5 C 261/2024-16 — Okresní soud v Kutné Hoře

1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení žalované částky s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že dne , datum, uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru č. SU4004255867, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr na nákup zboží ve výši , částka, , který byl vyplacen přímo prodejci. Nedílnou součástí smlouvy jsou úvěrové podmínky. Žalovaný se zavázal hradit úvěr v 6 pravidelných měsíčních splátkách ve výši , částka, . Žalovaný splátky nehradil řádně a včas, pročež žalobkyně úvěr prohlásila za splatný ke dni , datum, . Dlužná částka se sestává z dlužných splátek úvěru ve výši , částka, , zbylé jistiny úvěru po zesplatnění ve výši , částka, , nákladů upomínání ve výši , částka, a smluvní pokuty ve výši , částka, . Dále žalobkyně požadovala zaplacení úroků z prodlení. Žalovaný přes výzvy žalobkyně dluh neuhradil.2. Žalovaný se k žalobě, ač mu byla řádně doručena, nevyjádřil.3. Žalobkyně souhlasila s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání již v podaném návrhu, žalovaný se k navrženému postupu nevyjádřil, a proto má soud za to, že nemá námitek (§ 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o.s.ř.“). Soud dospěl k závěru, že věc lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, proto postupoval podle ustanovení § 115a o.s.ř. a věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání.4. Soud provedl důkazy listinami, které předložili účastníci k prokázání svých tvrzení (ustanovení § 120 odst. 1 o.s.ř.), účastníci provedení dalších důkazů nenavrhovali a potřeba provedení jiných důkazů v řízení nevyšla najevo a po postupu dle § 132 o.s.ř. byl v řízení prokázán následující skutkový stav:Účastníci uzavřeli dne , datum, smlouvu, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému účelový úvěr na nákup mobilního telefonu ve výši , částka, . Žalovaný se zavázal vrátit úvěr a zaplatit úrok, to vše v 6 pravidelných měsíčních splátkách. Peněžní prostředky byly vyplaceny prodejci , právnická osoba, Smluvní strany si sjednaly úrok ve výši 31,31 % ročně. Podle čl. 5.2 a 5.6 úvěrových podmínek má žalobkyně právo proti žalovanému na smluvní pokutu ve výši 10 % z dlužných splátek (, částka, ), smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny úvěru po zesplatnění (, částka, ), poplatku ve výši , částka, za každou ze tří zaslaných upomínek a poplatek za oznámení o okamžité splatnosti úvěru ve výši , částka, (prokázáno úvěrovou smlouvou č. SU4004255867 ze dne , datum, včetně úvěrových podmínek a sazebníku, formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, potvrzením o poskytnutí úvěru a smlouvou o obchodním zastoupení č. , hodnota, ze dne , datum, ). Žalovaný splátky nehradil řádně a včas, žalobkyně proto úvěr podle smluvních ujednání zesplatnila ke dni , datum, (prokázáno tabulkou umoření, dopisem ze dne , datum, ). K okamžitému zaplacení dlužné částky byl žalovaný opakovaně vyzván, naposledy upomínkou před podáním žaloby (prokázáno upomínkami a předžalobní výzvou ze dne , datum, včetně poštovního podacího archu).5. Po právní stránce soud posoudil vztah účastníků tak, že uzavřeli smlouvu o úvěru v souladu s ustanovením § 2395 občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), podle kterého smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. Za shora uvedeného soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, a proto rozhodl, jak uvedeno ve výroku. Žalovaný své smluvní povinnosti nedostál a úvěr v termínu splatnosti nezaplatil. Tím se žalovaný dostal dnem následujícím po dni splatnosti do prodlení. Úrok z prodlení ve smyslu § 1970 o.z. přiznal soud žalobkyni zákonný ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ustanovení § 160 odst. 1 věta první o.s.ř., když neshledal důvody pro její prodloužení.7. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně byla v řízení plně úspěšná a náleží ji plná náhrada účelně vynaložených nákladů řízení a náhrady za daň z přidané hodnoty, jelikož advokát žalobkyně je plátcem této daně. Konkrétně má žalobkyně nárok na náhradu částky:- , částka, (zaplacený soudní poplatek),o Advokát žalobkyně učinil v řízení celkem tři úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení (§ 11 odst. 1 písm. a/ vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarif), návrh ve věci samé, výzva k plnění (§ 11 odst. 1 písm. d/ adv. tarifu).o Mimosmluvní odměna za úkony právní služby činí do podání návrhu 3 x , částka, (§ 14b odst. 1 písm. c) bod 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarifu).o Paušální náhrada hotových výdajů advokáta do podání návrhu činí 3 x , částka, (§ 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarifu).- , částka, (náhrada za 21% daň z přidané hodnoty z odměny zástupce žalobkyně a jeho hotových výdajů podle § 137 odst. 3 o.s.ř.).Celkem tak má žalobkyně nárok na úhradu nákladů řízení ve výši , částka, , a to k rukám zástupce žalobkyně ve standardní třídenní lhůtě k plnění s počátkem běhu od právní moci rozsudku (§ 149 odst. 1, § 160 odst. 1 o.s.ř.). Pokud se přisouzená částka podrobí testu proporcionality, přiměřenosti a účelnosti (viz rozhodnutí Ústavního soudu Pl. ÚS 25/12 a další rozhodnutí ve věci náhrady nákladů civilního řízení) má soud za to, že obstojí, když odráží jak povahu uplatněného nároku i jeho výši v návaznosti na počet úkonů právní služby.