11 C 27/2023-29 — Okresní soud v Kutné Hoře

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 55 472,03 Kč s příslušenstvím z důvodu neuhrazené platby za odebranou elektřinu, kterou žalovanému dodala jako dodavatel poslední instance. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Podáním ze dne 20. 3. 2023 vzala žalobkyně žalobu zpět co do částky 39 529,71 Kč s příslušenstvím s ohledem na to, že na základě upřesněných dat od distributora, kdy mu byl umožněn přístup k elektroměru, byla vydána opravná faktura, kterou byla upravena původní fakturace a přeplatek započten na původní dlužnou částku. 4. Soud tedy řízení co do částky 39 529,71 Kč s příslušenstvím v souladu s ustanovením § 96 odst. 2,4 o.s.ř. zastavil. 5. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a o.s.ř. vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání, žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byla doručena výzva a žaloba na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o.s.ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. 6. Z faktury [číslo] upomínek, oznámení o zahájení dodávky elektřiny dodavatelem poslední instance, faktury- opravného daňového dokladu [číslo] VOPDE má soud za prokázané, že žalobkyně, jakožto dodavatel poslední instance (DPI), ve smyslu § 12a-12c zákona 458/2000 Sb., dodávala žalovanému elektřinu do odběrného místa [obec a číslo], [obec], PSČ [číslo], vedeného pod č. EAN OPM: [číslo] s tím, že žalovanému zajistila dodávku elektřiny v režimu dodavatele poslední instance poté, co jeho původní dodavatel ztratil možnost obchodovat s elektřinou. Za období od 14. 10. 2021 do 14. 4. 2022 vystavila žalobkyně žalovanému fakturu za sdružené služby dodávky elektřiny [číslo] ze dne 5. 5. 2022 s datem splatnosti 19. 5. 2022 znějící na částku 54 992,03 Kč. Faktura byla žalobkyní zaslána žalovanému na poslední žalovaným uvedenou adresu. Na základě zpřesněných dat od distributora, byla vydána opravná faktura [číslo] kterou byla opravena původní fakturace a přeplatek započten na původní dlužnou částku. Původní vystavená faktura byla vystavena na základě odhadu spotřeby, z důvodu nepřístupnosti odběrného místa k provedení odečtu. Když byl poté distributorovi umožněn přístup k elektroměru, byla žalobkyni předána data o skutečné spotřebě. Žalovaný tak dluží k dnešnímu dni žalobkyni částku 15 942,32 Kč s příslušenstvím a 2 x 240 Kč za odeslané upomínky. 7. Z předžalobní výzvy a podacího archu má soud za prokázané, že žalobkyně zaslala žalovanému před podáním žaloby předžalobní výzvu k plnění. 8. Naopak v řízení nebylo tvrzeno ani prokazováno, že by žalovaný na pohledávku žalobkyně něco hradil. 9. Dodavatelem poslední instance je dodavatel elektřiny, který má za určitých podmínek zákonnou povinnost dodávat elektřinu domácnostem a maloodběratelům za ceny regulované Energetickým regulačním úřadem. Závazkový vztah mezi zákazníkem a dodavatelem poslední instance vzniká ze zákona (ex lege). Základní právní rámec dodavatele poslední instance je upraven v § 12a zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, ve znění pozdějších předpisů. Institut dodavatele poslední instance je ochranným právním nástrojem a pojistkou pro domácnosti a malé zákazníky, kteří mají právo na volbu svého dodavatele elektřiny, avšak z různých možných příčin svého dodavatele elektřiny nemají. Povinnost dodávat elektřinu v režimu dodavatele poslední instance vzniká dnem, kdy operátor trhu oznámí dodavateli poslední instance registrační číslo odběrného místa dotčeného zákazníka, v němž nikdo neodpovídá za odchylku, trvá nejdéle 6 měsíců. 10. S ohledem na to, že žalobkyně jako dodavatel poslední instance dodávala žalovanému elektřinu do odběrného místa [obec a číslo], za tuto dodávku žalovanému vyúčtovala shora uvedené částky, které žalovaný žalobkyni neuhradil, byla žaloba shledána jako důvodná a bylo jí v plném rozsahu vyhověno. 11. Žalovaný se neuhrazením dlužných částek dostal do prodlení a žalobkyni tak vzniklo právo požadovat dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (v platném znění) úroky z prodlení, jejichž výše je stanovena dle § 2 NV č. 351/2013 Sb. způsobem uvedeným ve výroku tohoto rozhodnutí. 12. Žaloba byla z uvedených důvodů shledána jako důvodná a bylo jí proto zcela vyhověno. 13. Co se týče nákladů řízení, bylo rozhodováno dle § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy úspěšnému účastníku, tj. žalobkyni, byla přiznána náhrada nákladů řízení ve výši 18 617,60 Kč sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč, odměny právního zástupce ve výši 13 360 Kč dle § 7, § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., za 4 úkony právní služby po 3 340 Kč, 4 x režijního paušálu po 300 Kč dle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (v platném znění), + 21 % DPH. Lhůta k plnění náhrady nákladů byla určena podle § 160 odst. 1 o.s.ř., místo plnění podle § 149 odst. 1 o.s.ř. 14. S ohledem na to, že řízení bylo zčásti před prvním jednáním, soud v souladu s ustanovením § 10 odst. 4 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, vrátil žalobkyni soudní poplatek ve výši 1 220 Kč.