5 C 163/2024-20 — Okresní soud v Kutné Hoře

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení žalované částky s tím, že účastníci uzavřeli smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací, jejichž nedílnou součástí byla též kupní a nájemní smlouva a dále Všeobecné podmínky společnosti , právnická osoba, Na základě smlouvy se žalobkyně zavázala poskytovat žalovanému veřejně dostupné služby elektronických komunikací a služby třetích stran, přičemž žalovaný se zavázal za tyto služby včetně služeb třetích stran řádně platit vyúčtované ceny. Žalovaný porušil své povinnosti, když přestal za poskytnuté služby včetně služeb třetích stran hradit. Žalovaný dluží žalobkyni žalovanou částku.2. Žalovaný se k žalobě, ač mu byla řádně doručena, nevyjádřil.3. Soud ve věci jednal v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), bez přítomnosti účastníků, když žalovaný svou neúčast na jednání ani neomluvil. Žalobkyně se z účasti na jednání omluvila, a souhlasila s projednáním a rozhodnutím věci ve své nepřítomnosti.4. V této věci je dána pravomoc soudu a nikoliv Českého telekomunikačního úřadu, který podle ustanovení § 129 odst. 1 věty první zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, rozhoduje spory mezi osobou vykonávající komunikační činnost (§ 7) na straně jedné, a účastníkem, popřípadě uživatelem na straně druhé, na základě návrhu kterékoliv ze stran sporu, pokud se spor týká povinností uložených tímto zákonem nebo na jeho základě (viz např. usnesení zvláštního senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 5. 2010, sp. zn. Konf 99/2009, ze dne 20. 4. 2011, sp. zn. Konf 4/2011, ze dne 19. 3. 2013, sp. zn. Konf 10/2013). Služby třetích stran odpovídají tzv. službám obsahu ve smyslu § 2 písm. n) zákona číslo 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, které dle stejného ustanovení nejsou službami elektronických komunikací.5. Soud provedl důkazy listinami, které předložili účastníci k prokázání svých tvrzení (ustanovení § 120 odst. 1 o.s.ř.), účastníci provedení dalších důkazů nenavrhovali a potřeba provedení jiných důkazů v řízení nevyšla najevo a po postupu dle § 132 o.s.ř. byl v řízení prokázán následující skutkový stav:6. Mezi účastníky byly uzavřeny smlouvy pro telefonní čísla, číslo, , číslo, , číslo, , tel. číslo, . Smlouvami se žalobkyně zavázala poskytovat žalovanému základní a doplňkové služby elektronických komunikací a žalovaný se zavázal za tyto služby platit sjednanou cenu. Součástí smluv je ujednání o kupní smlouvě na koncové zařízení Alcatel LinkZone MW 45 černý, , číslo, . Kupní cena byla sjednána částkou 1 151 Kč. Žalobkyně poskytla žalovanému slevu z kupní ceny ve výši 970,66 Kč, která byla podmíněna dodržením sjednané doby trvání účastnické smlouvy na 24 měsíců. Žalovaný porušil svou povinnost, když přestal hradit za poskytnuté služby včetně služeb třetích stran. Žalobkyně proto v souladu se smluvními ujednáními smlouvu vypověděla před uplynutím sjednané doby, a žalovanému vyúčtovala část kupní ceny zařízení ve výši poskytnuté slevy. Součástí smluv je dále ujednání o nájmu koncového zařízení Huawei B525, IMEI , číslo, . Žalovaný se zavázal platit žalobkyni nájemné a po skončení smlouvy vrátit zařízení žalobkyni v souladu se smluvními podmínkami, a neučiní-li tak, zavázal se zaplatit smluvní pokutu ve výši 4 000 Kč. Žalovaný nájemné řádně nehradil, dosud dluží žalobkyni částku 126,47 Kč a po skončení nájmu zařízení žalobkyni řádně nevrátil. Žalovaný se také zavázal zaplatit žalobkyni poplatek za vystavení splátkového kalendáře ve výši 200 Kč (prokázáno účastnickými smlouvami a vyúčtováními služeb, ceníkem tarifů a služeb, všeobecnými obchodními podmínkami, ceníkem pronájmu koncových zařízení). Žalobkyně žalovaného k úhradě dluhu řádně vyzvala předžalobní upomínkou (prokázáno předžalobní výzvou ze dne 6. 10. 2023 včetně podacího lístku).7. Po právní stránce soud posoudil vztah účastníků tak, že v souladu s ustanovením § 63 a násl. zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických telekomunikacích, uzavřeli smlouvu o poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací. Pokud jde o koncová zařízení, pak soud posoudil vztah účastníků dle ustanovení § 2079 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), tak, že uzavřeli kupní smlouvu, na základě které bylo dodáno zboží, žalovaný zboží převzal, avšak neuhradil kupní cenu a dále podle § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, jako smlouvu o nájmu movité věci.8. Za shora uvedeného, kdy bylo prokázáno, že nárok žalobkyně je po právu, rozhodl soud, jak uvedeno ve výroku. Tím, že žalovaný svůj dluh nezaplatil v termínu splatnosti, dostal se tak dnem následujícím po dni splatnosti do prodlení. Úrok z prodlení ve smyslu § 1970 o.z. přiznal soud žalobkyni zákonný ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ustanovení § 160 odst. 1 věta první o.s.ř., když neshledal důvody pro její prodloužení.9. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně byla v řízení plně úspěšná a náleží ji plná náhrada účelně vynaložených nákladů řízení a náhrady za daň z přidané hodnoty, jelikož advokátka žalobkyně je plátkyní této daně. Konkrétně má žalobkyně nárok na náhradu částky:- 400 Kč (zaplacený soudní poplatek),o Advokátka žalobkyně učinila v řízení celkem tři úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení (§ 11 odst. 1 písm. a/ adv. tarifu), návrh ve věci samé, výzva k plnění (§ 11 odst. 1 písm. d/; vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarifu).o Mimosmluvní odměna za tři úkony právní služby činí do podání návrhu (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, návrh ve věci samé) 3 x 200 Kč (§ 14b odst. 1 písm. c) bod 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarifu).o Paušální náhrada hotových výdajů advokáta do podání návrhu činí 3 x 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarifu).- 189 Kč (náhrada za 21 % daň z přidané hodnoty z odměny zástupce žalobkyně a jeho hotových výdajů podle § 137 odst. 3 o.s.ř.).Celkem tak má žalobkyně nárok na úhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč, a to k rukám zástupce žalobkyně ve standardní třídenní lhůtě k plnění s počátkem běhu od právní moci rozsudku (§ 149 odst. 1, § 160 odst. 1 o.s.ř.). Pokud se přisouzená částka podrobí testu proporcionality, přiměřenosti a účelnosti (viz rozhodnutí Ústavního soudu Pl. ÚS 25/12 a další rozhodnutí ve věci náhrady nákladů civilního řízení) má soud za to, že obstojí, když odráží jak povahu uplatněného nároku i jeho výši v návaznosti na počet úkonů právní služby.