12 C 457/2023-19 — Okresní soud v Kutné Hoře

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhá zaplacení celkové částky ve výši 12 488,83 Kč s příslušenstvím, což odůvodnila tím, že žalovaný neplnil platební povinnosti vyplývající ze smlouvy o bankovních produktech a službách, kterou uzavřel s žalobkyní dne 18. 6. 2016 s tím, že na základě této smlouvy a následného dodatku„ Dispozice ke smlouvě o bankovních produktech a službách“, jenž byl mezi žalobkyní a žalovaným uzavřen dne 29. 4. 2017, bylo žalovanému umožněno čerpat kontokorentní úvěr k běžnému účtu žalovaného č. [bankovní účet] až do výše povoleného limitu 10 000 Kč, stanoveného v dispozicích ke smlouvě. Žalovaný se v uvedené smlouvě zavázal k minimálnímu měsíčnímu příjmu ve výši 50 % povoleného limitu. Úvěr byl úročen úrokovou sazbou ve výši 21,99 % p.a. Protože žalovaný překročil povolený úvěrový limit a nedodržel minimální měsíční kreditní příjem, vznikl tak nepovolený záporný zůstatek na běžném účtu a žalobkyně tak dne 20. 7. 2022 přistoupila k zesplatnění dlužné částky. Žalovaný na svůj dluh ničeho neuhradil. Dluh žalovaného tvoří částka ve výši 9 845,61 Kč, představující neuhrazenou jistinu úvěru, dále kapitalizovaný smluvní úrok z prodlení ve výši 843,22 Kč kapitalizovaný k 27. 4. 2023, zákonný úrok z prodlení ve výši shora uvedené a dále poplatky ve výši 1 800 Kč, uvedené v sazebníku žalobkyně (zaslání každé upomínky po 600 Kč, poplatek za prohlášení úvěru za splatný, dlužné pojistné). 2. Žalovaný se k věci nevyjádřil. 3. Soud v této věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.”) a věc rozhodl jen na základě listinných důkazů předložených žalobkyní bez nařízeného jednání. Postup soudu dle § 115a o. s. ř. je podmíněn tím, aby se účastníci práva účasti na projednávání věci vzdali nebo s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasili a věc bylo možno rozhodnout jen na základě listinných důkazů předložených účastníky. Žalobkyně souhlasila s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání již v podaném návrhu. Účastníci řízení byli dále usnesením zdejšího soudu ze dne 6. 10. 2023 vyzváni, aby se k navrženému postupu vyjádřili; žalobkyně ani žalovaný se nevyjádřily, soud tak dle § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládal, že proti tomuto postupu nemají námitky. 4. Z listin předložených žalobkyní soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: 5. Žalobkyně sjednala s žalovaným dne 18. 6. 2016 smlouvu o bankovních produktech a službách, na základě které byl žalovanému zřízen běžný účet (prokázáno smlouvou ze dne 18. 6. 2016). Dne 29. 4. 2017 žalobkyně s žalovaným sjednala k této smlouvě Dispozice, v rámci kterých sjednali možnost žalovanému čerpat prostředky ze svého běžného účtu až do záporného zůstatku ve výši 10 000 Kč s tím, že minimální měsíční příjem musí činit 50% tohoto limitu; úroková sazba byla sjednána ve výši 21,99 % p.a. Žalovaný se v uvedené smlouvě zavázal nepřekročit povolený limit a v případě porušení této povinnosti byla sjednán poplatek za překročení s tím, že nepovolený záporný zůstatek na účtu bude úročen sazbou pro nepovolený debetní zůstatek ve výši 29 % ročně; dále byly sjednány poplatky mj. za výzvu ke splatnosti úvěru, zaslání upomínky či poplatek za překročení povoleného debetního zůstatku (prokázáno z Dispozice ke smlouvě o bankovních produktech a službách ze dne 29. 4. 2017, sazebníkem). Žalovaný překročil povolený úvěrový limit, když dne 13. 1. 2022 čerpal částku 13 127,47 Kč (prokázáno výpisy z účtu a platební historií). Dopisem ze dne 22. 7. 2022 žalobkyně oznámila žalovanému zesplatnění úvěru z důvodu opakovaného porušování smluvních podmínek a současně byl vyzván k zaplacení dlužné částky ve výši 11 645,61 Kč (prokázáno dopisem ze dne 22. 7. 2022, včetně kopie podací stvrzenky). Žalovanému byla zaslána předžalobní výzva k plnění (prokázáno dopisem ze dne 2. 5. 2023, včetně podacího lístku). 6. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: <i>7. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen "o. z.) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>8. Podle § 2662 o. z. se smlouvou o účtu ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet.</i> <i>9. Podle § 1970 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splacením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> 10. Soud shledal, že mezi žalobkyní a žalovaným došlo k platnému uzavření smlouvy o účtu dle § 2662 an. o. z. a následně smlouvy o úvěru podle § 2395 a násl. o. z. Z provedeného dokazování vyplývá, že žalobkyně dle smluvního ujednání žalovanému peněžní prostředky poskytla, avšak žalovaný se dostal do prodlení s placením svého závazku vyplývajícího ze smlouvy. Žalobkyně tak má nárok na nesplacenou jistinu úvěru ve výši 9 845,61 Kč; dále soud žalobkyni přiznal dlužné smluvní úroky ve výši 843,22 Kč a poplatky ve výši 1 800 Kč, s jejichž povinností platit byl žalovaný seznámen ve smlouvě a jejichž výše vyplývala ze sazebníku žalobkyně. Výše žalované částky nebyla v řízení nijak rozporována. 11. Tím, že se žalovaný ocitl v prodlení s plněním peněžitého dluhu (§ 1968, 1970 o. z.), náleží žalobkyni též požadovaný zákonný úrok z prodlení z nárokované jistiny dle prováděcího předpisu (nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). 12. Žaloba byla z uvedených důvodů shledána jako důvodná a bylo jí proto vyhověno (výrok I.). 13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal plně úspěšné žalobkyni náhradu nákladů řízení v celkové výši 2 252 Kč, která sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, z odměny za zastupování účastníka advokátem podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) za 3 úkony právní služby dle § 11 odst. 1 advokátního tarifu po 300 Kč (příprava a převzetí věci, sepis žaloby, předžalobní výzva), z částky 300 Kč představující paušální náhradu hotových výdajů za 3 úkony právní služby podle § 14b odst. 5 advokátního tarifu a z náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % podle § 137 odst. 3 o. s. ř., neboť zástupce žalobkyně doložil osvědčení o registraci plátce DPH. K výpočtu nákladů řízení podle § 14b advokátního tarifu soud přistoupil z důvodu, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní ve skutkově a právně obdobných věcech a tarifní hodnota předmětu řízení nepřesahuje 50 000 Kč. 14. Povinnost k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.) O splatnosti náhrady nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně soud rozhodl podle § 149 odst. 1 o. s. ř.