11 C 65/2024-15 — Okresní soud v Kutné Hoře

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení žalované částky s tím, že účastníci uzavřeli smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací, jejíž nedílnou součástí byly též Všeobecné podmínky společnosti , žalobkyně, . Na základě smlouvy se žalobkyně zavázala poskytovat žalované veřejně dostupné služby elektronických komunikací a služby třetích stran, přičemž žalovaná se zavázala za tyto služby včetně služeb třetích stran řádně platit vyúčtované ceny. Žalovaná si rovněž u žalobkyně objednala zařízení LTE modem, které měla hradit v 48 měsíčních splátkách a SET-TOP-BOX, který měla uhradit rovněž v 48 měsíčních splátkách. Žalovaná porušila své povinnosti, když přestala hradit kupní cenu za zakoupené zařízení a rovněž za poskytnuté služby včetně služeb třetích stran. Žalovaná dluží žalobkyni celkem částku 10 676,13 Kč.2. Žalovaná se k žalobě, ač jí byla řádně doručena, nevyjádřila.3. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a o.s.ř. vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Žalobkyně ani žalovaná se k této výzvě nevyjádřily, ačkoliv žalobkyni byla doručena výzva a žalované výzva a žaloba na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o.s.ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.4. V této věci je dána pravomoc soudu a nikoliv Českého telekomunikačního úřadu, který podle ustanovení § 129 odst. 1 věty první zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, rozhoduje spory mezi osobou vykonávající komunikační činnost (§ 7) na straně jedné, a účastníkem, popřípadě uživatelem na straně druhé, na základě návrhu kterékoliv ze stran sporu, pokud se spor týká povinností uložených tímto zákonem nebo na jeho základě (viz např. usnesení zvláštního senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 5. 2010, sp. zn. Konf 99/2009, ze dne 20. 4. 2011, sp. zn. Konf 4/2011, ze dne 19. 3. 2013, sp. zn. Konf 10/2013). Služby třetích stran odpovídají tzv. službám obsahu ve smyslu § 2 písm. n) zákona číslo 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, které dle stejného ustanovení nejsou službami elektronických komunikací.5. Soud provedl důkazy listinami, které předložili účastníci k prokázání svých tvrzení (ustanovení § 120 odst. 1 o.s.ř.), účastníci provedení dalších důkazů nenavrhovali a potřeba provedení jiných důkazů v řízení nevyšla najevo a po postupu dle § 132 o.s.ř. byl v řízení prokázán následující skutkový stav:Mezi účastníky byla uzavřena smlouva pro telefonní číslo, tel. číslo, , , číslo, , , tel. číslo, , , tel. číslo, a , název, , na základě smlouvy ze dne 21. 7. 2020 s dodatků ke smlouvě ze dne 11. 12. 2020 a 1. 7. 2021 (prokázáno smlouvou a dodatky, ceníky a všeobecnými podmínkami). Smlouvami se žalobkyně zavázala poskytovat žalované základní a doplňkové služby elektronických komunikací a žalovaná se zavázala za tyto služby platit sjednanou cenu. Zároveň žalovaná zakoupila od žalobkyně zařízení LTE modem a SET-TOP-BOX. Žalovaná porušila svou povinnost, když přestala hradit za služby třetích stran, doplňkové služby a kupní ceny a neuhradila žalobkyni celkem 10 676,13 Kč (prokázáno fakturami č. , číslo, , č. , číslo, , č. , číslo, , č. , číslo, , č. , číslo, a zrušením poskytování služeb). Žalobkyně žalovaného k úhradě dluhu řádně vyzvala upomínkou (prokázáno upomínkou a dodejkou).6. Po právní stránce soud posoudil vztah účastníků tak, že v souladu s ustanovením § 63 a násl. zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických telekomunikacích, uzavřeli smlouvu o poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací a zároveň kupní smlouvy, které byly uzavřeny v souladu s ustanovením § 2079 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku.7. Za shora uvedeného, kdy bylo prokázáno, že nárok žalobkyně je po právu, rozhodl soud, jak uvedeno ve výroku. Tím, že žalovaná svůj dluh nezaplatila v termínu splatnosti, dostala se tak dnem následujícím po dni splatnosti do prodlení. Úrok z prodlení ve smyslu § 1970 o.z. přiznal soud žalobkyni zákonný ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ustanovení § 160 odst. 1 věta první o.s.ř., když neshledal důvody pro její prodloužení.8. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. je žalovaná povinna zaplatit úspěšné žalobkyni na náhradu nákladů řízení celkem částku 800 Kč za zaplacený soudní poplatek.