12 C 335/2023-75 — Okresní soud v Kutné Hoře

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.”). 2. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 4 496,09 Kč spolu s příslušenstvím, což odůvodnila žalobkyně tím, že žalovaná neplnila platební povinnosti vyplývající ze smlouvy k službě [anonymizováno] účet ze dne 21. 8. 2020. Žalobkyně dále uvedla, že je právnickou osobou, poskytující zákazníkům vybraných e-shopů možnost zaplatit za zboží kupní cenu až po jeho vyzkoušení. Objednávku služby, kterou žalobkyně nabízí, lze provést na stránkách vybraného e-shopu při objednání zboží. Účastníci sjednali smlouvu, na základě které byl žalované zřízen nákupní účet s limitním rámcem 3 000 Kč; žalovaná využila v období od 17. 2. 2021 do 12. 4. 2021 služeb v celkové výši 3 065,26 Kč. Dále žalobkyně po žalované požaduje částku ve výši 1 775,95 Kč sestávající z poplatků za prodlení ve výši 1 532,63 Kč, poplatku za službu [anonymizováno] účet ve výši 180,32 Kč a poplatků za odložení splatnosti ve výši 63 Kč; žalovaná na vymáhanou povinnost uhradila částku 345,12 Kč, čímž byla ponížena položka poplatků na částku 1 430,83 Kč. 3. Soud v této věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř. a věc rozhodl jen na základě listinných důkazů předložených žalobkyní bez nařízeného jednání. Postup soudu dle § 15a o. s. ř. je podmíněn tím, aby se účastníci práva účasti na projednávání věci vzdali nebo s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasili a věc bylo možno rozhodnout jen na základě listinných důkazů předložených účastníky. Účastníci byli usnesením zdejšího soudu ze dne 21. 9. 2023 vyzváni, aby se k navrženému postupu vyjádřili. Žalobkyně s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasila; žalovaná se nevyjádřila, soud tak dle § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládal, že proti tomuto postupu nemá námitky. 4. Ve věci soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. 5. Žalobkyně sjednala prostřednictvím prostředků na dálku s žalovanou dne 21. 8. 2020 smlouvu k službě [anonymizováno] účet, na základě které byl žalované zřízen nákupní účet s limitním rámcem ve výši 3 000 Kč, jehož prostřednictvím byla žalovaná oprávněna realizovat platby za zboží a služby třetích osob. Součástí smlouvy byly i obchodní podmínky, dle nichž byla žalovaná povinna pro případ prodlení hradit poplatky z prodlení, poplatek za službu [anonymizováno] účet a poplatek za odložení splatnosti (prokázáno ze smlouvy k službě [anonymizováno] účet). Žalovaná využila v období od 17. 2. 2021 do 12. 4. 2021 služeb v celkové výši 3 065,26 Kč, na základě čehož žalobkyni vznikl nárok na poplatek za prodlení ve výši 1 532,63 Kč, poplatek za službu [anonymizováno] účet ve výši 180,32 Kč a poplatek za odložení splatnosti ve výši 63 Kč (prokázáno vyúčtováním za únor 2021, vyúčtováním za březen 2021 a vyúčtováním za duben 2021). Žalovaná na vymáhanou povinnost uhradila částku ve výši 345,12 Kč. Žalobkyně žalované odeslala předžalobní výzvu dne 19. 9. 2022 (prokázáno dopisem ze dne 19. 9. 2022). 6. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: <i>7. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen "o. z.) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>8. Podle § 1970 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splacením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> 9. Soud shledal, že mezi žalobkyní a žalovanou došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru dle § 2395 o. z. Z provedeného dokazování vyplývá, že žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit, svému závazku však částce 3 065,26 Kč nedostála. Zároveň soud uzavřel, že žalovaná porušila svou povinnost platit řádně a včas sjednané splátky, proto došlo k zesplatnění úvěru a tím vzniklo žalobkyni právo na smluvní poplatky v celkové výši 1 775,95 Kč, na které byla započtena platba žalované ve výši 345,12 Kč a aktuální dluh tedy činí 1 430,83 Kč, proto soud žalobkyni nárok na jejich zaplacení také přiznal. Jelikož je žalovaná v prodlení s plněním peněžitého dluhu, náleží žalobkyni dle § 1970 o. z. též požadovaný úrok z prodlení v zákonné výši, která je stanovena dle § 2 NV č. 351/2013 Sb. způsobem uvedeným ve výroku tohoto rozhodnutí. Výše žalované částky nebyla v řízení nijak rozporována. 10. Žaloba byla z uvedených důvodů shledána jako důvodná a bylo jí proto vyhověno (výrok I.). 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal plně úspěšné žalobkyni náhradu nákladů řízení v celkové výši 1 489 Kč, která sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, z odměny za zastupování účastníka advokátem podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) za 3 úkony právní služby dle § 11 odst. 1 advokátního tarifu po 200 Kč (příprava a převzetí věci, sepis žaloby, jednoduchá výzva k plnění), z částky 300 Kč představující paušální náhradu hotových výdajů za 3 úkony právní služby podle § 14b odst. 5 advokátního tarifu a z náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % podle § 137 odst. 3 o. s. ř., neboť zástupce žalobkyně doložil osvědčení o registraci plátce DPH. K výpočtu nákladů řízení podle § 14b advokátního tarifu soud přistoupil z důvodu, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní ve skutkově a právně obdobných věcech a tarifní hodnota předmětu řízení nepřesahuje 50 000 Kč. 12. Povinnost k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.) O splatnosti náhrady nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně soud rozhodl podle § 149 odst. 1 o. s. ř.