5 C 68/2024-37 — Okresní soud v Kutné Hoře

1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení žalované částky s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že dne 25. 1. 2022 uzavřela žalovaná s právním předchůdcem žalobkyně, společností , právnická osoba, ., smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, a to v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaná se zavázala za poskytnutí peněžních prostředků věřiteli zaplatit úrok v pevné výši 761 Kč, úhradu za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši 7 350 Kč, úhradu za administrativní činnost ve výši 2 077 Kč a úhradu za umožnění splátek v bydlišti žalované ve výši 2 700 Kč. Žalovaná splátky nehradila řádně a včas, v důsledku čehož se stal její závazek splatným v celém rozsahu. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 2. 8. 2023 uzavřené mezi původním věřitelem a žalobkyní došlo s účinností ke dni 7. 8. 2023 k postoupení pohledávky za žalovanou na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno přípisem. Přes výzvy žalobkyně žalovaná zbytek dluhu neuhradila.2. Žalovaná se k žalobě, ač jí byla řádně doručena, nevyjádřila.3. Soud ve věci jednal v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), bez přítomnosti žalované, která se soudu ani neomluvila.4. Soud provedl důkazy listinami, které předložili účastníci k prokázání svých tvrzení (ustanovení § 120 odst. 1 o.s.ř.), účastníci provedení dalších důkazů nenavrhovali a po postupu dle § 132 o.s.ř. byl v řízení prokázán následující skutkový stav:5. Právní předchůdce žalobkyně, společnost , právnická osoba, ., a žalovaná uzavřeli dne 25. 1. 2022 smlouvu, na jejímž základě žalovaná při podpisu smlouvy převzala částku 15 000 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit v souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků dlužnou částku ve výši 27 888 Kč, a to ve 14 pravidelných měsíčních splátkách. Dlužná částka je vypočtena jako součet poskytnuté částky ve výši 15 000 Kč, úroku ve výši 761 Kč, úhradu za poskytnutí úvěru ve výši 7 350 Kč, nákladů na vyhodnocení ve výši 2 077 Kč a inkasního poplatku ve výši 2 700 Kč. Ve smlouvě si strany ujednaly úrok ve výši 8 % ročně (vše prokázáno smlouvou č. , hodnota, ). V den podpisu smlouvy byla žalovanou vyplněna, resp. podepsána, žádost o úvěr, podle níž měla být žalovaná zaměstnanou osobou bez vyživovacích povinností. Její mzda měla činit 19 010 Kč, přičemž měsíční výdaje čítaly 4 500 Kč na bydlení a energie, 3 000 Kč na jídlo a další osobní náklady a 6 000 Kč na měsíční splátky stávajících půjček (prokázáno žádostí o úvěr). Žalovaná dluh nesplácela řádně a včas dle smluvených ujednání, dosud zaplatila částku ve výši 6 000 Kč (prokázáno tabulkou o umoření dluhu). Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni, o čemž byla žalovaná vyrozuměna (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 2. 8. 2023 včetně seznamu pohledávek a oznámením ze dne 23. 8. 2023). K zaplacení zbývající dlužné částky byla žalovaná žalobkyní vyzvána dopisem ze dne 1. 11. 2023 s tím, že tak měla učinit do 16. 11. 2023 (prokázáno předžalobní výzvou včetně poštovního podacího archu).6. Po právní stránce soud posoudil vztah účastníků dle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).7. Žalobkyně, resp. její právní předchůdce, smlouvu uzavírala v postavení podnikatele (§ 420 o.z.) a žalovaná v postavení spotřebitele (§ 419 o.z.), a jedná se tedy o spotřebitelskou smlouvu ve smyslu ustanovení § 1810 a násl. o.z. Tím se tak na smlouvu neaplikuje pouze obecná právní úprava obsažená v o.z., ale i úprava obsažená v zákoně o spotřebitelském úvěru, dle níž peněžitá zápůjčka je ve smyslu § 2 odst. 1 citovaného zákona spotřebitelským úvěrem.8. Podle § 84 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel před poskytnutím rady podle § 85 odst. 1 nebo posouzením úvěruschopnosti spotřebitele podle § 86 zveřejní nebo spotřebiteli sdělí, jaké informace a doklady pro jejich ověření musí spotřebitel poskytovateli nebo zprostředkovateli poskytnout za účelem posouzení jeho úvěruschopnosti a poskytnutí rady ohledně výběru pro spotřebitele vhodného produktu spotřebitelského úvěru a dobu pro jejich poskytnutí. Tyto informace musí být přiměřené a nezbytné. Žádá-li poskytovatel o tyto informace prostřednictvím zprostředkovatele, zprostředkovatel vyžádané informace předá poskytovateli.9. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.10. Podle § 78 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Povinností je zejména uchovávat mj. dokumenty a záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele. Dokumenty je nutno uchovávat nejméně po dobu pěti let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty a záznamy vznikly.11. Podle § 2991 odst. 1, 2 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.12. Ze shora citovaných ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru vyplývá povinnost poskytovatele úvěru zkoumat schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr nastává tehdy, kdy v závislosti na frekvenci splácení zbude spotřebiteli v jeho osobním/domácím rozpočtu dostatek finančních prostředků na to, aby bez jakýchkoliv problémů a omezení mohl splácet jednotlivé splátky úvěru v předpokládané výši. Proto poskytovatel musí mimo jiné analyzovat spotřebitelův osobní/domácí rozpočet, a to jak stranu příjmů, tak stranu výdajů, a to vždy ve vztahu ke konkrétnímu žadateli o úvěr (tj. konkrétní příjmy ze zaměstnanecké či jiné činnosti, konkrétní náklady na bydlení, dopravu, domácnost nebo nezaopatřené děti, v neposlední řadě též případné závazky žadatele z dříve uzavřených smluv). Analýza pouze některé ze stran rozpočtu sama o sobě k posouzení úvěruschopnosti nepostačuje.13. Ze smluv se podává pouze obecná formulace, že spotřebitel poskytl věřiteli úplné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr, přičemž věřitel tyto informace ověřil a vyhodnotil. Před uzavřením smlouvy byla vyplněna žádost o úvěr, ve které byly uvedeny měsíční příjmy a výdaje žalované, které nebyly nikterak doloženy. K tomu je třeba podotknout, že věřitel neprováděl lustraci žalované v příslušných rejstřících, zda je skutečně solventní osobou, ačkoliv ze samotné žádosti vyplývalo, že nejvyšší měsíční náklady žalované činí splátky na splácení půjček. Nadto byla výše měsíčních výdajů žalované uvedena v takové částce, že tato nemohla odpovídat skutečnosti. Soud je tak přesvědčen, že taková výše výdajů byla stanovena účelově, aby příjmy žalované převyšovaly její výdaje. Za takového stavu se ovšem věřitel nemohl spokojit s pouhými tvrzeními žalované, nicméně měl sám žalovanou vyzvat, aby své příjmy a především výdaje doložila (např. výplatními páskami, nájemní smlouvou, stanovením záloh za energie, apod.). Soud má tedy za to, že žádost o úvěr byla vyplněna pouze jako formalita, aniž by měl věřitel skutečnou snahu alespoň trochu zjistit skutečné majetkové poměry žalované. Nutno dodat, že pokud měl věřitel i podklady pro příjmy a výdaje žalované v době uzavírání smluv, bylo jeho povinností tyto podklady ve smyslu § 78 zákona o spotřebitelském úvěru uchovat.14. Další dokumenty vážící s