21 C 377/2020-46 — Okresní soud v Karviné

Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky uvedené v odstavci I. výroku tohoto rozsudku. Žalobu odůvodnila tím, že pohledávku nabyla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] od přechodného věřitele [právnická osoba] s. á. r. l., který pohledávku nabyl od původního věřitele [právnická osoba], smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] [právnická osoba], uzavřela dne [datum] smlouvu o půjčce, podle které půjčila žalované 18 000 Kč a žalovaná se zavázala vrátit tuto částku navýšenou o poplatek, tj. celkem ve výši 29 952 Kč v týdenních splátkách. Žalovaná uhradila na tuto smlouvu částku 19 981 Kč. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Ze smlouvy o půjčce [číslo] ze dne [datum] bylo zjištěno, že tuto smlouvu uzavřela žalovaná se [právnická osoba], [IČO]. Podle této smlouvy byla žalované poskytnuta v hotovosti půjčka ve výši 18 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit spolu s poplatkem ve výši 11 952 Kč, tj. celkem 29 952 Kč v 52 týdenních splátkách po 576 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] bylo zjištěno, že [právnická osoba], postoupila pohledávku vůči žalované ze smlouvy o půjčce [číslo] [právnická osoba] s. á. r. l. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] bylo zjištěno, že [právnická osoba] s. á. r. l., oznámila žalované, že smlouvou o postoupení pohledávky ze dne [datum] postoupila pohledávku ze smlouvy o půjčce [číslo] žalobkyni. Z výzvy před podáním žaloby ze dne [datum] bylo zjištěno, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k zaplacení dlužné částky před podáním žaloby. Uvedená dílčí skutková zjištění považuje soud za skutkový závěr ve věci samé. Podle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“), není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. Podle § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, (dále jen „obč. zák.“), smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle § 658 odst. 1 obč. zák. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky. Na daný právní poměr užil soud s odkazem na přechodná ustanovení citovaná výše dosavadní předpisy. Smlouvu uzavřenou mezi žalovanou a původním věřitelem soud vyhodnotil jako smlouvu o půjčce uzavřenou podle § 657 obč. zák. Z obsahu této smlouvy soud zjistil, že se žalovaná zavázala vrátit vedle půjčené jistiny také poplatek v celkové výši 11 952 Kč, což představuje 66,4 % půjčené částky. Uvedený poplatek dle soudu představuje odměnu původního věřitele, který měl být dle soudu transparentně sjednán jako úrok ve smyslu § 658 odst. 1 obč. zák., takto vysoký úrok by však byl v rozporu s dobrými mravy. Soud proto ujednání původního věřitele o poplatku považoval za skryté úročení, které však svou výší odporuje dobrým mravům. Soud proto smlouvu shledal absolutně neplatnou podle § 39 obč. zák., podle kterého neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům. Vzhledem k tomu, že si žalovaná půjčila 18 000 Kč a již vrátila 19 981 Kč, nic žalobkyni nedluží, proto byla žaloba v celém rozsahu zamítnuta. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s rozhodnutím Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Cdo 1492/2017 (dostupným na www.nsoud.cz) negativním výrokem, neboť žalované podle obsahu spisu nevznikly žádné náklady.