5 C 316/2024-30 — Okresní soud v Kutné Hoře

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalovaném zaplacení zažalované částky s tím, že účastníci uzavřeli dne 9. 6. 2021 smlouvu o úvěru, jejíž nedílnou součástí jsou úvěrové podmínky banky. Na základě této smlouvy žalobkyně žalovanému poskytla úvěr ve výši 70 000 Kč. Úrok byl sjednán ve výši 11,9 % ročně. Žalovaný úvěr čerpal a zavázal se jej splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve sjednané výši 2 377 Kč splatných k 20. dni v měsíci, vedle splátek se dále zavázal hradit poplatky dle sazebníku. Splátky však neplnil řádně a včas a byl tak v prodlení s úhradou anuitních splátek a poplatků, pročež žalobkyně po marném upomínání v souladu se smluvními ujednáními oznámila žalovanému, že celý zbytek úvěru zesplatnila ke dni 17. 4. 2024. Dlužná částka se sestává z neuhrazené jistiny ve výši 16 907,27 Kč a poplatků ve výši 504 Kč. Žalobkyně dále požadovala kapitalizované úroky ve výši 1 219,92 Kč, kapitalizované úroky z prodlení ve výši 514,37 Kč, běžící úroky a běžící úroky z prodlení.2. Žalobkyně dále žalobu odůvodnila tím, že uzavřela se žalovaným smlouvu o účtu č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , jejíž nedílnou součástí jsou obchodní podmínky banky. Na základě této smlouvy banka zřídila žalovanému běžný účet. Žalovaný se na účtu dostal do nepovoleného debetního zůstatku ve výši 698,93 Kč, který přes upomínky nevyrovnal. Žalobkyně požadovala také úroky z prodlení.3. Žalovaný dluh nezaplatil ani po předžalobní výzvě.4. Žalovaný se k žalobě, ač mu byla řádně doručena, nevyjádřil.5. Soud se v prvé řadě zabýval otázkou své mezinárodní příslušnosti za situace, kdy žalovaný je subjektem cizího práva, když tato skutečnost zakládá cizí prvek ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) číslo 1215/2012 (dále jen „nařízení Brusel I bis“), a dospěl k závěru, že zdejší soud je s ohledem na úpravu obsaženou v čl. 4 odst. 1 a čl. 18 odst. 2 nařízení Brusel I bis mezinárodně příslušným ve věci rozhodnout, neboť žalovaný má bydliště na území České republiky.6. Žalobkyně souhlasila s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaný se k navrženému postupu nevyjádřil, a proto má soud za to, že nemá námitek (§ 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o.s.ř.“). Soud dospěl k závěru, že věc lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, proto postupoval podle ustanovení § 115a o.s.ř. a věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání.7. Soud provedl důkazy listinami, které předložili účastníci k prokázání svých tvrzení (ustanovení § 120 odst. 1 o.s.ř.), účastníci provedení dalších důkazů nenavrhovali a potřeba provedení jiných důkazů v řízení nevyšla najevo a po postupu dle § 132 o.s.ř. byl v řízení prokázán následující skutkový stav:8. Účastníci uzavřeli smlouvu, podle které žalobkyně poskytla žalovanému na jeho účet bezhotovostním převodem částku 70 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky žalobkyni vrátit v pravidelných měsíčních splátkách (celkem 36 splátek) včetně příslušenství a smluvených poplatků ve výši 2 377 Kč ke každému 20. dni v měsíci (prokázáno smlouvou o úvěru ze dne 9. 6. 2021, výpisem úvěrového účtu, interním účetním dokladem o čerpání úvěru, sazebníkem poplatků). Protože žalovaný nehradil úvěr v souladu se smlouvou a podmínkami, žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni 17. 4. 2024 a vyzvala žalovaného k úhradě (prokázáno dopisem ze dne 28. 2. 