12 C 263/2023-14 — Okresní soud v Kutné Hoře

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.”). 2. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu s příslušenstvím z titulu nezaplacených televizních poplatků. 3. Soud v této věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř. a věc rozhodl jen na základě listinných důkazů předložených žalobkyní bez nařízeného jednání. Postup soudu dle § 115a o. s. ř. je podmíněn tím, aby se účastníci práva účasti na projednávání věci vzdali nebo s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasili a věc bylo možno rozhodnout jen na základě listinných důkazů předložených účastníky. Žalobkyně souhlasila s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání již v podaném návrhu. Účastníci řízení byli dále usnesením zdejšího soudu ze dne 6. 6. 2023 vyzváni, aby se k navrženému postupu vyjádřili; žalobkyně ani žalovaný se nevyjádřily, soud tak dle § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládal, že proti tomuto postupu nemají námitky. 4. Ve věci soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. 5. Žalovaný se stal poplatníkem televizního poplatku poté, co se stal odběratelem elektřiny připojeným k distribuční soustavě, byla mu žalobkyní dne 29. 5. 2019 zaslána výzva k přihlášení a žalobkyni neoznámil písemným čestným prohlášením opak. Za nepřetržité období duben 2020 až leden 2023 žalovaný nezaplatil televizní poplatky v celkové výši 4 590 Kč, tj. za každý měsíc 135 Kč. Žalobkyně písemně vyzvala žalovaného k úhradě celkové dlužné částky, s čímž byly spojeny náklady ve výši 64 Kč; do dnešního dne žalovaný na pohledávku ničeho nezaplatil. 6. Zaplacení dlužné částky, ani jiné skutečnosti významné z hlediska základu či výše žalobou uplatněného nároku nebyly tvrzeny, tedy ani prokázány. 7. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: <i>8. Podle § 3 odst. 4 zákona č. 348/2005 Sb., jestliže je fyzická osoba nebo právnická osoba, která není přihlášena v evidenci poplatníků rozhlasového poplatku nebo v evidenci poplatníků televizního poplatku, odběratelem elektřiny připojeným k distribuční soustavě, považuje se za poplatníka rozhlasového a televizního poplatku s povinností platit, pokud Českému rozhlasu nebo České televizi (dále jen„ provozovatel vysílání ze zákona“) po jejich písemné výzvě neoznámí písemným čestným prohlášením opak, a to s účinností od marného uplynutí lhůty 30 dnů ode dne doručení této výzvy. Součástí výzvy musí být poučení o následcích neprokázání opaku v takto stanovené lhůtě.</i> <i>9. Podle § 2 odst. 3 zákona č. 348/2005 Sb. ze zařízení technicky způsobilého k individuálně volitelné reprodukci rozhlasového i televizního vysílání se platí rozhlasový poplatek i televizní poplatek.</i> <i>10. Podle § 6 zákona č. 348/2005 Sb. činí měsíční výše televizního poplatku 135 Kč.</i> <i>11. Podle § 7 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb. je-li poplatníkem fyzická osoba, je rozhlasový nebo televizní poplatek splatný nejpozději do 15. dne každého kalendářního měsíce. První platba rozhlasového nebo televizního poplatku je splatná nejpozději do 15. dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž se fyzická osoba stala poplatníkem.</i> <i>12. Podle § 10 zákona č. 348/2005 Sb. nezaplatí-li poplatník včas rozhlasový nebo televizní poplatek nebo přirážku k poplatkům ani na základě výzvy provozovatele ze zákona, ve které bude stanovena přiměřená lhůta k úhradě, je provozovatel vysílání ze zákona oprávněn domáhat se svého práva u soudu včetně zaplacení úroku z prodlení určeného předpisy práva občanského.</i> <i>13. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ OZ“) může po dlužníkovi, který je v prodlení se splacením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> 14. Soud shledal, že žalovanému vznikla dle zák. č. 348/2005 Sb. povinnost zaplatit televizní poplatek v celkové výši 4 590 Kč a ani přes výzvu žalobkyni tuto částku neuhradil, žaloba byla z uvedených důvodů shledána jako důvodná a bylo jí proto zcela vyhověno. Žalobě bylo vyhověno i co do částky 64 Kč, představující náklady na vyhotovení a odeslání předžalobní upomínky žalovanému. Jelikož je žalovaný v prodlení s plněním peněžitého dluhu, náleží žalobkyni dle § 1970 OZ též požadovaný úrok z prodlení v zákonné výši vždy od prvého dne prodlení s každou jednotlivou platbou televizního poplatku, který byl žalobkyní kapitalizován ke dni 14. 4. 2023. 15. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl tak, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku. 16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 126 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, kterému dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění (dále jen „advokátní tarif“) náleží odměna ve výši 200 Kč a dle § 14b odst. 5 advokátního tarifu náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč, a to za každý ze dvou úkonů právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení, za písemný návrh ve věci samé) a dále daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % stanovená ze základu ve výši 600 Kč částkou 126 Kč, neboť zástupce žalobkyně je plátcem DPH. K výpočtu nákladů řízení podle § 14b advokátního tarifu soud přistoupil z důvodu, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní ve skutkově a právně obdobných věcech a tarifní hodnota předmětu řízení nepřesahuje 50 000 Kč. 17. Povinnost k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.) O splatnosti náhrady nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně soud rozhodl podle § 149 odst. 1 o. s. ř.