22 C 170/2021-31 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobkyně se domáhala, aby jí byla žalovaná povinna zaplatit částku 5 000 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba] a žalovanou došlo dne [datum] k uzavření smlouvy o půjčce [číslo]. Na základě uzavřené smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 5 000 Kč v hotovosti a žalovaná se zavázala poskytnuté prostředky vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 2 695 Kč v hotovosti v 27 týdenních splátkách po 285 Kč. Žalovaná uhradila 2 300 Kč. Pohledávka byla ke dni [datum] postoupena z původní věřitelky na [právnická osoba] S.á.r.l. a ta ji ke dni [datum] postoupila na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno. Žalobkyně požaduje po žalované zaplacení jistiny 5 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení a souhrnný poplatek 395 Kč. Před podáním žaloby byla žalovaná písemně vyzvána zástupcem žalobkyně k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou k plnění. 2. K nařízenému jednání se zástupce žalobkyně ani žalovaná nedostavili, ačkoliv byli řádně a včas předvoláni. Zástupce žalobkyně svoji neúčast omluvil, žalovaná nikoliv. Soud proto jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků podle ust. § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), přičemž vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů. 3. Soud na základě provedeného dokazování dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba] a žalovaná se dohodli na tom, že právní předchůdce poskytne žalované částku 5 000 Kč a žalovaná se zaváže vrátit tuto částku a zaplatit souhrnný poplatek ve výši 2 695 Kč. Žalovaná svým podpisem na smlouvě stvrdila převzetí částky 5 000 Kč v hotovosti od právního předchůdce žalobkyně a zavázala se vrátit celkovou dlužnou částku 7 695 Kč sestávající z jistiny a poplatku v 27 týdenních splátkách po 285 Kč v hotovosti. První splátka byla splatná 7. den od data uzavření smlouvy a každá následující týdenní splátka vždy nejpozději do konce dalšího následujícího týdenního období. Žalovaná uhradila celkem 2 300 Kč. Pohledávka byla ke dni [datum] postoupena z původní věřitelky na [právnická osoba] S.á.r.l. a ta ji ke dni [datum] postoupila na žalobkyni. Žalovaná byla vyzvána k zaplacení dluhu v oznámení o postoupení pohledávky ve lhůtě deseti dnů od doručení, které bylo odesláno na adresu žalované dne [datum]. Předžalobní výzva byla odeslána žalované dne [datum]. 4. Po takto zjištěném skutkovém stavu dospěl soud k právnímu posouzení věci: Po právní stránce je věc posouzena s odkazem na § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012, občanského zákoníku, podle občanského zákoníku [číslo] Sb. účinného do 31. 12. 2013 dále jen„ občanský zákoník“, a současně podle zákona č. 321/2001 Sb. o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru. Aktivní legitimace žalobkyně v tomto řízení je dána dle § 524 občanského zákoníku na základě písemně uzavřených smluv o postoupení pohledávek, na základě které žalobkyně nabyla v řízení uplatněnou pohledávku od původního věřitele společnosti [právnická osoba] Žalovaná uzavřela smlouvu o půjčce podle § 657 občanského zákoníku v postavení spotřebitele. Právní povahu nároků sjednaných v předmětných smlouvách jako„ poplatek“ považuje soud za sjednanou odměnu za poskytnutí peněžních prostředků, poplatek plnil tedy funkci úroků z předmětných půjček a je nutno jej po právní stránce posoudit jako sjednaný úrok za poskytnutí půjčky. Nepřiměřeně vysoké úroky sjednané při peněžité půjčce jsou obecně považovány za odporující obecně uznávaným pravidlům chování, a tedy jsou v rozporu s dobrými mravy. Soud má za to, že úrok ve výši 2 695 Kč jako odměna za poskytnutí půjčky 5 000 Kč na dobu 27 týdnů, tak představuje 106 % celé jistiny půjčky za rok, a je odměnou nepřiměřeně vysokou přesahující více než sedmkrát průměrnou odměnu bank za jimi poskytované úvěry a půjčky spotřebitelům v dané době. Za této konkrétní situace je nutno posoudit takto ujednaný úrok pro jeho nepřiměřenou výši jako úrok ujednaný v rozporu s dobrými mravy, tedy úrok ujednaný neplatně, přičemž se jedná o neplatnost absolutní. Z tohoto důvodu soud ujednání o poplatku vyhodnotil jako v rozporu s dobrými mravy, a proto je toto ujednání dle § 39 občanského zákoníku absolutně neplatné. 5. Právní předchůdce žalobkyně jako podnikatel byl založen za účelem dosahování zisku, jeho předmětem podnikání v době uzavření smlouvy o půjčce bylo mimo jiné poskytování úvěrů a půjček z vlastních zdrojů. Úrok za přenechání půjčky je odměnou za přenechání peněz, z níž poskytovatel půjčky generuje svůj zisk. Je tak zcela zřejmé, že strany by bez ujednání o úroku smlouvu o půjčce ani neuzavřely. Soud proto došel k závěru, že částečná neplatnost ujednání o úrocích, která je jinak obecně oddělitelná od zbytku smlouvy, způsobuje absolutní neplatnost celé smlouvy o půjčce, neboť oddělení této části od smlouvy o půjčce brání okolnosti, za nichž k uzavření smlouvy došlo. Nicméně dle smlouvy žalovaná převzala v hotovosti 5 000 Kč a za situace, kdy je celá smlouva absolutně neplatná lze tuto částku hodnotit jako bezdůvodné obohacení, když žalovaná na úkor předchůdkyně žalobkyně, respektive po postoupení pohledávky na úkor žalobkyně, neoprávněně získala majetkový prospěch plněním bez právního důvodu a nárok žalobkyně je důvodný dle § 451 odst. 1, 2 a § 458 odst. 1 občanského zákoníku. Soud tedy žalobě vyhověl z titulu vydání bezdůvodného obohacení po započítání provedených plateb žalované ve výši 2 300 Kč, co do částky 2 700 Kč, a to spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky v sazbě vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., avšak až za dobu od [datum] do zaplacení. Žalovaná byla prokazatelně požádána o vydání bezdůvodného obohacení v oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] (byť se nejednalo o výzvu k vydání bezdůvodného obohacení, ale o oznámení postoupení pohledávky z titulu nesplacené půjčky), která byla dne [datum] odeslána jako doporučená zásilka na adresu žalované. V souladu s § 573 zákona č. 89/2012, občanského zákoníku k doručení došlo třetí pracovní den od odeslání, tj. [datum], přičemž v upomínce byla stanovena desetidenní lhůta k úhradě, která uplynula dne [datum] a nejpozději od [datum] je žalovaná v prodlení s úhradou částky 2 700 Kč z titulu vydání bezdůvodného obohacení, v této části tedy soud žalobě vyhověl. Ve zbylé části byla žaloba zamítnuta s ohledem na shora uvedené, jelikož se jednalo o nároky vyplývající přímo z neplatně uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru. 6. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto negativním výrokem podle § 142 odst. 2 o.s.ř., jelikož procesně úspěšnější žalované dle obsahu spisu v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nevznikly.