2024). Účastníci dále uzavřeli smlouvu, podle které žalobkyně zřídila žalovanému běžný účet č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, . Žalovaný porušil smluvní podmínky, když účet nedovoleně přečerpal a přes upomínky nevyrovnal nepovolený debetní (záporný) zůstatek ve výši 698,93 Kč (prokázáno smlouvou ze dne 24. 7. 2012, výzvou ze dne 29. 11. 2023, oznámením o zrušení účtu ze dne 24. 1. 2024, výpisem z účtu). Žalovaný tak dluží žalobkyni ke dni podání žaloby zažalovanou částku a příslušenství (smluvní úrok a zákonný úrok z prodlení). Přes výzvu žalovaný dluh v zažalované výši žalobkyni nezaplatil (prokázáno předžalobní upomínkou ze dne 9. 5. 2024 včetně podacího archu).9. Po právní stránce soud posoudil vztah účastníků tak, že uzavřeli smlouvu o úvěru v souladu s ustanovením § 2395 občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), podle kterého smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dále uzavřeli smlouvu o běžném účtu v souladu s ustanovením § 708 a násl. zák. č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku ve znění účinném do 31. 12. 2013, podle kterého smlouvou o běžném účtu se zavazuje banka zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, přijímat na zřízený účet peněžní prostředky, vyplácet z něj peněžní prostředky nebo z něj či na něj provádět jiné platební transakce. Podle § 711 smlouva o běžném účtu může stanovit, že banka provede do určité částky příkazy k platbám, i když k tomu není dostatek peněžních prostředků na účtu. Nejsou-li práva a povinnosti stran při poskytnutí těchto peněžních prostředků sjednány ve smlouvě o běžném účtu, řídí se úpravou smlouvy o úvěru (§ 497 a násl.).10. Za shora uvedeného soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, a proto rozhodl, jak uvedeno ve výroku. Žalovaný své smluvní povinnosti nedostál a úvěr v termínu splatnosti nezaplatil. Tím se žalovaný dostal dnem následujícím po dni splatnosti do prodlení. Žalovaný dále porušil své smluvní povinnosti, když nedovoleně přečerpal zůstatek na běžném účtu a takto vyčerpané peněžní prostředky žalobkyni nevrátil. Úrok z prodlení ve smyslu § 1970 o.z. přiznal soud žalobkyni zákonný ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud žalobkyni přiznal také smluvní úrok ve výši 11,9 % ročně z dlužné jistiny úvěru. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ustanovení § 160 odst. 1 věta první o.s.ř., když neshledal důvody pro její prodloužení.11. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně byla v řízení plně úspěšná a náleží ji plná náhrada účelně vynaložených nákladů řízení a náhrady za daň z přidané hodnoty, jelikož advokát žalobkyně je plátcem této daně. Konkrétně má žalobkyně nárok na náhradu částky:- 800 Kč (zaplacený soudní poplatek),- Advokát žalobkyně učinil v řízení celkem tři úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení (§ 11 odst. 1 písm. a/ vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarif), návrh ve věci samé, výzva k plnění (§ 11 odst. 1 písm. d/ adv. tarifu),o Mimosmluvní odměna za tři úkony právní služby činí do podání návrhu (převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé, výzva k plnění) 3 x 300 Kč (§ 14b odst. 1 písm. c) bod 2 vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarifu),o Paušální náhrada hotových výdajů advokáta do podání návrhu činí 3 x 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarifu),- 252 Kč (náhrada za 21% daň z přidané hodnoty z odměny zástupce žalobkyně a jeho hotových výdajů podle § 137 odst. 3 o.s.ř.).Celkem tak má žalobkyně nárok na úhradu nákladů řízení ve výši 2 252 Kč, a to k rukám zástupce žalobkyně ve standardní třídenní lhůtě k plnění s počátkem běhu od právní moci rozsudku (§ 149 odst. 1, § 160 odst. 1 o.s.ř.).