22 C 197/2021-35 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky 11 083,21 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 4 224,74 Kč, úrokem ve výši 19,52 % ročně z částky 11 083,21 Kč za dobu od [datum] do zaplacení a spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 985,98 Kč a dále úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 11 083,21 Kč za dobu od [datum] do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že dlužnou pohledávku nabyla od předchůdce žalobkyně (původního věřitele) společnosti [právnická osoba], na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], a to dluh vyplývající ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne [datum], podle které byla žalované v hotovosti poskytnuta částka 20 000 Kč a tuto částku spolu s úrokem 4 000 Kč, odměnou za administrativní činnost 4 000 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso splátek 8 000 Kč byla žalovaná povinna žalobkyni vrátit v 60 týdenních splátkách po 600 Kč počínaje [datum], poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaná však splátky nehradila řádně a včas, dosud zaplatila pouze částku 22 000 Kč. Dle žalobkyně byla úročena neuhrazená jistina úvěru úrokem ve výši 19,52 % ročně. Žalobkyně dále tvrdila, že úvěrující společnost s odbornou péčí posoudila schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr především na základě vyhodnocení informací získaných od žalované před uzavřením smlouvy, které byly přitom zaznamenány do karty zákazníka a byly ověřeny doklady. Žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry. Tuto skutečnost potvrdila žalovaná ve smlouvě. Předchůdkyně žalobkyně neměla důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalované. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a k jednání soudu se bez omluvy nedostavila. Soud proto jednal a rozhodl dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) v nepřítomnosti žalované, vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o. s. ř.). 3. Z listiny nazvané jako smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne [datum] bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi žalovanou a předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba], [IČO]. Podle této smlouvy žalovaná převzala při podpisu smlouvy v hotovosti částku ve výši 20 000 Kč a zavázala se ji vrátit spolu s úrokem 4 000 Kč, odměnou za administrativní činnost 4 000 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso splátek 8 000 Kč, tj. celkem 36 000 Kč, v 60 týdenních splátkách po 600 Kč. 4. Z karty zákazníka bylo zjištěno, že žalovaná v tomto formuláři uvedla, že je svobodná, zdrojem jejích hlavních příjmů je mateřská ve výši 7 600 Kč měsíčně, další příjmy ze státní podpory činí 14 622 Kč měsíčně a jiné příjmy má 3 500 Kč měsíčně, celkem činí její příjmy 25 722 Kč měsíčně. V domácnosti s ní jsou dvě nezaopatřené děti, žije v nájmu a výdaje na bydlení činí 5 275 Kč měsíčně, osobní výdaje 9 000 Kč měsíčně, spoření 300 Kč měsíčně, splátky úvěrů 5 400 Kč, celkem činí její výdaje 19 975 Kč měsíčně. 5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek včetně seznamu postoupených pohledávek ze dne [datum] bylo zjištěno, že pohledávka ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] byla předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba], postoupena žalobkyni. 6. Z listiny označené jako oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] bylo zjištěno, že obsahuje sdělení společnosti [právnická osoba], adresované žalované, ve kterém se jí oznamuje postoupení pohledávky ze smlouvy [číslo] na žalobkyni. 7. Z předžalobní upomínky zástupce žalobkyně ze dne [datum] a podacího lístku ze dne [datum] bylo zjištěno, že zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k zaplacení dlužné částky ze smlouvy [číslo] to do [datum]. 8. Z ostatních u jednání provedených, avšak v rozsudku neuvedených důkazů, soud nezjistil žádné podstatné skutečnosti. 9. Soud na základě provedeného dokazování dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalovaná uzavřela dne [datum] s předchůdcem žalobkyně smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které převzala v hotovosti částku ve výši 20 000 Kč a zavázala se ji vrátit spolu s úrokem 4 000 Kč, odměnou za administrativní činnost 4 000 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso splátek 8 000 Kč, tj. celkem 36 000 Kč, v 60 týdenních splátkách po 600 Kč. Dosud uhradila 22 000 Kč. Před podpisem smlouvy předchůdkyně žalobkyně zkoumala schopnost žalované splácet zápůjčku tak, že získala informace přímo od žalované, které byly zaznamenány do karty zákazníka, kde rovněž označila, z jakých dokladů byly údaje ověřovány. Žalovaná v žádosti o zápůjčku deklarovala jako zdroj svých hlavních příjmů mateřskou ve výši 7 600 Kč měsíčně, další příjmy ze státní podpory 14 622 Kč měsíčně a jiné příjmy 3 500 Kč měsíčně, celkem činí její příjmy 25 722 Kč měsíčně. Dále uvedla, že v domácnosti s ní jsou dvě nezaopatřené děti, žije v nájmu a výdaje na bydlení činí 5 275 Kč měsíčně, osobní výdaje 9 000 Kč měsíčně, spoření 300 Kč měsíčně, splátky úvěrů 5 400 Kč, celkem činí její výdaje 19 975 Kč měsíčně; žalobkyně však tato skutková tvrzení nedoložila žádnými důkazy, výměru státní podpory, nedoložila žádné důkazy dokládající ostatní příjmy žalované, nedoložila žádné výpisy z databáze dlužníků př. [příjmení], BRKI, NRKI, nedoložila žádné listiny dokládající výdaje žalované. Z těchto všech údajů právní předchůdkyně žalobkyně usoudila, že žalovaná je schopna poskytnutý úvěr splácet. Pohledávka byla smlouvou ze dne [datum] postoupena žalobkyni. Předžalobní upomínka byla žalované odeslána dne [datum]. 10. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 11. Podle § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ ZoSÚ“) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 12. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Posouzením úvěruschopnosti spotřebitele je posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr (§ 3 písm. c) ZoSÚ). 13. Podle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 14. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 15. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 16. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 17. Po zhodnocení provedených důkazů dospěl soud k závěru, že mezi žalovanou a předchůdcem žalobkyně byla uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 o. z. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně byla oprávněna k podání žaloby, neboť jí byla pohledávka postoupena původním věřitelem smlouvou o postoupení pohledávek ve smyslu § 1879 o. z. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno doručením oznámení o postoupení pohledávky. 18. Smlouva byla uzavřena předchůdcem žalobkyně jako podnikatelem v rámci své podnikatelské činnosti s žalovanou jako spotřebitelem, v důsledku čehož na smlouvu nutno aplikovat kromě ustanovení o. z. také zákon o spotřebitelském úvěru, který upravuje povinnost věřitele zkoumat tzv. úvěruschopnost spotřebitele. K neplatnosti smlouvy soud přihlédl i bez námitky žalované, a to s ohledem na rozsudek Evropského