5 C 2/2023-16 — Okresní soud v Kutné Hoře

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 13. 10. 2022 domáhala zaplacení žalované částky s tím, že účastníci uzavřeli dne 12. 7. 2018 smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny. Žalobkyně se smlouvou zavázala dodávat žalovanému do odběrného místa elektřinu a žalovaný se zavázal za odebranou elektřinu hradit sjednanou cenu. Žalovaný své povinnosti ze smlouvy neplnil, když za období od 7. 10. 2020 do 16. 10. 2021 a za období od 17. 10. 2021 do 17. 3. 2022 za dodanou elektřinu nezaplatil cenu, jak byla vyúčtována, a neuhradil náklady na odpojení odběrného místa. Přes upomínky žalovaný zažalovanou částku neuhradil dosud. 2. Podáním doručeným soudu dne 2. 12. 2022 vzala žalobkyně žalobu částečně zpět co do částky 13 727,16 Kč s odůvodněním, že jí žalovaný tuto částku uhradil dne 27. 10. 2022. Soud proto podle § 96 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), řízení v odpovídajícím rozsahu zastavil ve výroku I. tohoto rozsudku. 3. Žalovaný se k žalobě, ač mu byla řádně doručena, nevyjádřil. 4. Účastníci se k výzvě soudu, zda souhlasí s projednáním a rozhodnutí věci bez nařízení ústního jednání, nevyjádřili, a proto má soud za to, že nemají námitek (§ 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o.s.ř.“). Soud dospěl k závěru, že věc lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, proto postupoval podle § 115a o.s.ř. a věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání. 5. Soud provedl důkazy listinami, které předložila žalobkyně k prokázání svých tvrzení (§ 120 odst. 1 o.s.ř.), účastníci provedení dalších důkazů nenavrhovali a potřeba provedení jiných důkazů v řízení nevyšla najevo a po postupu dle ustanovení § 132 o.s.ř byl v řízení prokázán následující skutkový stav: Soud má za prokázané, že účastníci platně uzavřeli smlouvu o dodávce elektřiny, na základě které žalobkyně dodávala do sjednaného odběrného místa na adrese [adresa žalovaného], elektřinu a žalovaný se zavázal za odběr zaplatit sjednanou cenu (prokázáno smlouvou ze dne 12. 7. 2018). Žalobkyně odebranou elektřinu žalovanému vyúčtovala fakturami ze dne 22. 10. 2021 a 24. 3. 2022 (prokázáno uvedenými fakturami). Žalobkyně nechala odběrné místo pro neplacení odpojit od distribuční soustavy a žalovanému vyúčtovala vzniklé náklady (prokázáno fakturou ze dne 22. 3. 2022, výzvou ze dne 2. 12. 2021). V řízení nebylo prokázáno, že žalovaný vystavené faktury uhradil v celé jejich vyfakturované výši. Žalovaný byl vyzván k úhradě předžalobní upomínkou (prokázáno výzvou ze dne 5. 10. 2022 včetně dokladu o odeslání). 6. Po právní stránce soud posoudil vztah účastníků tak, že uzavřeli smlouvu dle § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb. smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet dopravu elektřiny a související služby a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci nebo obchodníkovi s elektřinou za dodanou elektřinu cenu a za dopravu elektřiny a související služby cenu regulovanou. 7. Za shora uvedeného soud dospěl k závěru, že žaloba je z větší části důvodná, když žalovaný řádně nehradil dodanou elektřinu a neuhradil náklady na odpojení odběrného místa, a proto rozhodl, jak je uvedeno ve výroku. Tím, že žalovaný svůj dluh nezaplatil v termínu splatnosti, dostal se tak dnem následujícím po dni splatnosti každé z faktur do prodlení se zaplacením dané fakturované částky. Úrok z prodlení přiznal soud žalobkyni zákonný dle § 1970 o.z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., jak žalobkyně požadovala. Soud žalobu zamítl v části, která se týkala úroku z prodlení z částky 13 727,16 Kč za dobu od 28. 10. 2022, neboť žalovaný tuto částku žalobkyni dne 27. 10. 2022 uhradil a nebyl tedy nadále s jejím placením v prodlení. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ustanovení § 160 odst. 1 věta první o.s.ř., když neshledal důvody pro její prodloužení. 8. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 3 o. s. ř. Žalobkyně byla v řízení převážně úspěšná, neúspěch měla pouze v poměrně nepatrné části týkající se příslušenství pohledávky, proto soud žalobkyni přiznal právo na plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Konkrétně má žalobkyně nárok na náhradu částky: -) 1 481 Kč (zaplacený soudní poplatek), o) Advokát žalobkyně učinil v řízení celkem čtyři úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení (§ 11 odst. 1 písm. a/ adv. tarifu), návrh ve věci samé, výzva k plnění a částečné zpětvzetí žaloby (§ 11 odst. 1 písm. d/; vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarifu). o) Mimosmluvní odměna za tři úkony právní služby činí do podání návrhu (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, návrh ve věci samé) 3 x 500 Kč (§ 14b odst. 1 písm. c) bod 3 vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarifu). o) Mimosmluvní odměna za jeden úkon právní služby po podání návrhu (částečné zpětvzetí žaloby) činí 1 x 2 620 Kč (§ 8 odst. 1 a § 7 bod 5 vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarifu), o) Paušální náhrada hotových výdajů advokáta do podání návrhu činí 3 x 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarifu). o) Paušální náhrada hotových výdajů advokáta po podání návrhu činí 1 x 300 Kč (§ 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarifu), -) 991,20 Kč (náhrada za 21% daň z přidané hodnoty z odměny zástupce žalobkyně a jeho hotových výdajů podle § 137 odst. 3 o.s.ř.). Celkem tak má žalobkyně nárok na úhradu nákladů řízení ve výši 7 192,20 Kč, a to k rukám zástupce žalobkyně ve standardní třídenní lhůtě k plnění s počátkem běhu od právní moci rozsudku (§ 149 odst. 1, § 160 odst. 1 o.s.ř.). Pokud se přisouzená částka podrobí testu proporcionality, přiměřenosti a účelnosti (viz rozhodnutí Ústavního soudu Pl. ÚS 25/12 a další rozhodnutí ve věci náhrady nákladů civilního řízení) má soud za to, že obstojí, když odráží jak povahu uplatněného nároku i jeho výši v návaznosti na počet úkonů právní služby.