladu s ustanoveními zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, když nezaplatil televizní poplatky za období listopad 2019 až listopad 2021, když za každý měsíc dlužil v době podání návrhu 135 Kč, celkem tedy 2 700 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 530,53 Kč. 8. Žalobkyně písemně vyzvala žalovaného k úhradě celkové dlužné částky, žalovaný však svoji povinnost ani v dodatečné lhůtě nesplnil. Žalobkyně má dále nárok na zaplacení nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 64 Kč, které představují náklady, jež žalobkyně jako nezastoupený účastník vynaložila na vyhotovení a odeslání předžalobní upomínky. 9. Žalovanému vznikla povinnost platit v souladu se zák. č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, v platném znění, televizní poplatek ve stanovené výši. 10. Dle ustanovení § 7 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb., je-li poplatníkem fyzická osoba, je televizní poplatek splatný nejpozději do 15. dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž se fyzická osoba stala poplatníkem. 11. Dle ustanovení § 7 odst. 3 zákona č. 348/2005 Sb., je-li poplatníkem fyzická osoba, která je podnikatelem, nebo právnická osoba, televizní poplatek se platí čtvrtletně nejpozději do 15. dne prvního měsíce každého kalendářního čtvrtletí. Poprvé se televizní poplatek platí počínaje kalendářním měsícem následujícím po měsíci, v němž se taková osoba stala poplatníkem, až do konce příslušného kalendářního čtvrtletí v měsíční výši a je splatný nejpozději do 15. dne příslušného kalendářního měsíce. 12. Dle ustanovení § 10 zákona č. 348/2005 Sb., nezaplatí−li poplatník včas televizní poplatek nebo přirážku k poplatkům ani na základe výzvy České televize jakožto provozovatele vysílání ze zákona, ve které bude stanovena přiměřená lhůta k úhradě, je Česká televize oprávněna domáhat se svého práva u soudu včetně zaplacení úroku z prodlení určeného předpisy práva občanského. 13. Vzhledem k tomu, že žalovanému vznikla povinnost zaplatit televizní poplatek v celkové výši 2 700 Kč a ani přes výzvu žalobkyně tuto částku neuhradil, vznikl žalobkyni nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 530,53 Kč dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (v platném znění), jehož výše je stanovena dle § 2 NV č. 351/2013 Sb. a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 64 Kč. Žaloba byla v rámci zpětvzetí z uvedených důvodů shledána jako důvodná a bylo jí proto vyhověno. 14. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, byla jí proto přiznána náhrada nákladů řízení ve výši 2 699 Kč. Náhradu nákladů řízení tvoří soudní poplatek ve výši 400 Kč, odměna advokáta podle § 14b odst. 1, § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (v platném znění) ve výši 400 Kč za 2 úkony právní služby po 200 Kč, paušální částka náhrady hotových výdajů 200 Kč (2 úkony po 100 Kč) podle § 14b odst. 5 advokátního tarifu, odměna advokáta ve výši 1 000 Kč dle § 7, § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (v platném znění), paušální částka náhrady hotových výdajů ve výši 300 Kč za 1 úkon právní služby dle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (v platném znění) + 21% DPH.