5 C 315/2024-15 — Okresní soud v Kutné Hoře

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení zažalované částky s tím, že žalovaný uzavřel se společností , právnická osoba, ., IČO , IČO, , dne , datum, smlouvu o úvěru, na základě které mu banka poskytla úvěr ve sjednané výši , částka, za dohodnutých podmínek. Žalovaný se ve smlouvě zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Žalovaný své povinnosti neplnil řádně a včas, a proto banka ke dni , datum, využila svého práva a úvěr zesplatnila. Smlouvou ze dne , datum, byla předmětná pohledávka za žalovaným postoupena z banky na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno. Dluh žalovaného se sestává z nezaplacené jistiny ve výši , částka, , úroků ke dni zesplatnění ve výši , částka, a úroků z prodlení ke dni zesplatnění ve výši , částka, . Žalovaný ani přes zaslanou předžalobní výzvu ničeho nezaplatil.2. Žalovaný se k žalobě, ač mu byla řádně doručena, nevyjádřil.3. Účastníci se k výzvě soudu, zda souhlasí s projednáním a rozhodnutí věci bez nařízení ústního jednání, nevyjádřili, a proto má soud za to, že nemají námitek (§ 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o.s.ř.“). Soud dospěl k závěru, že věc lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, proto postupoval podle § 115a o.s.ř. a věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání.4. Soud provedl důkazy listinami, které předložili účastníci k prokázání svých tvrzení (ustanovení § 120 odst. 1 o.s.ř.), účastníci provedení dalších důkazů nenavrhovali a potřeba provedení jiných důkazů v řízení nevyšla najevo a po postupu dle § 132 o.s.ř. byl v řízení prokázán následující skutkový stav:5. Žalovaný požádal o poskytnutí úvěru, kdy v žádosti uvedl, že jeho průměrný měsíční příjem od zaměstnavatele , právnická osoba, činí , částka, , přičemž bydlí u rodičů a nemá k žádné osobě vyživovací povinnost (prokázáno žádostí o úvěr a výpisem z účtu žalovaného). , právnická osoba, ., IČO , IČO, , a žalovaný uzavřeli dne , datum, smlouvu, na jejímž základě se banka zavázala žalovanému poskytnout úvěr ve výši , částka, , přičemž žalovaný se zavázal splatit prostřednictvím pravidelných měsíčních splátek po , částka, k 15. kalendářnímu dni v měsíci, přičemž by splácel v období od , datum, do nejpozději , datum, . Sjednaná úroková sazba činila 11,99 % ročně (prokázáno smlouvou ze dne , datum, ). Žalovaný dne , datum, čerpal celou částku , částka, , přičemž své povinnosti neplnil řádně a včas, přičemž na jistině dluží , částka, (prokázáno výpisy z úvěrového účtu a podklady žalobkyně). Banka žalovaného vyzývala ke splacení dluhu (prokázáno výzvami ze dne , datum, a , datum, ). Smlouvou ze dne , datum, pohledávku za žalovaným banka postoupila na žalobkyni, o čemž byl žalovaný vyrozuměn a zároveň byl žalobkyní vyzván k zaplacení dlužné částky s upozorněním, že v opačném případě se bude žalobkyně svého nároku domáhat soudní cestou (prokázáno dohodou o úplatě ze dne , datum, včetně seznamu postoupených pohledávek, oznámením o postoupení pohledávky ze dne , datum, a předžalobní výzvou ze dne , datum, včetně podacího lístku).6. Po právní stránce soud postupoval dle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) a dále dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“). Podle ustanovení § 2395 o.z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Za shora uvedeného soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, a proto rozhodl, jak uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalovaný neplnil své smluvní povinnosti splácet poskytnutý úvěr řádně a včas. Dluh žalovaného z úvěru se stal v souladu se smlouvou splatným, čímž žalovanému vznikla povinnost na navrácení dosud nesplacené jistiny včetně úroků. Tím, že žalovaný svůj dluh nezaplatil v termínu splatnosti, dostal se tak dnem následujícím po dni splatnosti do prodlení. Úrok z prodlení ve smyslu § 1970 o.z. přiznal soud žalobkyni zákonný ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ustanovení § 160 odst. 1 věta první o.s.ř., když neshledal důvody pro její prodloužení.8. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně byla v řízení plně úspěšná a náleží ji plná náhrada účelně vynaložených nákladů řízení. Konkrétně má žalobkyně nárok na náhradu částky:- , částka, (zaplacený soudní poplatek),- Advokát žalobkyně učinil v řízení celkem tři úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení (§ 11 odst. 1 písm. a/ adv. tarifu), návrh ve věci samé, výzva k plnění (§ 11 odst. 1 písm. d/; vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarifu),o Mimosmluvní odměna za tři úkony právní služby činí do podání návrhu (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, návrh ve věci samé) 3 x , částka, (§ 14b odst. 1 písm. a), b), c) bod 3. vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarifu),o Paušální náhrada hotových výdajů advokáta činí 3 x , částka, (§ 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarifu),- , částka, (náhrada za 21 % daň z přidané hodnoty z odměny zástupce žalobkyně a jeho hotových výdajů podle § 137 odst. 3 o.s.ř.).Celkem tak má žalobkyně nárok na úhradu nákladů řízení ve výši , částka, , a to k rukám zástupce žalobkyně ve standardní třídenní lhůtě k plnění s počátkem běhu od právní moci rozsudku (§ 149 odst. 1, § 160 odst. 1 o.s.ř.).