12 C 271/2023-35 — Okresní soud v Kutné Hoře

1. Žalobou podanou u zdejšího soudu se žalobkyně vůči žalovanému domáhá zaplacení celkové částky 61 171,72 Kč s příslušenstvím, což odůvodnila tím, že žalovaný neplnil své platební povinnosti ze smlouvy o zápůjčce [číslo] kterou uzavřel s žalobkyní dne 26. 5. 2022 a na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 40 000 Kč, a to bezhotovostně na žalovaným uvedený účet č. [bankovní účet]. Žalovaný se zavázal za poskytnutí peněžních prostředků věřiteli zaplatit úrok ve výši 39 % ročně a administrativní poplatek ve výši 550 Kč měsíčně, vše se zavázal hradit v 18 měsíčních splátkách ve výši 3 521 Kč (od 1. do 17. splátky) a ve výši 3 506 (18. splátka), splatných vždy k 11. dni v měsíci počínaje dnem 11. 7. 2022 a konče 11. 12. 2023. Žalovaný uzavřel smlouvu o zápůjčce zadáním unikátního jednorázového SMS kódu nahrazujícího jeho vlastnoruční podpis. SMS s uvedeným kódem k zadání do systému byla žalobkyní zaslána na telefonní číslo žalovaného po seznámení se všemi smluvními dokumenty zejména po seznámení s předsmluvními informacemi o spotřebitelském úvěru. Žalovaný splátky nehradil řádně a včas a na svůj závazek neuhradil ničeho. V důsledku prodlení žalovaného požaduje žalobkyně po žalovaném jistinu ve výši 40 000 Kč, smluvní úroky ve výši 7 898 Kč, administrativní poplatky ve výši 3 850 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 1 465,86 Kč, smluvní pokutu ve výši 6 807,86 Kč, účelně vynaložené náklady ve výši 1 150 Kč. 2. Žalovaný se i přes výzvu soudu k žalobou uplatněnému nároku nijak nevyjádřil. 3. Z listiny nazvané smlouva [číslo] bylo zjištěno, že ve smlouvě na straně úvěrujícího vystupuje žalobkyně, na straně úvěrovaného pak žalovaný. Žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 40 000 Kč za úrok ve výši 39 % ročně a za administrativní poplatek ve výši 550 Kč měsíčně s tím, že úvěrující je povinen odeslat finanční částku na bankovní účet č. [bankovní účet] a úvěrovaný je povinen splatit úvěr v 18 měsíčních splátkách ve výši 3 521 Kč (od 1. do 17. splátky) a ve výši 3 506 (18. splátka) splatných vždy k 11. dni v měsíci počínaje dnem 11. 7. 2022 a konče 11. 12. 2023. Pro případ prodlení se splácením úvěru byla stanovena smluvní pokuta dle sazebníku žalobkyně, dále náhrada účelně vynaložených nákladů, jako i nárok na zákonný úrok z prodlení. 4. Z přehledu obratů bylo zjištěno, že žalobkyně odeslala žalovanému dne 26. 5. 2022 na účet č. [bankovní účet] částku ve výši 40 000 Kč. 5. Z bankovního výpisu klienta soud zjistil, že bankovní účet č. [bankovní účet] je veden ke dni 21. 5. 2022 na jméno žalovaného. 6. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 17. 2. 2023 a podacího lístku ze dne 17. 2. 2023 soud zjistil, že žalovanému byla zaslána předžalobní výzva se lhůtou k plnění do 10. 3. 2023. 7. Na základě provedených důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. 8. V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný podepsal či jinak vyjádřil svoji vůli být vázán obsahem listiny označené jako smlouva [číslo]. Na předmětné listině je čitelná informace o tom, že žalovaný měl danou listinu podepsat elektronicky dne 26. 5. 2022. Ačkoliv žalobkyně v žalobě popsala, jakým způsobem měl žalovaný vyjádřit vůli s obsahem předmětné listiny, nepředložila či neoznačila žádné důkazy způsobilé prokázat, že právě žalovaný elektronicky odsouhlasil obsah dotčené listiny (tvrzené smlouvy), resp. že prostřednictvím elektronického kódu zaslaného SMS zprávou tuto listinu následně podepsal. 9. Žalobkyně prokázala poskytnutí peněžních prostředků ve výši 40 000 Kč na účet žalovaného. 10. Ačkoli byly v řízení provedeny další důkazy, soud z nich nezjistil žádné pro rozhodnutí ve věci podstatné skutečnosti. <i>11. Podle § 104 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, platí, že smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 tohoto uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.