5 C 343/2023-15 — Okresní soud v Kutné Hoře

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení zažalované částky s příslušenstvím s tím, že žalovaná dne [datum] jako řidička vozidla Dacia Duster, [registrační značka], zavinila dopravní nehodu, při které bylo poškozeno vozidlo poškozené značky Škoda Fabia, [registrační značka]. Protože vozidlo řízené žalovanou nebylo odpovědnostně pojištěno, vznikla žalobkyni ze zákona povinnost nahradit vzniklou škodu namísto žalované v celé její výši. Žalobkyně má nárok proti žalované na náhradu jedné třetiny toho, co plnila včetně náhrady nákladů na vyřízení škodní události. Žalovaná nezaplatila žalobkyni požadovanou částku ani po zaslané předžalobní výzvě. 2. Žalovaná se k žalobě, ač jí byla řádně doručena, nevyjádřila. 3. Žalobkyně souhlasila s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaná se k navrženému postupu nevyjádřila, a proto má soud za to, že nemá námitek (§ 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o.s.ř.“). Soud dospěl k závěru, že věc lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, proto postupoval podle ustanovení § 115a o.s.ř. a věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání. 4. Soud provedl důkazy listinami, které předložili účastníci k prokázání svých tvrzení (ustanovení § 120 odst. 1 o.s.ř.), účastníci provedení dalších důkazů nenavrhovali a potřeba provedení jiných důkazů v řízení nevyšla najevo, přičemž po postupu dle ustanovení § 132 o.s.ř. byl v řízení prokázán následující skutkový stav: 5. Dne [datum] v 14:50 hodin v obci [obec] v okrese [obec], žalovaná jako řidička vozidla Dacia Duster, [registrační značka], nedodržela bezpečnou vzdálenost, a zezadu narazila do vozidla Škoda Fabia, [registrační značka], ve vlastnictví [jméno] [příjmení], kdy došlo k poškození zadní části vozidla ve vlastnictví [jméno] [příjmení] (prokázáno záznamem o dopravní nehodě a pořízenou fotodokumentací). K vozidlu Dacia Duster, [registrační značka] není od [datum] sjednáno povinné pojištění za škodu způsobenou provozem vozidla (prokázáno výpisem z CRV). [příjmení] [jméno] [příjmení] byla za opravu vozidla [registrační značka] vyfakturována částka 36 113 Kč (prokázáno fakturou [číslo] stanovením skutečné škody a likvidační zprávou), přičemž žalobkyně tuto fakturovanou částku v celé výši dne [datum] na účet uvedený ve faktuře uhradila (prokázáno výpisem z účtu a vyjádřením k likvidaci ze dne [datum]). Žalobkyně dále uhradila dne [datum] [právnická osoba] s.r.o. částku 3 025 Kč (prokázáno výpisem z účtu). Žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení náhrady za vyplacené plnění z garančního fondu žalobkyně ve výši žalované částky, a to i formou předžalobní výzvy s upozorněním na případné domáhání se nároku soudní cestou (prokázáno výzvou ze dne [datum] a předžalobní výzvou ze dne [datum] včetně podacích archů). 6. Po právní stránce soud posoudil vztah účastníků podle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen„ zákon“). Podle § 24 odst. 2 písm. b) zákona Kancelář poskytuje z garančního fondu poškozenému plnění za újmu způsobenou provozem vozidla, kterou je povinna nahradit osoba bez pojištění odpovědnosti, byl-li provoz tohoto vozidla podmíněn pojištěním odpovědnosti podle tohoto zákona. Podle § 24 odst. 9 věty prvé a druhé zákona výplatou plnění z garančního fondu vzniká Kanceláři nárok na náhradu jedné třetiny toho, co plnila poškozenému podle odstavce 2 písm. a), b) a g) včetně nákladů na jinou osobu pověřenou Kanceláří vyřízením případu a poskytnutím plnění poškozenému nebo uplatněním tohoto práva, nejvýše však 300 000 Kč. Vůči pohledávce Kanceláře na náhradu podle věty prvé jsou solidárními dlužníky provozovatel a řidič vozidla, jehož provozem byla způsobena újma; řidič pouze tehdy, pokud má povinnost újmu nahradit. 7. Za shora uvedeného bylo prokázáno, že žaloba je důvodná, neboť žalovaná způsobila dopravní nehodu provozem vozidla, ke kterému nebylo sjednáno pojištění za škodu způsobenou jeho provozem, ačkoliv tak mělo být. Žalobkyně tak namísto žalované (její pojišťovny) plnila poškozené jí vzniklou újmu, přičemž vyzvala žalovanou, aby jí podle zákona takto vyplacené plnění včetně nákladů s tímto spojených nahradila. Žalované tak vznikla povinnost hradit žalované jednu třetinu z jí celkem vynaložených nákladů, tj. 13 046 Kč. Protože žalovaná nezaplatila v termínu splatnosti, dostala se tak dnem následujícím po dni splatnosti do prodlení, v jehož souvislosti je povinna podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012, občanský zákoník, zaplatit zákonný úrok z prodlení, a to ve výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věty první o.s.ř., když neshledal důvody pro její prodloužení. 8. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně byla v řízení plně úspěšná a náleží ji plná náhrada účelně vynaložených nákladů řízení. Konkrétně má žalobkyně nárok na náhradu částky 800 Kč za zaplacený soudní poplatek, neboť sama více na náhradě nákladů řízení nepožadovala.