5 C 517/2022-31 — Okresní soud v Kutné Hoře

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalovaném zaplacení zažalované částky s tím, že účastníci uzavřeli dne [datum] smlouvu o úvěru. Na základě této smlouvy žalobkyně žalovanému poskytla částku 130 000 Kč. Úrok byl sjednán jako kapitalizovaný ve výši 32 392,83 Kč. Žalovaný úvěr čerpal a zavázal se jej splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve sjednané výši 5 429,76 Kč, vedle splátek se dále zavázal zaplatit úhradu za poskytnutí úvěru ve výši 499,97 Kč. Žalovaný neplnil splátky řádně a včas, pročež žalobkyně v souladu se smluvními ujednáními oznámila žalovanému, že celý zbytek úvěru zesplatnila ke dni [datum]. Žalovaný dosud na dluh uhradil částku 54 000 Kč. Dlužná částka se sestává z neuhrazené jistiny, úroku a úhrady za poskytnutí úvěru ve výši 109 876,79 Kč, nákladů upomínání ve výši 1 500 Kč a smluvní pokuty ve výši 9 730,76 Kč. Přes výzvu žalovaný po zesplatnění úvěru ničeho na svém dluhu neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobě, ač mu byla řádně doručena, nevyjádřil. 3. Soud ve věci jednal v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), bez přítomnosti žalovaného, který se z účasti na jednání omluvil, a souhlasil s projednáním a rozhodnutím věci ve své nepřítomnosti. 4. Soud provedl důkazy listinami, které předložili účastníci k prokázání svých tvrzení (ustanovení § 120 odst. 1 o.s.ř.), účastníci provedení dalších důkazů nenavrhovali a potřeba provedení jiných důkazů v řízení nevyšla najevo a po postupu dle § 132 o.s.ř. byl v řízení prokázán následující skutkový stav: 5. Účastníci uzavřeli dne [datum] prostřednictvím prostředků komunikace na dálku smlouvu, jíž se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout peněžní prostředky ve smluvené výši 130 000 Kč, které se žalovaný zavázal zaplatit společně s úrokem ve výši 32 392,80 Kč a odměnou za poskytnutí úvěru ve výši 499,97 Kč, a to ve 30 měsíčních splátkách splatných ke dni, jehož číselné označení se shoduje se dnem, kdy byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky. Pro případ prodlení se žalovaný zavázal zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z každé dlužné splátky, nejvýše však 500 Kč. Pro případ prodlení se žalovaný dále zavázal zaplatit zaslanou upomínku s výzvou k zaplacení dluhu ve výši 750 Kč a odměnou 750 Kč za činnost inkasního pracovníka (prokázáno smlouvou o úvěru č. SP2002000261 ze dne [datum], kopií osobních dokladů žalovaného, oznámením o předpisu splátek). Žalobkyně ze svého účtu zaslala na účet žalovaného uvedený ve smlouvě částku 130 000 Kč (prokázáno potvrzením o provedené platbě). Žalobkyně před uzavřením smlouvy zjistila, že žalovaný měl průměrný čistý měsíční příjem ze zaměstnání ve výši 37 195 Kč, bezplatně bydlel u svých rodičů, neměl vyživovací povinnosti a měl průměrné měsíční náklady ve výši 10 832 Kč a dluhy v celkové výši 25 000 Kč (prokázáno žádostí o úvěr ze dne [datum], potvrzením o příjmu žalovaného ze dne [datum]). Na bankovním účtu měl v prosinci 2019 příjmy v celkové výši 165 727 Kč (prokázáno výpisem z účtu žalovaného za měsíc prosinec 2019). Protože žalovaný nehradil úvěr v souladu se smlouvou, žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni [datum] a vyzvala žalovaného k úhradě (prokázáno oznámením o předání k vymáhání ze dne [datum] včetně historie zásilky). Dosud na dluh uhradil dle tvrzení žalobkyně, které nebylo v řízení nijak vyvráceno, částku 54 000 Kč. Přes výzvu žalovaný pohledávku v zažalované výši nezaplatil (prokázáno předžalobní výzvou ze dne [datum] včetně podacího archu a informace o zásilce). 