5 C 357/2024-16 — Okresní soud v Kutné Hoře

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení žalované částky s tím, že účastníci uzavřeli smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací, jejichž nedílnou součástí byla též kupní smlouva a dále Všeobecné podmínky společnosti T-Mobile Czech Republic a.s. Na základě smluv se žalobkyně zavázala poskytovat žalovanému veřejně dostupné služby elektronických komunikací a služby třetích stran, přičemž žalovaný se zavázal za tyto služby včetně služeb třetích stran řádně platit vyúčtované ceny. Žalovaný porušil své povinnosti, když přestal za poskytnuté služby včetně služeb třetích stran hradit. Žalovaný dluží žalobkyni žalovanou částku.2. Žalovaný se k žalobě, ač mu byla řádně doručena, nevyjádřil.3. Žalobkyně souhlasila s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaný se k navrženému postupu nevyjádřil, a proto má soud za to, že nemá námitek (§ 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o.s.ř.“). Soud dospěl k závěru, že věc lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, proto postupoval podle ustanovení § 115a o.s.ř. a věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání., právnická osoba, této věci je dána pravomoc soudu a nikoliv Českého telekomunikačního úřadu, který podle ustanovení § 129 odst. 1 věty první zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, rozhoduje spory mezi osobou vykonávající komunikační činnost (§ 7) na straně jedné, a účastníkem, popřípadě uživatelem na straně druhé, na základě návrhu kterékoliv ze stran sporu, pokud se spor týká povinností uložených tímto zákonem nebo na jeho základě (viz např. usnesení zvláštního senátu Nejvyššího správního soudu ze dne , datum, , sp. zn. Konf 99/2009, ze dne , datum, , sp. zn. Konf 4/2011, ze dne , datum, , sp. zn. Konf 10/2013). Služby třetích stran odpovídají tzv. službám obsahu ve smyslu § 2 písm. n) zákona číslo 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, které dle stejného ustanovení nejsou službami elektronických komunikací.5. Soud provedl důkazy listinami, které předložili účastníci k prokázání svých tvrzení (ustanovení § 120 odst. 1 o.s.ř.), účastníci provedení dalších důkazů nenavrhovali a potřeba provedení jiných důkazů v řízení nevyšla najevo a po postupu dle § 132 o.s.ř. byl v řízení prokázán následující skutkový stav:Mezi účastníky byly uzavřeny smlouvy pro telefonní (účastnická) čísla , hodnota, a INST10444895 (prokázáno smlouvami č. , hodnota, ze dne , datum, a č. , hodnota, ze dne , datum, ). Smlouvami se žalobkyně zavázala poskytovat žalovanému základní a doplňkové služby elektronických komunikací a žalovaný se zavázal za tyto služby platit sjednanou cenu. Součástí smluv je ujednání o kupní smlouvě na koncové zařízení typu , jméno FO, 10S 64GB - šedý (BA). Kupní cena byla sjednána částkou , částka, . Účastníci se dohodli na úhradě kupní ceny za koncové zařízení formou pravidelných měsíčních splátek s tím, že akontace (první splátka při převzetí zařízení) činí , částka, a byla žalovaným uhrazena při převzetí zařízení. Smlouva dále stanovila, že neuhrazením příslušné splátky ve splatnosti se stávají splatnými dosud všechny neuhrazené splátky. Žalovaný porušil svou povinnost, když přestal hradit předepsané splátky za koncové zařízení a za služby volání na speciálně zpoplatněná čísla. Žalobkyně žalovaného k úhradě dluhu řádně vyzvala předžalobní upomínkou (prokázáno upomínkou ze dne , datum, ).6. Po právní stránce soud posoudil vztah účastníků tak, že v souladu s ustanovením § 63 a násl. zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických telekomunikacích, uzavřeli smlouvu o poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací. Pokud jde o koncová zařízení, pak soud posoudil vztah účastníků dle ustanovení § 2079 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), tak, že uzavřeli kupní smlouvu, na základě které bylo dodáno zboží, žalovaný zboží převzal, avšak neuhradil kupní cenu.7. Za shora uvedeného, kdy bylo prokázáno, že nárok žalobkyně je po právu, rozhodl soud, jak uvedeno ve výroku. Tím, že žalovaný svůj dluh nezaplatil v termínu splatnosti, dostal se tak dnem následujícím po dni splatnosti do prodlení. Úrok z prodlení ve smyslu § 1970 o.z. přiznal soud žalobkyni zákonný ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ustanovení § 160 odst. 1 věta první o.s.ř., když neshledal důvody pro její prodloužení.8. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně byla v řízení plně úspěšná a náleží ji plná náhrada účelně vynaložených nákladů řízení a náhrady za daň z přidané hodnoty, jelikož advokát žalobkyně je plátcem této daně. Konkrétně má žalobkyně nárok na náhradu částky:- , částka, (zaplacený soudní poplatek),o Advokát žalobkyně učinil v řízení celkem tři úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení (§ 11 odst. 1 písm. a/ vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarif), návrh ve věci samé, výzva k plnění (§ 11 odst. 1 písm. d/ adv. tarifu).o Mimosmluvní odměna za tři úkony právní služby činí do podání návrhu (převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé, výzva k plnění) 3 x , částka, (§ 14b odst. 1 písm. c) bod 2 vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarifu).o Paušální náhrada hotových výdajů advokáta do podání návrhu činí 3 x , částka, (§ 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarifu).- , částka, (náhrada za 21% daň z přidané hodnoty z odměny zástupce žalobkyně a jeho hotových výdajů podle § 137 odst. 3 o.s.ř.).Celkem tak má žalobkyně nárok na úhradu nákladů řízení ve výši , částka, , a to k rukám zástupce žalobkyně ve standardní třídenní lhůtě k plnění s počátkem běhu od právní moci rozsudku (§ 149 odst. 1, § 160 odst. 1 o.s.ř.).