12 C 98/2023-13 — Okresní soud v Kutné Hoře

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.”). 2. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení z titulu neuhrazeného pojistného na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným za investiční životní pojištění. 3. Soud v této věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř. a věc rozhodl jen na základě listinných důkazů předložených žalobkyní bez nařízeného jednání. Postup soudu dle § 115a o. s. ř. je podmíněn tím, aby se účastníci práva účasti na projednávání věci vzdali nebo s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasili a věc bylo možno rozhodnout jen na základě listinných důkazů předložených účastníky. Žalobkyně souhlasila s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání již v podaném návrhu. Účastníci řízení byli dále vyzváni usnesením zdejšího soudu ze dne 30. 1. 2023, aby se k navrženému postupu vyjádřili; žalobkyně ani žalovaný se nevyjádřili, soud tak dle § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládal, že proti tomuto postupu nemají námitky. 4. Ve věci soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. 5. Žalobkyně jako pojistitel a žalovaný jako pojistník sjednali dne 1. 11. 2017 pojistnou smlouvu [číslo]„ Investiční životní pojištění [anonymizována dvě slova]“ za volitelné připojištění pro případ smrti, hlavní pojištění, připojištění invalidity, úrazové připojištění, připojištění pro případ nemoci s počátkem pojištění od 1. 11. 2017, přičemž pojistné bylo sjednáno jako měsíční s prvním pojistným ve výši 1 550 Kč. Protože žalovaný pojistné nehradil, pojistná smlouva z tohoto důvodu zanikla ke dni 1. 11. 2021 poté, co mu byla zaslána výzva k plnění s upozorněním, že nezaplatí-li dlužné pojistné, dojde k zániku pojištění, rovněž byl informován o zániku pojištění. Za období od 1. 7. 2021 do 1. 11. 2021 vznikla žalovanému povinnost k uhrazení pojistného ve výši 5 678 Kč. Dlužná částka představuje poměrnou část sjednaného pojistného a náklady s upomínáním a vymáháním dlužného pojištění ve výši 300 Kč, a to za odeslanou zákonnou upomínku na dlužné pojistné s upozorněním na možnost zániku pojištění. Dále žalobkyně žalobou uplatnila kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení za období od 2. 11. 2021 do 9. 12. 2022 ve výši 561 Kč. Vymáhaná částka nebyla žalovaným uhrazena ani přes předžalobní výzvu. 6. Zaplacení dlužné částky, ani jiné skutečnosti významné z hlediska základu či výše žalobou uplatněného nároku nebyly tvrzeny, tedy ani prokázány. 7. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: <i>8. Podle § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) se pojistitel pojistnou smlouvou zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné.</i> <i>9. Podle § 1970 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splacením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> 10. Soud shledal, že mezi žalobkyní a žalovaným vznikl právní vztah založený pojistnou smlouvou ve smyslu § 2758 odst. 1 o. z. a žalovanému vznikla povinnost zaplatit pojistné. Žalovaný svou povinnost uhradit pojistné nesplnil, a proto má žalobkyně právo na dlužné pojistné za dobu do zániku pojištění, které nebylo zaplaceno, tedy na částku 5 678 Kč. Soud vyhověl žalobě i v části požadovaných nákladů spojených s upomínáním a vymáháním dlužného pojistného ve výši 300 Kč, neboť žalovaný byl s povinností platit případné poplatky seznámen v sazebníku žalobkyně. Tím, že se žalovaný ocitl v prodlení s plněním peněžitého dluhu (§ 1968, 1970 OZ), náleží žalobkyni též požadovaný zákonný úrok z prodlení z nárokované jistiny dle prováděcího předpisu (nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). 11. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl tak, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku. 12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, kterému dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění (dále jen „advokátní tarif“) náleží odměna ve výši 200 Kč a dle § 14b odst. 5 advokátního tarifu náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč, a to za každý ze tří úkonů právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení, předžalobní upomínku a za písemný návrh ve věci samé) a dále daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % stanovená ze základu ve výši 900 Kč částkou 189 Kč, neboť zástupce žalobkyně je plátcem DPH. K výpočtu nákladů řízení podle § 14b advokátního tarifu soud přistoupil z důvodu, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní ve skutkově a právně obdobných věcech a tarifní hodnota předmětu řízení nepřesahuje 50 000 Kč. 13. Povinnost k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.) O splatnosti náhrady nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně soud rozhodl podle § 149 odst. 1 o. s. ř.