6. Po právní stránce soud posoudil vztah účastníků dle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“), a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“). 7. Žalobkyně smlouvu uzavírala v postavení podnikatele (§ 420 o.z.) a žalovaný v postavení spotřebitele (§ 419 o.z.), a jedná se tedy o spotřebitelskou smlouvu ve smyslu ustanovení § 1810 a násl. o.z. Tím se tak na smlouvu neaplikuje pouze obecná právní úprava obsažená v o.z., ale i úprava obsažená v zákoně o spotřebitelském úvěru. 8. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 9. Podle § 2048 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 10. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 11. Ze shora citovaného ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru vyplývá povinnost poskytovatele úvěru zkoumat schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr nastává tehdy, kdy v závislosti na frekvenci splácení zbude spotřebiteli v jeho osobním/domácím rozpočtu dostatek finančních prostředků na to, aby bez jakýchkoliv problémů a omezení mohl splácet jednotlivé splátky úvěru v předpokládané výši. Proto poskytovatel musí mimo jiné analyzovat spotřebitelův osobní/domácí rozpočet, a to jak stranu příjmů, tak stranu výdajů, a to vždy ve vztahu ke konkrétnímu žadateli o úvěr (tj. konkrétní příjmy ze zaměstnanecké či jiné činnosti, konkrétní náklady na bydlení, dopravu, domácnost nebo nezaopatřené děti, v neposlední řadě též případné závazky žadatele z dříve uzavřených smluv). Analýza pouze některé ze stran rozpočtu sama o sobě k posouzení úvěruschopnosti nepostačuje. 12. Žalobkyně při zkoumání schopnosti žalovaného splácet úvěr vycházela, především co se týká výdajové stránky, z tvrzení uvedených žalovaným. Nutno podotknout, že celkové výdaje žalovaného byly i s ohledem na další okolnosti mající vliv na životní náklady žalovaného (bydlení u rodičů) uvedeny v takové výši, která sama o sobě nezavdávala důvodnost pochybovat o pravdivosti těchto uvedených výdajů. Byť bylo žalovaným uvedeno, že má již dluhy u dalších osob, tyto nedosahovaly nepřiměřené výše, a tudíž bylo minimalizováno riziko, že již existující dluhy žalovaného se dotknou možnosti splácet i tento úvěr. Naopak měla žalobkyně doloženo, že žalovaný je osobou s pravidelnými čistými měsíčními příjmy převyšujícími 37 000 Kč. Všechny tyto zjištěné skutečnosti svědčí o tom, že žalobkyně řádně posoudila schopnost žalovaného splácet úvěr, když ve smlouvě sjednaná výše a četnost splátek umožňovaly žalovanému poskytnuté peněžní prostředky řádně splácet. 13. Za shora uvedeného soud dospěl k závěru, že mezi účastníky byla platně uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky 130 000 Kč, které se žalovaný zavázal splácet společně se sjednaným úrokem a odměnou za poskytnutí úvěru. Pro případ prodlení pak byla sjednána smluvní pokuta ve smyslu § 2048 o.z. Jelikož žalovaný povinnosti ze smlouvy neplnil, žaloba byla podána důvodně, a proto rozhodl, jak uvedeno ve výroku. Žalovaný své smluvní povinnosti nedostál, čímž se dostal dnem následujícím po dni splatnosti každé ze splátek do prodlení s jejím zaplacením. Úroky z prodlení ve smyslu § 1970 o.z. přiznal soud žalobkyni ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ustanovení § 160 odst. 1 věta první o.s.ř., když neshledal důvody pro její prodloužení. 14. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně byla v řízení plně úspěšná a náleží ji plná náhrada účelně vynaložených nákladů řízení. Konkrétně má žalobkyně nárok na náhradu částky: -) 4 845 Kč (zaplacený soudní poplatek), o) Advokát žalobkyně učinil v řízení celkem čtyři úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení (§ 11 odst. 1 písm. a/ a