17 C 345/2021-20 — Okresní soud v Karviné

Žalobkyně se svojí žalobou, která byla Okresnímu soudu v Karviné doručena dne 2. 7. 2021, domáhala po žalované zaplacení částky 1 000 Kč společně s úrokem z prodlení z částky 1 000 Kč ve výši 9,75 % ročně za dobu od 1. 3. 2019 do zaplacení. Žalobkyně svoji žalobu odůvodnila tím, že žalovaná cestovala dne 28. 2. 2019 bez platné jízdenky vlakem [právnická osoba], a to vlakem [číslo] vznikla jí tak povinnost uhradit přirážku k jízdnému ve výši 1 000 Kč. Žalobkyně dále uvedla, že v řízení uplatněnou pohledávku nabyla od [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] dne 27. 2. 2020 a tato společnost nabyla pohledávku od původního věřitele [právnická osoba] na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 15. 12. 2015. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Žaloba, výzva k vyjádření i všechny další soudní písemnosti byly žalované doručeny na adresu jejího trvalého bydliště v [obec] [část obce], [ulice a číslo]. Dříve se soud marně pokoušel zjistit skutečnou adresu jejího bydliště. Po neúspěšných pokusech pak postupoval v souladu s ustanovením § 46b písm. a/ o. s. ř. a doručil písemnosti na adresu uvedeného trvalého pobytu žalované. Tento procesní postup posoudil jako zcela legitimní i Ústavní soud ČR ve svém usnesení ze dne 30. 6. 2010 sp. zn. II. ÚS 1308/10. V daném případě soud rozhodl ve věci podle ustanovení § 115a o. s. ř. bez nařízení ústního jednání. Zástupkyně žalobkyně vyjádřila souhlas s takovým procesním postupem již v žalobě. Žalovaná byla vyzvána přípisem soudu ze dne 13. 10. 2021 ke sdělení, zda souhlasí s procesním postupem soudu podle uvedeného zákonného ustanovení, tedy s rozhodnutím věci bez její osobní účasti a bez nařízení ústního jednání; současně byla poučena podle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. o fikci jejího souhlasu s navrhovaným procesním postupem soudu, pokud ve stanovené lhůtě 10 dnů nesdělí soudem požadované stanovisko. Žalovaná ve stanovené lhůtě nezaslala soudu své vyjádření, proto soud její souhlas s postupem podle uvedeného zákonného ustanovení předpokládal. Za popsané situace bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení ústního jednání a bez osobní účasti zástupkyně žalobkyně a žalované. V daném řízení po vyhodnocení skutkových zjištění bylo prokázáno, že žalovaná [celé jméno žalované] rozhodného dne 28. 2. 2019 vystupovala při rozjezdu vlaku [právnická osoba], [číslo] v železniční stanici [obec], s tím, že nastoupila do nesprávného vlaku. Pokuta za tento přestupek, kdy žalovaná nesplnila podmínky pro přepravu, podle smluvních přepravních podmínek činí 1 000 Kč, tato skutečnost byla prokázána na základě obsahu uvedeného potvrzení a příslušného tarifu. O věrohodnosti listin předložených žalobkyní soud neměl odůvodněné pochybnosti, žalovaná proti obsahu dokladů žádné námitky nevznesla. Na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 15. 12. 2015 mezi [právnická osoba] jako postupitelem a [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] bylo prokázáno, že [právnická osoba] jako provozovatel dopravy postoupila uvedené společnosti pohledávku za žalovanou, tato pohledávka je specifikována v příloze k uzavřené smlouvě. Podle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 27. 2. 2020 [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] postoupila předmětnou pohledávku za žalovanou na žalující společnost, smlouva obsahuje přílohu s výčtem konkrétních postoupených pohledávek. Žalobkyně prostřednictvím své advokátky dopisem ze dne 20. 3. 2020 vyzvala písemně žalovanou k úhradě dluhu, ve smyslu ustanovení § 142a o. s. ř. výzva obsahuje písemné upozornění na možnost soudního vymáhání dluhu, pokud nebude podle této výzvy dobrovolně splněn. Podle obsahu poštovního podacího archu ze dne 20. 3. 2020 byla výzva advokátky zaslána žalované na adresu jejího trvalého bydliště v [obec] [část obce], [ulice a číslo]. Žaloba je zcela důvodná. V souladu s ustanovením § 2550 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 1 000 Kč jako přirážku za jízdu bez platné jízdenky podle § 37 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, v platném znění. Pokud se jedná o požadované příslušenství ze žalované částky, soud vyhodnotil žalobní požadavek na zaplacení úroku z prodlení z částky 1 000 Kč od 1. 3. 2019 do zaplacení za zcela důvodný podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku, když je nepochybné, že k uvedenému datu byla již žalovaná v prodlení se zaplacením dlužné částky; do prodlení se dostala následujícího poté, kdy se dopustila popsaného protiprávního jednání a kdy byla také žalobkyní vyzvána dluh uhradit. Také výše požadovaného úroku z prodlení odpovídá ustanovení § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb., když soudu je známo z jeho úřední činnosti, že k prvnímu dni prodlení, tj. ke dni 1. 3. 2019 činí 9,75 % ročně a v této výši je žalovaná povinna platit úrok z prodlení za celou dobu až do zaplacení dluhu. Žalobkyně je v daném sporu aktivně věcně legitimovaná na základě smluv o postoupení pohledávek ve smyslu ustanovení § 1879 občanského zákoníku. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a zavázal žalovanou nahradit plně úspěšné žalobkyni náklady soudního řízení v plné výši 1 489 Kč k rukám zástupkyně žalobkyně. Uvedená částka zahrnuje 1/ náhradu za zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, 2/ odměnu za právní zastoupení žalobkyně advokátem podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění, ve výši celkem 600 Kč, a to po 200 Kč za každý úkon právní služby (1. příprava spojená s převzetím zastoupení, 2. sepis žaloby a 3. sepis předžalobní upomínky), 3/ náhradu hotových výdajů ve výši celkem 300 Kč podle § 14b odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, v platném znění, za provedené tři úkony právního zastoupení po 100 Kč za každý z nich a 4/ náhradu DPH ve výši 189 Kč podle vyhlášky č. 618/2004 Sb. jako podíl 21 % ze součtu uváděné odměny a náhrady hotových výdajů, tj. z částky 900 Kč. Žalovaná měla dlouhou dobu možnost řešit věc mimosoudně, když žaloba byla podána více než dva roky po uplynutí lhůty splatnosti dluhu, navíc byla v souladu s § 142a o. s. ř. před podáním žaloby vyzvána k úhradě dluhu a upozorněna na možnost soudního vymáhání dluhu. Soud přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení ve snížené výši podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., když řízení bylo zahájeno na základě tzv. formulářové žaloby. Žalobkyně podává ke zdejšímu soudu každoročně několik desítek žalob na úhradu dlužných částek, které formálně vyhlížejí stejně, liší se jen několika údaji ohledně žalované osoby a doby spáchání přestupku, tyto údaje lze nepochybně měnit v původním vzoru na základě jednoduchého počítačového programu. Žalobkyně je právnickou osobou s celostátní působností, jistě podává odpovídající počet žalob i k jiným soudům v republice.