Žalobkyně se žalobou domáhá zaplacení částky ve výši 24 354,28 Kč s příslušenstvím z titulu neoprávněného odběru elektřiny z elektrizační soustavy na adrese: , Adresa žalovaného, (dále jen „odběrné místo“) dle § 51 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (dále jen „energetický zákon“). Na odběrném místě žalovaného byla ukončena dodávka elektrické energie ke dni , datum, , k zjištění neoprávněného odběru došlo dne , datum, . Žalovaná částka se skládá ze škody za neoprávněný odběr elektřiny ve výši 9 583,15 Kč, plateb za příkon ve výši 1 549,76 Kč a náhrady nákladů spojených se zjištěním a přerušením neoprávněného odběru ve výši 13 048,64 Kč. Dne , datum, žalobkyně písemně sdělila žalovanému relevantní skutečnosti ohledně zjištění neoprávněného odběru a vyzvala jen k úhradě dlužné částky. Žalovaný však nereagoval, a tak dne , datum, vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky vystavením faktury č. , číslo faktury, . Žalovaný ničeho neuhradil.2. Žalovaný se k věci nevyjádřil.3. Soud ve věci rozhodl dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu.4. Ve věci dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu zjištěném z listinných důkazů založených v elektronickém spise Centrální evidence platebních rozkazů:5. Soud z protokolu o neoprávněném odběru elektřiny ze dne , datum, a oznámení o výsledku kontroly odběrného místa zjistil, že žalovaný v době od , datum, do , datum, ve , adresa, neoprávněně odebíral elektrickou energii z distribuční soustavy, což bylo zjištěno tak, že v době kontroly bylo odběrné místo řádně zajištěno neporušenými prostředky proti neoprávněné manipulaci, kromě plomby na hlavním jističi. Na elektroměru byly zjištěny vyšší stavy a matka odběratele potvrdila, že elektrickou energii spotřebovávají.6. Z faktury variabilní symbol , var. symbol, , vystavené dne , datum, a splatné dne , datum, a výpočtu za neoprávněný odběr elektřiny soud zjistil, že za náhradu škody za neoprávněný odběr naúčtovala žalobkyně 7 891,49 Kč, za stálý měsíční plat za příkon naúčtovala 1 280,79 Kč, za náklady zjišťování neoprávněného odběru naúčtovala 10 784 Kč, za daň z elektřiny 28,47 Kč a za poplatek za nesíťovou infrastrukturu 142,75 Kč, celkem tedy , hodnota, bez DPH, 24 354,28 Kč s DPH.7. Z výpočtu náhrady za neoprávněný odběr elektřiny soud zjistil, že za přerušení neoprávněného odběru bylo vyúčtováno 13 048,64 Kč a jako náhrada neoprávněného odběru 9 583,15 Kč.8. Z čestného prohlášení ze dne , datum, soud zjistil, že částka 13 048,64 Kč byla uhrazena společnosti , právnická osoba, . žalobkyní.9. Z oznámení ze dne , datum, ke vzniku neoprávněného odběru včetně dodejky soud zjistil, že žalobkyně žalovanému oznámila neoprávněný odběr elektřiny, důvod vzniku a výši nároku a vyzvala ho k uhrazení dluhu.10. Z upomínky ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k zaplacení částky 24 354,28 Kč.11. Z předžalobní upomínky ze dne , datum, včetně dodejky soud zjistil, že žalobkyně žalovaného vyzvala k zaplacení dlužné částky předžalobní upomínkou.12. Zjištěný skutkový stav soud posoudil následujícím způsobem po stránce právní:13. Dle § 51 odst. 1 písm. a) energetického zákona je neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy odběr bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl.14. Podle § 51 odst. 2 energetického zákona se neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy zakazuje.15. Podle § 51 odst. 3 energetického zákona je při neoprávněném odběru elektřiny osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektřinu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit škodu určenou výpočtem podle hodnoty hlavního jističe před elektroměrem nebo předřazeného jistícího prvku a obvyklé doby jejich využití, nedohodnou-li se obě strany jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny.16. Dle § 16 odst. 1 vyhlášky č. 359/2020 ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška“) při neoprávněném odběru elektřiny určí množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny provozovatel distribuční soustavy na základě naměřených nebo jinak zjištěných prokazatelných údajů o neoprávněném odběru elektřiny, a to nejvýše za 36 měsíců předcházejících zjištění neoprávněného odběru. Pokud nejsou tyto údaje dostupné nebo zjevně neodpovídají skutečnosti, použije provozovatel distribuční soustavy podle okolností jiné údaje, zejména údaje o spotřebě elektřiny téhož odběratele v odběrném místě z doby před neoprávněným odběrem elektřiny.17. Dle § 17 odst. 3 písm. b) bod 1 vyhlášky výše náhrady za neoprávněně odebranou elektřinu se stanoví oceněním množství neoprávněně odebrané elektřiny zjištěné podle § 16 odst. 1 nebo vypočtené podle § 16 odst. 3 až 6 a podle odstavců 1 a 2 cenami podle cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu účinného v době zjištění neoprávněného odběru elektřiny nebo cenami uveřejněnými operátorem trhu v době zjištění neoprávněného odběru elektřiny, přičemž je složena z ceny za službu distribuční soustavy, kde v síti nízkého napětí se použije sazba C 02d nebo D 02d podle kategorie odběru elektřiny.18. Podle § 1970 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením.19. Soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně, neboť bylo prokázáno, že se žalovaný dopustil neoprávněného odběru elektrické energie ze soustavy žalobkyně ve smyslu § 51 odst. 1 písm. a) energetického zákona, přičemž tímto způsobem vznikla újma žalobkyni jakožto provozovateli distribuční soustavy. Výše škody byla složena z několika položek, samotná náhrada škody byla stanovena dle vyhlášky na základě platby za příkon, dále pak náklady související se zjištěním neoprávněného odběru byly stanoveny dle ceníku dodavatelské společnosti, a tak byly žalobkyni také vyfakturovány. Žalobkyně má proto právo na náhradu za zjištění neoprávněného odběru elektřiny ve výši 9 583,15 Kč, plateb za příkon ve výši 1 549,76 Kč a náhrady nákladů spojených se zjištěním a přerušením neoprávněného odběru ve výši 13 048,64 Kč. Cenu žalobkyně žalovanému řádně vyúčtovala, naopak žalovaný svou povinnost nesplnil, když škodu v celkové výši 24 354,28 Kč včas neuhradil. Jelikož je žalovaný v prodlení s plněním peněžitého dluhu, náleží žalobkyni též požadovaný úrok z prodlení v zákonné výši. Úroky z prodlení byly přiznány v souladu s § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., ve znění platném a účinném ke dni prodlení žalovaného.20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal plně úspěšné žalobkyni náhradu nákladů řízení v celkové výši 1 875 Kč, která sestává ze soudního poplatku ve výši 975 Kč a paušální náhrady za dva úkony právní služby (výzva k plnění, podání žaloby) po 450 Kč, učiněné nezastoupeným účastníkem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb.21. Povinnost k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.). O splatnosti náhrady nákladů řízení k rukám zástupkyně žalobkyně soud rozhodl podle § 149 odst. 1 o. s. ř.