4 C 143/2025-49 — Okresní soud v Kutné Hoře

1. Žalobkyně se domáhala stanovení povinnosti žalovanému zaplatit částku 79 000,31 Kč s příslušenstvím. Svůj nárok odůvodnila tím, že dne , datum, uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně , právnická osoba, . (dále jen právní předchůdkyně) s žalovaným smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě poskytla žalovanému částku 79 000,31 Kč. Tuto částku měl žalovaný vrátit společně se smluvním úrokem ve výši 146,949 % ročně. Smlouva měla být uzavřena prostřednictvím registrace žalovaného na stránkách , web, , kde se žalovaný nejprve zaregistroval pomocí osobních údajů, telefonního čísla a emailové adresy. Následně prostřednictvím webového rozhraní měl podat návrh na uzavření smlouvy, kterou mu právní předchůdkyně žalobkyně prostřednictvím webového rozhraní předložila ke schválení. Žalovaný se měl dostat se splácením svého závazku do prodlení a ke dni , datum, , což bylo sjednané datum splatnosti, nesplatil svůj závazek v plné výši. Dne , datum, byla uzavřena smlouva o postoupení pohledávek mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní. Dodatkem č. , hodnota, ze dne , datum, byla následně smlouva o postoupení pohledávek prodlužována. Žalovaný dlužné částky neuhradil ani po tom, co byl žalobkyní vyzván k plnění.2. Žalovaný se věci vyjádřil s tím, že nikdy žádný úvěr s uvedenou společností nesjednal a smlouvu o poskytnutí finančních prostředků nikdy nepodepisoval a domnívá se, že se stal obětí podvodu. Dále žalovaný uvedl, že si nepamatuje své číslo účtu, neboť ho nepoužívá. Úvěr si nebral a neví o tom, jestli mu taková částka přišla, s účtem disponovala i jeho manželka, která v lednu zemřela. Dále tvrdí, že nejde o jediný případ, kdy jsou na nějaké smlouvě jeho falešné podpisy.3. Soud po provedeném dokazování zjistil následující skutkový stav.4. Z úvěrové smlouvy ze dne , datum, a standartních informací o spotřebitelském úvěru s dodatkem o navýšení úvěru a standartních podmínek pro úvěrové smlouvy soud zjistil, že jde o smlouvu o revolvingovém úvěru s výší prvního plnění ve výši 30 000 Kč, úrokovou sazbou 146,949 % ročně, RPSN 299,98 % a celkovou splatnou částkou 71 838,95 Kč. Na smlouvě pak absentuje podpis žalovaného. Standartní informace o spotřebitelském úvěru pak obsahují informace jako jsou například popis spotřebitelského úvěru, celkovou výši spotřebitelského úvěru ve výši 40 000 Kč, dobu čerpání neurčitou, náklady a další náklady na spotřebitelský úvěr, RPSN, či zákonné informace. Dodatek o navýšení ze dne , datum, pak obsahuje informace o tom, že se původní úvěrový rámec navyšuje Standartní podmínky pro úvěrové smlouvy pak obsahují souhrn zákonných i dalších informací pro spotřebitele o spotřebitelském úvěru.5. Z potvrzení o platbě , datum, , , datum, , , datum, , , datum, a , datum, soud zjistil, že na účet žalovaného bylo postupně v tyto dny připsáno celkem 77 900 Kč.6. Z přehledu transakcí soud zjistil, že žalovaný na dluh celkem zaplatil 70 331,35 Kč.7. Z faktury ze dne , datum, soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně dne , datum, vystavila žalovanému fakturu kde uvedla celkovou dlužnou částku 79 000,31 Kč a minimální částku k okamžitému zaplacení 36 969,09 Kč.8. Z podacího lístku ze dne , datum, soud zjistil, že zástupce žalobkyně poslal žalovanému toho dne doporučenou zásilku.9. Ze smlouvy o postoupení pohledávky a smlouvy o opakovaném postoupení pohledávek soud zjistil, že žalobkyně uzavřela s právní předchůdkyní dne , datum, smlouvu o postoupení pohledávek, kterou následně pomocí dodatků prodlužovala.10. Ze seznamu postoupených pohledávek soud zjistil, že mezi postoupenými pohledávkami je i pohledávka za žalovaným.11. