12 C 79/2024-36 — Okresní soud v Kutné Hoře

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky , částka, s příslušenstvím, což odůvodnila tím, že dne , datum, došlo k napadení jejího pojištěnce , jméno FO, žalovaným, kdy , jméno FO, utrpěl poškození zdraví, v důsledku čehož zaplatila žalobkyně náklady zdravotní péče ve výši , částka, . Žalovaný byl následně rozhodnutím Městské části , adresa, ze dne , datum, , sp. zn. P4/331779/22, interní označení R 774/2022 OKAA/Duf, uznán odpovědným za protiprávní jednání. Žalobkyně tak požaduje náklady léčení jejího pojištěnce , jméno FO, , které bylo důsledkem násilného jednání žalovaného. Žalovaný byl k úhradě žalobkyní vyzván, ale ničeho nezaplatil.2. Žalovaný se k věci nevyjádřil3. Soud v této věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř. zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.”) a věc rozhodl jen na základě listinných důkazů předložených žalobkyní bez nařízeného jednání. Postup soudu dle § 115a o. s. ř. je podmíněn tím, aby se účastníci práva účasti na projednávání věci vzdali nebo s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasili a věc bylo možno rozhodnout jen na základě listinných důkazů předložených účastníky. Žalovaný byl usnesením zdejšího soudu ze dne , datum, vyzván, aby se k navrženému postupu vyjádřil; žalovaný se nevyjádřil, soud tak dle § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládal, že proti tomuto postupu nemá námitky. Soud rozhodoval na základě listinných důkazů předložených žalobkyní, které byly k posouzení skutkového stavu dostačující, proto by jednání ve věci pouze navyšovalo náklady řízení.4. Ve věci soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu.5. Dne , datum, byl , jméno FO, ošetřen ve Fakultní nemocnici Královské , adresa, , kde mu byla provedena vyšetření; náklady na poskytnutí zdravotní péče , jméno FO, ve výši , částka, byly řádně vyúčtovány a žalobkyní jakožto pojistitelem jmenovaného uhrazeny (prokázáno vyčíslením nákladů léčebné péče ze dne , datum, ). Dne , datum, byl žalovaný uznán vinným ze spáchání přestupku proti občanskému soužití podle § 7 odst. 1 písm. b) zákona č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích, kterého se dopustil tím, že dne , datum, , před domem na adrese , adresa, , fyzicky napadl několika údery do oblasti hlavy pana , jméno FO, , kdy následkem toho tento upadl na zem a vzniklo mu krvácivé zranění na hlavě, tedy úmyslně jinému ublížil na zdraví (prokázáno rozhodnutím Odboru kanceláře tajemníka Úřadu městské části , adresa, ze dne , datum, , č. j. SZ P4/331779/22, interní označení R 774/2022 OKAA/Duf, dopisem ze dne , datum, ). Celková částka nebyla uhrazena ani přes předžalobní výzvu (prokázáno předžalobní výzvou ze dne , datum, , včetně doručenky).6. Zaplacení dlužné částky, ani jiné skutečnosti významné z hlediska základu či výše žalobou uplatněného nároku nebyly tvrzeny, tedy ani prokázány.7. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:8. Podle § 55 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, má příslušná zdravotní pojišťovna vůči třetí osobě právo na náhradu těch nákladů na hrazené služby, které vynaložila v důsledku zaviněného protiprávního jednání této třetí osoby vůči pojištěnci. Náhrada podle věty první je příjmem fondů zdravotní pojišťovny.9. Podle § 1970 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splacením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.10. Soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně, neboť bylo prokázáno, že žalovaný se vůči pojištěnci žalobkyně dopustil protiprávního jednání, v jehož důsledku byla pojištěnci poskytnuta zdravotní péče, jejíž náklady žalobkyně uhradila. Tyto náklady může dle § 55 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, žalobkyně vymáhat po žalovaném. Tím, že se žalovaný ocitl v prodlení s plněním peněžitého dluhu (§ 1968, 1970 OZ), náleží žalobkyni též požadovaný zákonný úrok z prodlení z nárokované jistiny dle prováděcího předpisu (nařízení vlády č. 351/2013 Sb.).11. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl tak, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku.12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal plně úspěšné žalobkyni náhradu nákladů řízení v celkové výši , částka, , která sestává z paušální náhrady za dva úkony právní služby (výzva k plnění, podání žaloby) po , částka, , učiněné nezastoupeným účastníkem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb.13. O povinnosti žalovaného zaplatit soudní poplatek soud rozhodl v souladu s § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích (dále jen „zákon“), za situace, když žalobkyně je dle § 11 odst. 2 písm. a) zákona osvobozena od soudních poplatků a jejímu návrhu bylo zcela vyhověno, čímž se povinnost zaplatit soudní poplatek přesunula na žalovaného, který byl v řízení neúspěšný. Výše soudního poplatku byla žalovanému vyměřena dle položky 1 bodu 1. písm. a) Sazebníku poplatků.14. Povinnost k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.).