5 C 237/2024-26 — Okresní soud v Kutné Hoře

1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení žalované částky s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že dne , datum, uzavřela se žalovanou smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě byl žalované poskytnut úvěr ve výši , částka, , a to převodem na účet dne , datum, . Schopnost žalované splácet úvěr byla řádně ověřena podle interní metodiky žalobkyně schválené ČNB. Žalovaná se zavázala splatit úvěr, zaplatit poplatek za jeho poskytnutí ve výši , částka, a poplatek za službu expresního vyplacení úvěru „Presto“ ve výši , částka, , to vše nejpozději do , datum, . Žalovaná byla podle smlouvy také povinna zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny úvěru za dobu od , datum, do , datum, v částce , částka, . Žalovaná přes výzvy žalobkyně dosud na svůj dluh nic neuhradila.2. Žalovaná učinila nesporným, že od žalobkyně obdržela částku , částka, , na kterou dosud nic nezaplatila. Dále uvedla, že smlouvu uzavírala prostřednictvím webových stránek žalobkyně. Namítala, že smlouva je neplatná, neboť nebyly dodrženy zákonné požadavky na dané právní jednání a vzhledem ke způsobu kontraktačního procesu nelze věrohodně prokázat, zda a v jakém znění byla smlouva uzavřena. Dále namítala, že smlouva je od počátku neplatná též z důvodu, že žalobkyně nedostatečně ověřila schopnost žalované splácet úvěr a spokojila se pouze s údaji, které jí ke svým příjmům a výdajům žalovaná sama sdělila, aniž by tyto informace nějak prověřovala. Žalobkyně vůbec nezkoumala výdaje žalované na bydlení, splátky dalších úvěrů, ostatní běžné výdaje na jídlo, za léky, a zda nemá žalovaná zvýšené výdaje související se , podezřelý výraz, stavem. Postup žalobkyně tak byl pouze formální a příjmy a výdaje žalované byly stanoveny tak, aby na požadovaný úvěr dosáhla. Žalovaná byla v době čerpání již vtažena do dluhové spirály a kvůli ostatním závazkům opomenula dluh žalobkyni zaplatit. Žalovaná požádala o možnost uhradit dlužnou částku , částka, žalobkyni ve splátkách po , částka, měsíčně.3. Soud ve věci jednal v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), bez přítomnosti žalované, která se z účasti na jednání omluvila, a bez přítomnosti žalobkyně, která se taktéž z účasti na jednání omluvila a pouze pro případ, že by soud nemohl žalobě v plném rozsahu vyhovět, požádala o vyzvání k doplnění tvrzení a označení důkazů a poskytnutí lhůty při jednání, čemuž soud s ohledem na důvody uvedené dále v odůvodnění rozsudku nevyhověl.4. Soud provedl důkazy listinami, které předložili účastníci k prokázání svých tvrzení (ustanovení § 120 odst. 1 o.s.ř.), účastníci provedení dalších důkazů nenavrhovali a po postupu dle § 132 o.s.ř. byl v řízení prokázán následující skutkový stav:5. Účastníci elektronickými prostředky podepsali dne , datum, smlouvu č. , hodnota, , na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalované částku ve výši , částka, . Totožnost žalované byla zjištěna za pomoci bankovní identity. Žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit poplatek za sjednání úvěru ve výši , částka, a poplatek za službu „Presto“ ve výši , částka, , to vše nejpozději do , datum, . Podle čl. 3 sazebníku má žalobkyně právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky do zaplacení (prokázáno smlouvou č. , hodnota, ze dne , datum, včetně sazebníku, údaji o poskytovateli spotřebitelského úvěru, výpisem bankovní identity a autorizace identity). Peněžní prostředky byly žalované převedeny na účet dne , datum, (prokázáno výpisem bankovní transakce).Žalobkyně před uzavřením smlouvy zjistila, že žalovaná měla čistý měsíční příjem ve výši , částka, (žalovaná uvedla pouze , částka, ) a vypočítané minimální výdaje ve výši , částka, měsíčně (žalovaná uvedla pouze , částka, ), přičemž na splátky dřívějších půjček vynakládala navíc částku , částka, měsíčně. Žalovaná žila ve čtyřčlenné domácnosti se dvěma osobami bez vlastního příjmu; žalobkyně měla stanovenou metodiku pro posuzování úvěruschopnosti (prokázáno identifikovanými příjmy, výpisem o posouzení úvěruschopnosti a obecnými principy posuzování).Žalovaná zatím na dluh nic nezaplatila. K zaplacení dlužné částky ve lhůtě tří dnů byla žalovaná řádně vyzvána upomínkou před podáním žaloby (prokázáno předžalobní výzvou ze dne , datum, včetně podacího lístku).6. Po právní stránce soud posoudil vztah účastníků dle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).7. Žalobkyně smlouvu uzavírala v postavení podnikatele (§ 420 o.z.) a žalovaná v postavení spotřebitele (§ 419 o.z.), a jedná se tedy o spotřebitelskou smlouvu ve smyslu ustanovení § 1810 a násl. o.z. Tím se tak na smlouvu neaplikuje pouze obecná právní úprava obsažená v o.z., ale i úprava obsažená v zákoně o spotřebitelském úvěru, kdy peněžité zápůjčka nebo úvěr je ve smyslu § 2 odst. 1 citovaného zákona spotřebitelským úvěrem.8. Podle § 84 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel před poskytnutím rady podle § 85 odst. 1 nebo posouzením úvěruschopnosti spotřebitele podle § 86 zveřejní nebo spotřebiteli sdělí, jaké informace a doklady pro jejich ověření musí spotřebitel poskytovateli nebo zprostředkovateli poskytnout za účelem posouzení jeho úvěruschopnosti a poskytnutí rady ohledně výběru pro spotřebitele vhodného produktu spotřebitelského úvěru a dobu pro jejich poskytnutí. Tyto informace musí být přiměřené a nezbytné. Žádá-li poskytovatel o tyto informace prostřednictvím zprostředkovatele, zprostředkovatel vyžádané informace předá poskytovateli.9. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.10. Podle § 78 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Povinností je zejména uchovávat mj. dokumenty a záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele. Dokumenty je nutno uchovávat nejméně po dobu pěti let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty a záznamy vznikly.11. Podle § 2991 odst. 1, 2 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.12. Ze shora citovaných ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru vyplývá povinnost poskytovatele úvěru zkoumat schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr nastává tehdy, kdy v závislosti na frekvenci splácení zbude spotřebiteli v jeho osobním/domácím rozpočtu dostatek finančních prostředků na to, aby bez jakýchkoliv problémů a omezení mohl splácet jednotlivé splátky úvěru v předpokládané výši. Proto poskytovatel musí mimo jiné analyzovat spotřebitelův osobní/domácí rozpočet, a to jak stranu příjmů, tak stranu výdajů, a to vždy ve vztahu ke konkrétnímu žadateli o úvěr (tj. konkrétní příjmy ze zaměstnanecké či jiné činnosti, konkrétní náklady na bydlení, dopravu, domácnost nebo nezaopatřené děti, v neposlední řadě též případné závazky žadatele z dříve uzavřených smluv). Analýza pouze některé ze stran rozpočtu sama o sobě k posouzení úvěruschopnosti nepostačuje.13. Na základě zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žalobkyně před uzavřením smlouvy řádně neposoudila schopnost žalované splácet úvěr. Žalobkyně vycházela pouze z informací poskytnutých žalovanou o jejích příjmech a výdajích, které za p