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému oznámila postoupení pohledávky na žalobkyni.12. Z výpisu plateb , právnická osoba, ze dne , datum, soud zjistil, že žalovanému bylo na účet celkem připsáno 77 900 Kč.13. Soud posoudil skutkový stav po stránce právní následovně:14. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.15. Podle § 561 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.z.“), k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.16. V projednávaném případě nebylo prokázáno, že by žalovaný listinu označenou jako „Smlouva o úvěru ze dne , datum, podepsal. Podle zák. č. 397/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru v elektronické transakce, v němž jsou zakotveny požadavky na elektronický podpis, lze k podepisování elektronickým podpisem použít kvalifikovaný elektronický podpis (srov. § 5), uznávaný elektronický podpis (srov. § 6), nebo případně jiný typ elektronického podpisu (srov. § 7). Samotné přímo použitelné nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 (dále jen „eIDAS“) ve svém čl. 25 odst. 2 právní účinky rovnocenné s vlastnoručním podpisem spojuje pouze s kvalifikovaným elektronickým podpisem. Takový podpis však k podepsání písemnosti nebyl použit. Použití jiné formy elektronického podpisu pak soud hodnotí s přihlédnutím k ustanovení § 562 o.z., které stanoví, že písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Dle soudu však žalobkyně neprokázala, že by písemnost byla podepsána způsobem, který by zaručoval integritu podepisovaného dokumentu a identifikaci osoby, která podpis připojuje, tedy že by osoba podávající žádost prostřednictvím internetových stránek, kdy smlouva je uzavřena, když si ji zákazník v systému , web, zobrazí souhlasila se zněním smlouvy v podobě, jaká je soudu předkládána. Žalovaný uvedl, že v současné době po smrti manželky není toto ojedinělý případ, kdy by byly využity jeho osobní údaje bez jeho vědomí. Soud žalobkyni o potřebě prokázat dané skutečnosti nemohl poučit, jelikož se na jednání ve věci nedostavila. Jelikož však bylo prokázáno zaslání 77 900 Kč na účet žalovaného a nebyl prokázán žádný právní důvod zaslání těchto prostředků, jedná se o bezdůvodné obohacení, které je žalovaný povinen vrátit ve smyslu § 2991 odst. 1 o. z. Jelikož žalovaný uhradil celkem 70 331,35 Kč, byla tato částka odečtena od částky poskytnuté. Žalovanému tedy zbývá k zaplacení částka 7 568,65 Kč, kdy úrok z prodlení byl stanoven ode dne následujícího po vyhlášení rozsudku, tedy od , datum, ve výši specifikované v § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění. Ve zbývající části včetně příslušenství soud žalobu zamítl.17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalovanému, jenž byl v řízení úspěšnější nárok na poměrnou náhradu nákladů řízení ve výši 80,84 % a to v částce 727,56 Kč. Tato částka byla rozdílem úspěchu a neúspěchu žalovaného ve věci. Tyto náklady pak sestávají z nákladů nezastoupeného účastníka v částce 300 Kč za každý úkon podle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. Konkrétně jde podle § 1 odst. 3 písmene a) vyhlášky o jedno písemné podání ve věci samé ze dne , datum, a dvě účasti na soudním jednání podle § 1 odst. 3 písmene c) zákona č. 254/2015 Sb.18. Povinnost k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.). O splatnosti náhrady nákladů řízení k rukám zástupkyně žalobkyně soud rozhodl podle § 149 odst. 1 o. s. ř.