Okresní soud v Kutné Hoře 11 C 113/2026-14 – Dodávky energie
Okresní soud v Kutné Hoře · 1. 9. 2026
Aplikovaná ustanovení
Související právní otázky
O co šlo
o zaplacení 52 214,19 Kč s příslušenstvím
Žalobkyně se podanou žalobou po žalované domáhá zaplacení celkové částky ve výši 52 214,19 Kč s příslušenstvím z titulu neplnění platebních povinností, vyplývajících ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny, uzavřené s žalovanou dne 2. 4. 2010. Žalobkyně se citovanými smlouvami zavázala dodávat žalované do odběrného místa na adrese , adresa, elektřinu, za což se žalovaná zavázala hradit sjednanou cenu. Žalovaná své povinnosti ze smlouvy neplnila, když za období od 15. 11. 2022 do 30. 6. 2023 neuhradila za dodanou elektřinu, související služby v celkové výši 58 326,69 Kč. Po splatnosti vyúčtování žalovaná uhradila celkem 6 112,50 Kč.2. Žalovaná se k věci nevyjádřila.3. Ve věci dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu:4. Žalobkyně sjednala se žalovanou dne 2. 4. 2010 smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, čímž se žalobkyně zavázala dodávat žalované elektřinu do odběrného místa na adrese , adresa, a poskytovat s tím související služby; žalovaná se smlouvou zavázala elektřinu odebrat a řádně a včas uhradit její cenu i cenu za poskytnuté služby (prokázáno smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny, VOPDE). Žalovaná spotřebovala za období od 15. 11. 2022 do 30. 6. 2023 elektřinu v ceně 58 326,69 Kč (prokázáno vyúčtováním č. , hodnota, ). Po splatnosti vyúčtování žalovaná uhradila na pohledávku žalobkyně celkem 6 112,50 Kč. Žalované byla zaslána předžalobní výzva k plnění (prokázáno předžalobní výzvou, včetně poštovního podacího archu).5. Podle § 50 odst. 2 věty prvé zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon (dále jen „e. z.“), se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny zavazuje výrobce nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice.6. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením.7. Soud dospěl k závěru, že účastníci uzavřeli smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny dle § 50 e. z., na základě, které žalobkyně dodávala žalované elektřinu a žalovaná se zavázala za odebranou elektřinu a za služby s jejich poskytováním související zaplatit sjednanou cenu. Žalobkyně prokázala vznik závazkového vztahu i skutečnost, že svému závazku ze smluv dostála a žalované na sjednané odběrné místo elektřinu dodala. Cenu žalobkyně řádně vyúčtovala, naopak žalovaná svou povinnost vyplývající z předmětných závazkových vztahů nesplnila, když včas neuhradila cenu za odebranou elektřinu. Jelikož je žalovaná v prodlení s plněním peněžitého dluhu, náleží žalobkyni též požadovaný úrok z prodlení v zákonné výši; úroky z prodlení byly přiznány v souladu s § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., ve znění platném a účinném ke dni prodlení žalované.8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 15 412 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 089 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 9 660 Kč sestávající z částky 3 220 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 %.