</i> <i>12. Podle § 561 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.</i> <i>13. Podle § 562 odst. 1 o. z., je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Podle § 562 odst. 2 o. z., má se za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý.</i> <i>14. Podle § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.</i> <i>15. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> 16. Soud dospěl k závěru, že žalobkyní předložená listina nazvaná jako smlouva [číslo] vlastnoruční podpis žalovaného neobsahovala, neobsahovala však ani podpis elektronický. V daném případě pak nelze vůbec uvažovat nad tím, že by podpis na smlouvě mohl být nahrazen mechanickými prostředky, neboť se jednalo o vztah mezi podnikatelem a spotřebitelem, kdy je požadavek písemné formy smlouvy zakotven zákonem jako důležitý prvek ochrany spotřebitele. 17. Z ustanovení § 562 odst. 1 o. z. vyplývá, že v případě právního jednání učiněného elektronickými prostředky je písemná forma zachována i v případě, kdy není využit elektronický podpis. To však za podmínky, že použité elektronické prostředky umožňují zachycení obsahu právního jednání a určení jednající osoby. Zde je však třeba vycházet i z ustanovení § 562 odst. 2 o. z., které stanovuje vyvratitelnou právní domněnku ohledně spolehlivosti záznamů o právních jednáních zachycených v elektronickém systému. Soud ve věci nařídil jednání mj. za tím účelem, aby mohl žalobkyni ve smyslu § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. poskytnout poučení, že jí dosud nebyly vylíčeny všechny rozhodující skutečnosti a nebyla prokázána tvrzení o tom, že byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru s žalovaným, že právě žalovaný elektronicky odsouhlasil obsah dotčené listiny, resp., že prostřednictvím elektronického kódu zaslaného SMS zprávou tuto listinu následně podepsal, že záznamy v elektronickém systému prováděla systematicky, posloupně a že jsou chráněny proti změnám. Při jednání dne 20. 9. 2023 soud poučil žalobkyni ve smyslu § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. a to včetně následků spojených s nesplněním výzvy k jejich dotvrzení a označení. Žalobkyně neoznačila žádný důkaz způsobilý prokázat tvrzení obsažená ve výzvě. Tvrzení žalobkyně o uzavření předmětné smlouvy o zápůjčce v elektronické formě tak nebylo v řízení prokázáno. Rovněž nebylo ani prokázáno, že žalobkyně uzavřela smlouvu právě se žalovaným, neboť zadat údaje žalovaného do jejího systému mohl prakticky kdokoliv. 18. Za situace, kdy v řízení nebylo prokázáno uzavření smlouvy [číslo] současně bylo prokázáno poskytnutí peněžních prostředků ve výši 40 000 Kč žalovanému na účet, může se žalobkyně po žalovaném domáhat úhrady finanční částky, kterou mu prokazatelně poskytla z titulu bezdůvodného obohacení, které na straně žalovaného vzniklo ve smyslu ustanovení § 2991 o. z. Bezdůvodné obohacení je splatné na výzvu věřitele. Soud má za prokázané, že žalobkyně poskytla žalovanému celkem peněžní prostředky ve výši 40 000 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný na tento úvěr před podáním žaloby neuhradil ničeho, jeho bezdůvodné obohacení činí právě 40 000 Kč. První výzvou k úhradě dluhu žalobkyni, jejíž odeslání žalobkyně prokázala, byla předžalobní výzva ze dne 17. 2. 2023, v níž byla žalovanému stanovena lhůta plnění do 10. 3. 2023. Ode dne následujícího je tak žalovaný s úhradou svého dluhu žalobkyni v prodlení. Soud proto uznal žalovaného povinnou uhradit úrok z prodlení v jeho zákonné výši od 11. 3. 2023 do zaplacení (výrok I.). Z důvodů uvedených shora potom soud ve zbývající části uplatněného nároku žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok II.). 19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. a přiznal žalobkyni, jež byla v řízení převážně úspěšná, nárok na náhradu nákladů