19 C 128/2020-36 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) ze dne 2. 7. 2020 ve znění opravy žalobního petitu ze dne 23. 8. 2020 se domáhal žalobce po žalovaném zaplacení částky 2 000 Kč spolu s 8,05% úrokem z prodlení ročně z částky 2 000 Kč od 13. 10. 2014 do zaplacení s odůvodněním, že [právnická osoba] [příjmení], [anonymizováno], poskytla žalovanému dne 18. 8. 2014 zápůjčku ve výši 2 000 Kč převodem na jeho bankovní účet. Žalovaný se zavázal vrátit zápůjčku společně s poplatkem za zpracování a poskytnutí zápůjčky dne 12. 10. 2014; zápůjčku ani částečně nesplatil. Věřitel pohledávku smlouvou ze dne 21. 12. 2017 postoupil na žalobce smlouvou o postoupení pohledávek. Výzvou datovanou 16. 4. 2020 byl žalovaný vyzván k plnění. Žalobce poukazoval na tu skutečnost, že žádá uhradit toliko jistinu zápůjčky, nikoli příslušenství pohledávky vyjma zákonného úroku z prodlení. 2. Soud po zjištění, že v řízení je dán mezinárodní prvek, totiž žalobce je zahraniční právnickou osobou, zabýval se otázkou, zda je dána jeho příslušnost a jaký právní režim bude nutno aplikovat na toto řízení. Okresní soud ve shodě s nařízením Brusel I bis (článku 18 bodu 2 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech) posoudil, že je dána jeho mezinárodní i místní příslušnost, neboť předmětem sporu jsou peněžité nároky vyplývající ze smlouvy o zápůjčce a v době zahájení řízení žalovaný dlužník měl (a stále má) bydliště v obvodu působnosti Okresního soudu v Karviné. Právní poměry mezi žalovanou a žalobcem se řídí právním řádem České republiky (čl. 6 odst. 1 Nařízení Evropského parlamentu a Rady /ES/ č. 593/2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy). 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Ve věci samé nebylo nařízeno jednání, neboť účastníci se výslovně práva účasti na projednání věci vzdali, resp. s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasili a ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů (§ 115a o. s. ř.). 4. Na základě provedeného dokazování, a to ze smlouvy o zápůjčce a příkazu k úhradě ze dne 18. 8. 2014, listiny označené faktura [číslo] ze dne 18. 8. 2014, z oboustranné fotokopie občanského průkazu žalovaného, smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 12. 2017, oznámení o postoupení pohledávky ze dne 18. 1. 2018, podacího poštovního archu, předžalobní upomínky ze dne 2. 4. 2020 a poštovního podacího archu ze dne 15. 4. 2020 bylo zjištěno, že žalovaný a [právnická osoba] [příjmení], [anonymizováno] uzavřeli dne 18. 8. 2014 v písemné podobě smlouvu o zápůjčce, kterou se společnost zavázala poskytnout zápůjčku ve výši 2 000 Kč žalovanému (označenému jménem, příjmením, rodným číslem, číslem občanského průkazu, telefonickým spojením, adresou trvalého bydliště a číslem bankovního účtu), doba splatnosti ve smlouvě označené zápůjčky – do 12. 9. 2014, poplatek – 560 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 12. 2017 byla pohledávka za žalovaným postoupena žalobci. Dne 2. 4. 2020 byl žalovaný vyzýván k úhradě dlužné částky, dne 15. 4. 2020 byla předžalobní výzva podána k poštovní přepravě. 5. Podle ust. § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 6. Soud po provedeném dokazování a ve smyslu citovaných zákonných ustanovení žalobě v plném rozsahu vyhověl. V řízení bylo zjištěno, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla sjednána smlouva o zápůjčce, v níž si strany dojednaly zapůjčenou částku i její splatnost. Žalovaný neuhradil do data splatnosti ani později poskytnutých 2 000 Kč, a to ani po výzvě k plnění před podáním žaloby. Žalobce je v dané věci aktivně legitimován, neboť pohledávka za žalovaným na něj byla řádně postoupena smlouvou o postoupení pohledávek, a to v souladu s ust. § 1879 a násl. občanského zákoníku. Žalovaný byl proto uvedenou částku zavázán zaplatit a jelikož je v prodlení s úhradou peněžité částky, byl zavázán uhradit žalobci také úrok z prodlení (§§ 1968, 1970 téhož zákona), neboť minimálně od data 13. 10. 2014 je v prodlení s plněním peněžitého dluhu. Dle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. byla žalovanému uložena povinnost dlužnou částku i s příslušenstvím zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci rozsudku. 7. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. a plně procesně úspěšnému žalobci byla přiznána jejich náhrada. Náklady v dané právní věci představují částku 400 Kč za soudní poplatek a dále náklady právního zastoupení žalobce, z toho na odměně advokáta 600 Kč za 3 úkony právní služby po 200 Kč dle § 14b odst. 1 vyhl.č. 177/1996 Sb., ve znění vyhl.č. 120/2014 Sb., 3 x režijní paušál po 100 Kč dle § 14b odst. 5 téže vyhlášky, a to ke třem úkonům právní služby ve formě převzetí a přípravy zastoupení, výzvy k plnění a sepisu žaloby. Z odměny a náhrad, tedy z 900 Kč bylo na dani přiznáno 189 Kč (21% DPH), neboť právní zástupkyně žalobce je ke dni rozhodnutí soudu plátcem DPH. Celkem náklady činí 1 489 Kč a tuto částku byl žalovaný zavázán zaplatit žalobci k rukám jeho právní zástupkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř.